Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Evropa vysává Ukrajinu. Statisíce pracovníků míří za prací na Západ, zemi hrozí vážné problémy

Evropa vysává Ukrajinu. Statisíce pracovníků míří za prací na Západ, zemi hrozí vážné problémy

Ukrajina se v posledních letech potýká s masivním odlivem pracovní síly do okolních států. Problém je přitom vážnější, než by se na první pohled mohlo zdát. V příštích letech by mohl nedostatek zaměstnanců ohrozit ekonomický růst i cenovou stabilitu, připouští Ukrajinská centrální banka. Jednou z destinací, kam Ukrajinci za prací míří, je i Česká republika.

Pro Ukrajince je to jednoduchá matematika. Zatímco doma si průměrně vydělají něco málo přes sedm tisíc hřiven (necelých 5 500 korun), v sousedním Polsku je to přes 3,5 tisíce zlotých (21,5 tisíce korun). Pokud by peníze nestačily, tak mezi další motivační faktory, proč za prací vycestovat, patří například konflikt s Ruskem, devalvace měny nebo všudypřítomná korupce.

„Do toho, abych vydělal opravdu velké peníze, mám sice stále daleko, ale to, co mi zde zaměstnavatel zaplatí za rok práce, bych doma vydělával čtyři roky,“ přiznává pro agenturu Bloomberg Andrej Kozlovský, který se do Polska za prací přestěhoval v roce 2014. Není sám. Spolu s ním odešlo k západnímu sousedovi Ukrajiny asi 1,5 milionu Ukrajinců, další půlmilion je pak v zemi nelegálně.

Ukrajinci však míří i do dalších evropských zemí a Česká republika je jednou z oblíbených destinací. „Na ukrajinské pracovní síle je v Česku bytostně závislá již mnoho let řada odvětví, kupříkladu stavebnictví a úklidové služby,“ analyzuje pro INFO.CZ hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Kritická situace nastala v poslední době ve zpracovatelském průmyslu, který musí kvůli nedostatku lidí odmítat zakázky. Zpracovatelský průmysl by byl schopen zaměstnat desítky tisíc nových pracovníků z Ukrajiny, jejich nábor ale naráží na administrativní překážky,“ dodává ekonom.

Česká vláda sice na začátku února rozhodla o navýšení roční kvóty na vydání zaměstnaneckých karet pro pracovníky z Ukrajiny z 9 600 na 19 600 lidí, podle odborníků to však stejně nestačí. Firmy totiž hlásí, že chybí asi čtvrt milionu pracovníků. Podle statistik ministerstva vnitra v Česku nyní trvale či přechodně žije asi 115 tisíc Ukrajinců. 

Zatímco kvóty v evropských zemích pro Ukrajince bývají beznadějně vyčerpány, na Ukrajině lidé naopak chybí. Podle oficiálních statistik odešlo ze země od roku 2015 asi sedm procent lidí. Odlivu napomohlo i zrušení vízové povinnosti se zeměmi Evropské unie z poloviny minulého roku. „Pracovní migrace je jedním z problémů, se kterými se nyní Ukrajina musí potýkat,“ připouští i Ukrajinská centrální banka. Dodává, že díky tomu může být v budoucnu v ohrožení ekonomický růst i měnová stabilita. Problémy vyplývající z odlivu pracovní síly přitom země musí řešit už dnes. Ekonomický růst zpomalil již čtvrtý kvartál v řadě, tlak na růst mezd podpořil růst úrokových sazeb a pokles obejmu úvěrů.

„Zahraniční společnosti se dříve zaměřovaly na vysokoškolsky vzdělané zaměstnance s bohatými zkušenostmi,“ připouští pro agenturu Bloomberg Roman Pelekh, majitel společnosti zprostředkovávající Ukrajincům práci v zahraničí. „Nyní ale vezmou každého a klidně stráví měsíc tím, že ho zaučují – pokud je to potřeba.“

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1