Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Robotická auta jsou v ohrožení. Nehoda Uberu může zbrzdit jejich nasazení do provozu

Robotická auta jsou v ohrožení. Nehoda Uberu může zbrzdit jejich nasazení do provozu

Společnost Uber zařadila ve svém programu vývoje autonomních vozidel zpátečku poté, co jedno z jeho testovacích vozidel smrtelně zranilo chodkyni. Policie v arizonském městě Tempe, kde se neštěstí odehrálo sice už potvrdila, že vina není na straně autonomní technologie, ani dohlížejícího řidiče. Vše se totiž seběhlo tak rychle, že nehodě už nebylo možno zabránit. Uber přesto s okamžitou platností pozastavil veškeré testy robotických aut. K podobnému kroku se nyní odhodlala také Toyota.  

I přes okolnosti, za jakých se nehoda odehrála, vyvolalo nešťastné úmrtí 49leté ženy otázky, zda jsou samořiditelná auta vyspělá natolik, aby se mohla prohánět v běžném provozu. Jedním z hlavních argumentů pro rozvoz osobních automobilů, které se obejdou bez řidiče, je totiž fakt, že mohou silniční provoz učinit daleko bezpečnějším. Vedle toho robotická auta zjednoduší osobní přepravu i postiženým nebo starším lidem. Jak se ale ukazuje, i chytré technologie nejsou všemocné a mají své limity.  

Jedním z důsledků pondělní nehody může být zvolnění tempa, jakým jsou tyto technologie prosazovány. "Doufejme, že Kongres zpozorní a přestane horlivě protěžovat tuto zatím nepřipravenou technologii," řekla pro web britské televize BBC profesorka Miss Cummings z Duke Univerzity v Severní Karolíně.  

V ohrožení je tak harmonogram Uberu, který ještě v lednu předpokládal, že jeho první zákazníci se v robotických taxících svezou už v polovině roku 2019. Do té doby by ale Uber musel úřady i zákazníky ujistit, že jeho autonomní vozidla jsou pro své pasažéry a okolní účastníky silničního provozu bezpečnější, než konvenční auta.  

Nepřipravenost autonomních technologií potvrdil také loňský průzkum agentury Pew Research Center, který ukázal, že více, než polovina Američanů by si v dohledné době nepřála používat robotické auto. Hlavním důvodem byla právě nedůvěra v pokročilé technologie.

Ač byla nehoda v Tempe první, při které zahynul člověk mimo samotné vozidlo, minimálně jednu oběť už samořiditelná auta mají. V roce 2016 zaplatil svým životem řidič Tesly za přílišnou důvěru v takzvaného autopilota, který za určitých okolností dovede elektromobil řídit sám. Jak však tehdy poznamenal deník Washington Post, řidič před nárazem ve 110 kilometrech za hodinu ignoroval nejméně sedm výstražných signálů, kterými jej vozidlo varovalo před nebezpečím. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1