Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bělobrádek: Česká ekonomika nemůže stát na levné pracovní síle a montovnách

Bělobrádek: Česká ekonomika nemůže stát na levné pracovní síle a montovnách

Příští týden se v Praze uskuteční skvěle obsazená konference Česko-silný hráč v evropské lize. Té se zúčastní nejen politici, ale i úspěšní byznysmeni, kteří nastíní svojí vizi křesťanskodemokratického hospodářského modelu. Jako ochutnávku před zahájením konference vám přinášíme 1. část rozhovoru s vicepremiérem české vlády a šéfem KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem.

Příští týden vystoupíte na konferenci Silné Česko, která má za cíl rozproudit debatu o nastavení budoucího českého hospodářského modelu. Jaký je tedy Váš pohled na tuto problematiku?

Rozhodně to nemá být model založený na levné pracovní síle a výrobních montovnách. Budoucnost vidím ve špičkovém průmyslu, který vytváří vysokou přidanou hodnotu, a v kvalitních službách. V České republice máme spoustu podniků, které jsou životaschopné, sebevědomé, dokáží uspět ve světové konkurenci. Stát by jim rozhodně neměl překážet v jejich podnikání. Přesto právě na státu a na našich budoucích vládách také hodně záleží. Jde o to, jak dokážeme podpořit vzdělávání, výzkum a inovace.

Pokud použiju fotbalovou terminologii – právě věda a výzkum mohou být českou uličkou do naší budoucnosti, kde góly jsou například znalosti, duševní vlastnictví či prosperita. Rozhodně ale nechceme našim podnikům diktovat od zeleného stolu, na co se mají v inovacích zaměřovat. Naopak, nastartovali jsme s českým průmyslem strategický dialog; zjišťujeme, jaké jsou jeho dlouhodobé potřeby, a společně formulujeme priority. Na základě těchto priorit také investujeme veřejné prostředky do vědy a výzkumu. Záměrně používám slovo investujeme, protože jsem přesvědčen, že jde o investici do budoucí moderní ekonomiky.

Proč jsou věda a výzkum tak důležité pro český byznys?

Vyspělá ekonomika a excelentní výzkum – to jsou spojené nádoby. Je evidentní, že nejúspěšnější ekonomiky světa staví svůj úspěch na excelentním výzkumu – ať už základním, nebo aplikovaném. To samé by mělo platit v Česku. Spolupráce mezi státem a byznysem je důležitá také proto, aby se tuzemské firmy dokázaly lépe vyrovnat s digitální transformací a dosahovaly vyšší přidané hodnoty.

Investice do výzkumu a inovací jsou přímou investicí do konkurenceschopnosti naší ekonomiky, jednoduše řečeno, podporou rozmanitosti vědního prostředí a uplatněním jeho výsledků v praxi přispíváme na naši budoucnost.

Dlouhodobě se snažíte o navyšování rozpočtu pro kvartérní sektor. Zanedbávalo se v Česku v minulosti financování inovací? A pokud ano, proč?

Výdaje soukromého sektoru do výzkumu a vývoje setrvale rostou, stále chybí funkční spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Pokud opět použiju fotbalovou terminologii – inovace chápu jako ofenzívu, tlak na branku, při kterém je ale nutné vycházet za zajištěné obrany, která se ale také nebojí útočit, a kreativní zálohy. Za obranu a zálohu bych mohl s nadsázkou označit základní a aplikovaný výzkum. V této oblasti se bohužel některé minulé vlády chovaly k výzkumu velmi přezíravě.

V období let 2007 – 2013 putoval velký objem veřejných peněz z národních, ale především evropských zdrojů, do staveb a budování vědeckých center, do infrastruktury. Teď se musíme soustředit na tvorbu kvalitních vědeckých týmů do těchto center a také na větší internacionalizaci české vědy, která chybí. My jsme prosadili větší finanční podporu a řadu nových nástrojů pro podporu aplikovaného výzkumu, což má vliv na inovativnost. Nové stavby a jejich vybavení je „vidět“. Rozjezd výzkumných programů a jejich výsledky už jsou viditelné méně, protože se projeví až za několik let.

Celý rozhovor čtěte na INFO.CZ ve čtvrtek 8. června v 9:00.  

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744