Budoucnost letišť: virtuální cestovní pas, žádné čekání a chytré kamery | info.cz

Články odjinud

Budoucnost letišť: virtuální cestovní pas, žádné čekání a chytré kamery

Zákaz nejen tekutin ale i sypkých látek nad určitou hmotnost nebo třeba automatický systém biometrické detekce osob. To všechno se pomalu rozšiřuje na letištích po celém světě. Ve jménu bezpečnosti. “Vydáváme se na cestu pod dozorem velkého bratra, ale tomuto trendu se nejspíše postupně neubráníme. A ten kdo bude odolávat, bude nejspíše čelit daleko větším obstrukcím, než když se podřídí,” říká bezpečnostní expert Ivo Popardowski, šéf společnosti ABAS IPS Management, která se zaměřuje na služby bezpečnostní a technologické povahy a dominuje tuzemskému trhu fyzické ostrahy, detektivních služeb a facility managementu.

 

Je to adekvátní, že veškeré kapaliny s obsahem nad sto mililitrů do letadla nesmí?

Určitě ano. Obecně se má za to, že účinná síla budoucí výbušniny potřebuje více jak 100 mililitrů, aby prorazila díru do letadla. Tedy abych byl přesnější, máme-li deset tekutých složek, kdy objem každé je nižší než sto mililitrů, nelze s nimi vytvořit trhavinu s energií, která by poškodila letadlo ve výšce nad tři tisíce metrů, kde by se poškozením trupu na palubě vytvořil podtlak. Dobrou zprávou ovšem je, že se blížíme době, kdy výrobci uvedou po dotestování na trh brány pro automatickou detekci tekutin. Lze očekávat, že letiště budou pro zrychlení odbavení tyto brány uvádět do provozu a nebude již potřeba těchto regulativů.

Kdy by to mohlo být? Nebo už jsou někde taková opatření v provozu?

Týká se to některých velkých mezinárodních letišť.

Stále ale existují věci, se kterými vás do letadla pustí a ze kterých lze výbušné zařízení sestrojit, je to tak?

Je to tak.

Můžete uvést příklad?

Třeba z kategorie sypkých látek maskovaných jako písek z pláže, granulovaný vosk, dětský zásyp nebo dárkové balení cukru.

Které tekutiny jsou nejnebezpečnější?

Z běžně dostupných tam řadíme kyseliny, žíraviny,  hořlaviny první, druhé a třetí třídy jako plyn do zapalovačů, ředidla nebo tekutiny s velmi vysokým obsahem alkoholu. Což může být překvapivě i třeba Absint.

Když už jsme u toho alkoholu, opravdu lze vyrobit výbušninu ze slivovice?

Slivovice není primárním prostředkem, ale může být jedním z komponentů, který způsobí až finální zážeh. V případě speciálně upravené slivovice s velmi vysokým obsahem alkoholu se jedná o hořlavou látku a jako taková spadá do zakázaných předmětů v dosahu cestujícího. Ale vyrobit výbušninu pouze ze slivovice by mělo spadat spíše do kategorie mýtů.

Neměla by se některá opatření v souvislosti s tím, co si cestující mohou vzít do letadla, ještě zpřísnit?

Měla. Právě směrem k sypkým látkám. V průběhu roku 2018 a 2019 již některá americká letiště zavedla potřebná limitní opatření a omezila pro vstup do letadla množství sypkých látek na 300 až 400 gramů.

Můžeme něco podobného očekávat i v Evropě?

Určitě, ale zatím nedokáži říct, kdy by k tomu mělo dojít.

Jsou třeba baterie skutečně tak nebezpečné?

Jsou extrémně nebezpečné. Právě nízká cena baterií v kombinaci s velkou kapacitou nese vzrůstající riziko pro leteckou přepravu. Představte si stovky notebooků uložených v zavazadlovém prostoru. Pokud je jedna z baterií mechanicky poškozena, většinou tím dojde k proražení obalu baterie a jednotlivé články se setkají, dojde ke skokovému nárůstu energie a vzrůstající teplotě. Jakmile se spustí proces ohřevu je velmi pravděpodobné, že se požár rozšíří dále. Nákladové prostory v běžných dopravních letadlech nejsou po dobu letu přístupné kvůli vztlaku v kabině. Takže nelze zajistit po dobu letu účinná opatření pro zabránění katastrofě.

Komponenty na výbušninu jsou sice dostupné, ale vyrobit třeba improvizované výbušné zařízení není úplně snadné, souhlasíte?

