Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Slušel by jí výkonnější motor. Takto dopadla legendární Škoda Garde v dobovém testu

Slušel by jí výkonnější motor. Takto dopadla legendární Škoda Garde v dobovém testu

Náš největší výrobce osobních automobilů nalezl ve svém výrobním programu vždy místo pro karosářské varianty základního typu, které se vyznačovaly zdůrazněním sportovního charakteru.

 

Ukončení výroby populárního „kupátka“ 110 R v roce 1980 vyvolalo naléhavou potřebu doplnění nabídky vozů Škoda automobilem obdobných vlastností, který by měl základ v současně vyráběném typu Š 742, známějším pod označením Škoda 105/120. A tak v roce 1981 byl na podzimním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně představen veřejnosti automobil Škoda Garde s dvoudveřovou karoserií kupé.

Díky líbivému tvaru i dalším vlastnostem byl o garde zájem především v zahraničí, nelze se proto divit, že ještě dva roky po zahájení výroby se na domácím trhu objevuje jen v malých počtech. O to větší je zájem veřejnosti o podrobnosti. Odkazy na Svět motorů číslo 42 z roku 1981 s podrobným popisem jsou bezpředmětné, protože je beznadějně rozebráno. Přijali jsme proto s potěšením nabídku dlouholetého čtenáře, který nám k potřebným měřením zapůjčil svůj soukromý automobil Škoda Garde. Díky jeho pochopení jsme mohli kupé v provedení pro rok 1983 po kontrole a seřízení podle předpisu výrobce podrobit obvyklým zkouškám.

V duchu tradice značky

Dvoudveřová karoserie kupé zaujme na první pohled splývající zádí se zdůrazněnou odtokovou hranou na kapotě motoru a velkou zasklenou plochou (2,44 m3), rušenou při kruhovém výhledu jenom minimálně sloupky karoserie a rámy dveří. Její tvar byl motivován snahou o optimalizaci aerodynamických vlastností celého vozidla (součinitel odporu vzduchu cx = 0,395). Karoserie je konstrukčně řešena jako samostatný skelet s dalšími připojenými povrchovými díly a vnitřním vybavením. Přední blatníky jsou přišroubovány k nosné části, zadní blatníky jsou součástí svařené karoserie. Nedílnou součást karoserie tvoří nárazníky, navržené pro garde z hlediska splnění předpisu o ochranné funkci do rychlosti 4 km/h. Jsou třídílné, vyrobené z černého plastu (prepreg) a ke karoserii uchyceny dvojicemi ocelových držáků ve střední části a pryžovými bloky po stranách. Součástí předního nárazníku jsou blikače a oko pro tažení vozidla na pravém držáku.

Více si přečtěte na webu Auto.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1