Babišovy problémy dotace pro Agrofert nestoply. Vloni holding dostal z EU skoro miliardu korun | info.cz

Články odjinud

Babišovy problémy dotace pro Agrofert nestoply. Vloni holding dostal z EU skoro miliardu korun

V roce 2017, kdy Agrofert přešel do dvojice svěřenských fondů, se firmě přestalo v podnikání dařit tak jako doposud. Zisk klesl na 4,5 miliardy, což je nejméně za posledních šest let. Dotací však získal Agrofert v témže roce dosud nejvíce – přes dvě miliardy korun. Necelou miliardu z toho tvořily peníze z Evropské unie. K miliardě se blíží i částka za rok 2018. 

Právě kvůli evropským dotacím pro Agrofert do Česka příští týden, ve dnech 14. – 18. ledna, dorazí kontroloři Evropské komise. Jejich audit bude prověřovat především podezření evropských úřadů, že je český premiér Andrej Babiš právě kvůli dotacím pro svou firmu ve střetu zájmů.

Státní zemědělský intervenční fond proto už od 2. srpna 2018 (kdy začala platit nová finanční nařízení EU týkající se střetu zájmů) neproplatil Agrofertu žádný nový projekt z evropského Programu rozvoje venkova (PRV).

Agrofertu však i poté byly propláceny dotace za starší projekty i peníze z EU za hektar obdělávané půdy a chovaný kus hospodářských zvířat.

Jak na dotaz HlídacíPes.org řekl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka, z evropských dotací získal Agrofert v roce 2018 (za období leden – listopad; prosinec je zatím finančně neuzavřen) 860 milionů korun.

Vývoj dotací z EU pro Agrofert: 

(jde o částky pouze z fondů EU, níže v grafice je uveden součet všech dotací Agrofertu, pozn. red.)

  • 2014: 1 115 330 tis. Kč
  • 2015: 1 106 128 tis. Kč
  • 2016: 1 098 374 tis. Kč
  • 2017: 952 821 tis. Kč
  • 2018 : 860 079 tis. Kč (za leden až listopad)

Zdroj: Agrofert 

„Do veřejných rozpočtů odvádíme na dani z příjmů a odvodech pojistného podstatně více, než získáváme na dotacích. V letech 2006 až 2017 jsme v ČR odvedli do veřejných rozpočtů 29,75 mld. Kč. Proti tomu počet všech přijatých dotací za stejné období činil 10,24 mld. Kč,” vypočítává Hanzelka.

Detaily teď nesdělujeme

Kontrola z EU týkající se Agrofertu a podezření ze střetu zájmů Andreje Babiše má zahrnovat období už od roku 2012. České ministerstvo zemědělství na počátku ledna zaslalo Evropské komisi požadované podklady k prověření plateb.

Komise zažádala například o popis přípravy pravidel a vyhlašováni výzev Programu rozvoje venkova, seznam dotací poskytnutých podnikům ze skupiny Agrofert nebo údaje o kontrolách těchto dotací.

„Detailní informace k auditu v tuto chvíli nesdělujeme. Jedná se o podkladové materiály pro audit, který se teprve uskuteční,“ říká mluvčí českého ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Vyloučeny podle něj nejsou ani audity výdajů „z jiných účetních období a jiných opatření v odvětví rozvoje venkova“.

Podle stanoviska Agrofertu „bývalý akcionář Agrofertu, pan Andrej Babiš, učinil podle zákona „lex Babiš“ vše, co měl”. „Svěřenské fondy neřídí ani neovládá. Dotace čerpáme přesně podle zákona a podmínek, které splňujeme, a na základě uzavřených smluv. Stále trváme na tom, že na naší straně je vše podle českého i evropského práva. Nevidíme jakýkoli právní důvod, proč bychom měli zastavit čerpání dotací či dokonce dotace vracet. Zatím nás nikdo z příslušných úřadů ani nekontaktoval,” říká mluvčí Hanzelka.

