Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nenáviděná dálnice D1 se buduje už 50 let. Podívejte se na fotky z výstavby

Nenáviděná dálnice D1 se buduje už 50 let. Podívejte se na fotky z výstavby

Výstavba dálnice D1 v podobě, jak ji známe dnes, začala v září 1967. Ani po padesáti letech však stále není dokončena, nadále chybí část u Přerova.

 

Nejstarší, nejdelší, nejvyužívanější a mezi českými řidiči nejméně oblíbená, dálnici D1 lze charakterizovat mnohými superlativy. Tento týden dálnice slaví 50 let, její výstavba v podobě, jak ji známe dnes, byla oficiálně zahájena 8. září 1967. První úsek pak byl zprovozněn 12. července 1971, mezi Prahou a Mirošovicemi.

Ve skutečnosti je ale historie nejstarší české dálnice ještě starší, se spojením Čech a Moravy vysokorychlostní, respektive „dálkovou“ silnicí se počítalo již ve třicátých letech, kdy tato dálnice měla vést přes Slovensko až na Podkarpatskou Rus. Po okleštění republiky v důsledku mnichovské dohody se navíc taková silnice stala nutností, protože odtržením Sudet byly přerušeny některé dopravní spoje. Kvůli tomu se změnily i plány a dálnice (zkratka ze spojení dálková silnice vzniklá díky Karlu Chmelovi, který se na stavbě podílel) měla najednou spojit jen Čechy a Moravu, a to v úseku Praha – Jihlava – Brno, což bylo jiné vedení než dříve zamýšlené. Třeba průmyslník Jan Antonín Baťa zamýšlel páteřní silnici Cheb – Plzeň – Brno – Žilina – Velký Bočkov (na dnešních ukrajinsko-rumunských hranicích), která by se vyhnula Praze.

V roce 1939 dokonce byla výstavba tohoto díla na několika úsecích zahájena a pokračovala i po zahájení války, až do roku 1942, kdy byla okupanty ukončena, a to v rámci přechodu na řízené válečné hospodářství. Už předtím však probíhala hodně komplikovaně, a to kvůli nedostatku pracovních sil. Tehdy vznikla třeba část mostů přes údolí Šmejkalky u Senohrab či přes údolí Želivky u Píště.

Více si přečtěte na webu Auto.cz.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1