Velmi správně. Až tak snadné i přes dostupnost jednotlivých látek to není. Takzvané improvizované výbušné zařízení tvoří výrazně nestabilní jednotky a zanedbatelná odchylka v postupu může způsobit předčasnou neplánovanou explozi mimo plánovaný čas a místo určení. Taktéž manipulace s komponenty a látkami nemusí ujít pozornosti cestujících nebo personálu, ale i tak je obezřetnost a profesionalita na místě. 

Proč si nemůžu vzít do letadla kleštičky na nehty?

Tohle obecně bych zařadil spíš mezi mýty.

Mně je ale na letišti pravdu sebrali.

Mezi zakázané předměty patří bodné, sečné a řezné předměty a to ty, které mají hrot delší než pět centimetrů. Pro ilustraci jde o limitní hodnotu mezi šestým a sedmým žebrem v přístupu k srdci. U standardních manikůrních nůžek je ostří zhruba tři centimetry, ale součet hrotu je vysoce nad 5 centimetrů. Předmět posuzuje individuálně vyškolený bezpečnostní pracovník.

Pamatujete si, kdy byla naposledy použita výbušnina v letadle sestavená s nějakých komponent pronesených na palubu?

Napadá mě například událost z roku 2015, kdy byla hotová bomba v plechovce na nápoje umístěna do ruského letadla pravděpodobně někým z egyptského letištního personálu. Odpálit takovou nálož můžete pomocí časovacího zařízení nebo mobilního telefonu. Z toho je vidět, že zaměstnanci aerolinek případně dodavatelských firem jsou také rizikovým potenciálem. Dále můžu zmínit známý, prokázaný případ Richarda Reida a bomby pronesené v podpatku boty v roce 2010, který byl naštěstí pacifikován za pomocí letušky a cestujících. V jeho botě bylo dodatečně nalezeno 200 gramů výbušné látky označované jako PETN.

Používá se ještě nástražný výbušný systém v listovní zásilce? Jak to funguje?

Jednoznačně ano, jak je známo z případu v Londýnském Heathrow. Jde o miniaturní nálož obsahující dva až padesát miligramů látky na bázi směsi RDX. Při otevření obálky dojde k vysokému zahoření nebo explozi.

Proč si musím při předletové kontrole sundávat opasek?

Opasek se dá považovat za nejrizikovější místo pro ukrytí takzvaných tlačných nožů. Obsahují kovovou sponu, což vyvolá alarm. Sundání opasku před kontrolou zrychluje odbavení.

Myslíte si, že pokud by zmíněná opatření fungovala v září 2001, nedošlo by k teroristickému útoku?

Veškerá známá opatření, která mohla zabránit nehodám ze září 2001 již byla platná. Sice nebylo platné opatření k tekutinám, ale ostatní ano. V září 2001 to byla souhra několika faktorů. Pravděpodobně nejúčinnější byla hrozba odlamovacím nožem jako pracovním nástrojem z kompozitů, který mnozí mají doma třeba na odřezání kraje koberce.

Šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová před několika lety prohlásila, že rentgeny na letištích spíš ublíží než pomohou. Ozáření je sice malé, ale ne zanedbatelné, a pokud by mu byl člověk vystaven častěji, může to mít na něj negativní dopad. Co si o tom myslíte?

Myslím, že pomohou. Neznám přesnou formulaci nebo úmysl tohoto vyjádření, ale cestující  není vystaven přímému záření. Přímým zářením procházejí pouze jeho věci. Záření na člověka je pouze vnější a to pod hranicí dvou mikrosekund. Jde o zanedbatelný účinek , který se dá dokladovat tím, že běžný kinofilm 200 DIN, který je znám svou citlivostí na záření, projde nepoškozený. A také se zatím nikdy neprokázalo, že by to mělo vliv třeba na pracovníky bezpečnostní kontroly, kteří zde tráví více než osm hodin denně, oproti cestujícímu, který se zde zdrží nahodile maximálně tři minuty při kontrole.

Je pravda, že existují speciální zámky na zavazadla, ke kterým má kontrola na letištích klíče? Takže v případě, že je potřeba odbavené zavazadlo zkontrolovat a podívat se dovnitř, má-li zavazadlo tento druh zámku, lze tím předejít poškození zavazadla?