Naopak předběžný právní rozbor Evropské komise i analýza, kterou pro politickou stranu Piráti zpracoval právník Viktor Rossmann, dochází k závěru, že Andrej Babiš je nadále ovládající osobou Agrofertu a je ve střetu zájmů, jak jej definuje nové evropské finanční nařízení.

Větší část dotací, které Agrofert získává, je takzvaně nárokových, čerpá tedy stejné zemědělské dotace jako jiní tuzemští zemědělci – na hektar obdělávané plochy a kus chovaných hospodářských zvířat. „Provozní dotace máme dokonce v průměru o 30 % nižší než ostatní zemědělci v ČR,” říká mluvčí Karel Hanzelka a odkazuje se při tom na data Českého statistického úřadu.

Vedle zemědělských dotací získává Agrofert například i peníze na podporu „zelené elektřiny“ – z provozu bioplynových stanic a dalších obnovitelných zdrojů. V roce 2017 takto Agrofert inkasoval 161,6 milionů korun. 

Podporu pro své podnikání dostává firma spojená s Andrejem Babišem i za českými hranicemi. V souvislosti s investicemi v Německu získal Agrofert Deutschland GmbH v roce 2017 investiční dotace přes 11 milionů eur.

Na Slovensku pak příslib dotace pro jinou firmu z holdingu, Duslo Šala, představuje 58,56 milionů eur – na vyčerpání částky má čas do roku 2027.

Veřejné peníze Agrofert (stejně jako i jiné české a zahraniční firmy podnikající v ČR) má i z dalších zdrojů – například v podobě investičních pobídek či daňových slev.

Příkladem může být investiční dotace 232 milionů korun na pořízení dlouhodobého majetku v roce 2016 pro společnost Synthesia. V roce 2017 pak částku přesahující půl miliardy přijala Lovochemie.

„K datu účetní závěrky společnost eviduje příslib investiční pobídky ve formě slevy na dani od Ministerstva průmyslu a obchodu v celkové maximální výši 591 050 tis. Kč, pro kterou byly splněny podmínky čerpání a slevu lze uplatnit nejpozději do roku 2026,“ stojí k Lovochemii mimo jiné ve výroční zprávě za rok 2017.

Další veřejné peníze pro firmy Agrofertu souvisejí i s dříve přidělenými dotacemi na odstranění starých ekologických zátěží z dob před rokem 1989.

INFOGRAFIKA DNE: Babišův svěřenský fondINFOGRAFIKA DNE: Babišův svěřenský fondautor: INFO.CZ

Na dotacích miliardy

Podnikání Agrofertu se však v posledních dvou letech nedaří tak, jak byli manažeři firmy zvyklí. To, že zisk meziročně poklesne po roce 2017 i ve výsledcích za rok 2018, přiznal ve firemním magazínu (jak jako první upozornily Hospodářské noviny) ředitel holdingu Josef Mráz.

„Celkové nekonsolidované tržby očekáváme mírně nižší než vloni,“ napsal, ale ujistil, že „Agrofert nedělá nic špatného, žádné dotace nevrací a rozhodně není nijak ohrožena jeho existence“.

Mráz se ohradil i proti tomu, že by byl Agrofert na dotacích EU závislý. Podle něj koncern v posledních deseti letech proinvestoval 100 miliard korun, z čehož ale činily dotace jen čtyři procenta.

Do budoucna jsou však (z hlediska velkých zemědělských podniků jako je Agrofert) ohrožené i nárokové dotace na hektar a zvíře. Evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan navrhuje určit pevný strop pro jejich výplatu a vyplácet je firmám, pro které je zemědělství hlavním zdrojem příjmů.

Největší podíl na obratu Agrofertu mají chemické firmy. V poměru k celému obratu holdingu sice dotace (ať již evropské, či domácí) tvoří jen zlomek, ale jejich omezením či dokonce zrušením by Agrofertu silně utrpěl – především v oblasti zemědělské prvovýroby.

Text vyšel původně na webu HlídacíPes.org. Publikujeme ho se souhlasem redakce. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud