Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Od prosince kontrolují na STK okenní fólie. Konečně je čím měřit. Má to ale jedno „ale"

Od prosince kontrolují na STK okenní fólie. Konečně je čím měřit. Má to ale jedno „ale"

Zatímco policisté měří propustnost okenních fólií už roky, na STK se skoro pět let hledal vhodný přístroj. Našel se nedávno, i když technici z něj zrovna nejásají. A pozor – od prosince už se opravdu měří!

Už od ledna 2013 mají stanice technické kontroly povinnost měřit tmavé fólie na oknech. Na čelním skle nesmí propustnost světla spadnout pod 75 procent, na bočních pod 70. Jenže až doteď neměly STK čím měřit. Skoro pět let se totiž hledal přístroj, který by splnil všechny požadavky. Pikantní je, že policisté používají své kalibrované přístroje na měření propustnosti oken už šest let. A pokud zjistí závadu, dávají až pětitisícové pokuty.

Zato technické kontroly si musely počkat, až se Ministerstvu dopravy konečně přihlásí nějaký výrobce s odpovídajícím přístrojem na principu měření vlnových délek. Přitom se už před lety resort dušoval, že na hledání pracuje. Zatím ale marně čekal na nějakého výrobce. Podařilo se až v září letošního roku a STK dostaly čtvrtrok do posledního listopadového dne, aby si schválený přístroj povinně zakoupily. Současně všem provozovatelům přišel od dodavatele nabídkový dopis jako vystřižený z teleshoppingu. Necháváme ho v původním znění bez úprav: „Jak mnozí z Vás vědí, bylo v minulých letech mnoho výrobců kteří zkoušeli své měřící přístroje homologovat v České republice. Je nutno říci to, že například výrobce z Polska plánoval prodávat přístroj kolem 90 tisíc korun, jiný výrobce za 50 tisíc korun. Náš přístroj bylo možné vyrobit tak, aby jste i Vy, naši zákazníci nemuseli platit víc peněz než je skutečně nutno. Náš nový přístroj Infrasol-3 nestojí 90 ani 50 tisíc, ale pouhých 35.000,00 Kč plus DPH.“

Založeno v únoru

„Styl e-mailu a jeho obsah hovoří samy o sobě,“ upozornil nás jeden z provozovatelů STK, který nechce být jmenován. Už v minulosti totiž poukázal na nejasné okolnosti různých výběrových řízení a měl z toho potíže. Teď dokonce zvažoval trestní oznámení – od oka patnáctimilionový kšeft na měřič skel je podle něj podezřelý. Sám však do sporu nejde.

Pokračování na Auto.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1