Ano. Z důvodu bezpečnosti a rychlosti odbavení cestujících. Jde o takzvané TSA zámky a zavazadla se zámky označenými piktogramy červeného diamantu. Zapsaná zavazadla jdou přes RTG a CT, kde může být detekován nějaký podezřelý předmět a pak je důvod pro kontrolu zavazadla i bez přítomnosti cestujících. Ten, kdo má tento zámek nebo tímto zámkem zajištěné zavazadlo, se bezpochyby vyhne poškození zavazadla. Letiště mají sjednanou smlouvu s výrobci zámků. I letiště v Praze přistoupilo od roku 2017 na tyto kontroly bez přítomnosti cestujícího. Do takto zkontrolovaného zavazadla je přibalen leták, že zavazadlo bylo zkontrolováno.

Jaké novinky nás na letištích v budoucnosti čekají?

Uvažuje se, že by moderní letiště používala virtuálních nebo digitálních pasů ve formě jediného zabezpečeného tokenu na mobilních a jiných přenosných zařízeních. To by následně mohlo snížit složitost, náklady a odpovědnost za kontroly dokumentů cestujících během cesty. A tím urychlit čas odbavení cestujících jinak čekajících ve frontě. Inovace de facto představuje, že cestující vytvářejí na svém mobilním telefonu ověřitelný „symbol“, který obsahuje biometrické a jiné osobní údaje.

Jak taková technologie funguje?

Tato technologie využívá technologií biometrického rozpoznávání obličeje cestujících k automatizaci celé jejich cesty. Zachycuje biometrické detaily cestujícího pomocí skenování obličeje, aby ověřila jeho totožnost na prvním kontaktním bodu cesty. Po kontrole proti cestovním dokladům cestujícího je vytvořeno bezpečné digitální cestovní ID a může být použito na každém dalším kontaktním bodu cesty. Dále již nepotřebujete cestovní pas. Váš obličej bude Vaší palubní vstupenkou po dobu celé cesty. Jde o to, že takto prověřený jedinec prochází takřka plynule bez zdržení. A letiště tak mohou například postavit tři kategorie koridorů rizikovosti oproti předchozímu prověření. V kategorii A projdete plynule, v kategorii B s dodatečnou kontrolou a třeba v kategorii C s kontrolou s plným zdržením, to znamená osoby bez jakéhokoliv předchozího ověření . 

Takže takový velký bratr? Měli bychom se bát pokud jde o nakládání s osobními údaji?

Soukromá data by měla být zabezpečena tak, že budou bezpečná, zašifrovaná, odolná proti neoprávněné manipulaci a nepoužitelná pro jakýkoli jiný účel. Technologie by zároveň měly eliminovat potřebu jediného oprávnění vlastnit, zpracovávat nebo ukládat data. Kryptografický systém by poskytoval síť důvěry, kde je zdroj a historie dat ověřitelná všemi.

Zavazadla budou také pod dohledem?

Poptávka cestujících po oznámení o zavazadle trvale roste a již nyní některé letecké společnosti zavedly oznámení o zavazadlech prostřednictvím mobilní aplikace.  Pomáhá to zmírnit obavy cestujících o jejich zavazadla v tranzitu. Díky tomu, že počet cestujících meziročně roste, je inteligentní sledování koncových zavazadel jednoznačně budoucností. Technologie pomáhá zvýšení provozní efektivnosti, kontrole nákladů a v konečném důsledku zlepšení přepravních podmínek cestujících.

Jaké jsou trendy v podnikání v oblasti bezpečnosti? Není už fyzická ostraha spíše přežitek?

Fyzická ostraha zatím není přežitek, protože roboticky nelze zatím v dostupných nákladech nahradit veškeré lidské činnosti. Dokladem toho byla minulá výstava zabezpečovacích technologií v Essenu, kde byl v nejzábavnějším robotu skrytý člověk. Přesto trendem budoucnosti je například automatizace bezpečnostních procesů přístupu a detekce pomocí inteligentních rozpoznávacích softwarů. Vydáváme se tím na cestu pod dozorem velkého bratra, ale tomuto trendu se nejspíše postupně neubráníme. A ten kdo bude odolávat, bude nejspíše čelit daleko větším obstrukcím, než když se podřídí. 

Kam se podle vás podnikaní v oblasti bezpečnostní agentur bude vyvíjet?

Bezpečnost je především služba a měla reagovat na nové vlivy a okolnosti, které tvoří poptávka. Poptávku generují zájmy jednotlivců a skupin. Okolnosti mohou být živelné třeba  klimatické nebo ekonomické jako konjunktura a krize. Dobré Bezpečnostní agentury se včas přizpůsobí tomu, co přinese poptávka a využijí k tomu vědu a rozvoj jako nástroj realizace. Bezpečnost dělám 27 let, ale postupně jsem si našel prostor ve slaboproudých technologiích, developmentu a mezinárodním obchodu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud