Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Papež dostane o Velikonocích tradiční várku plzeňského ležáku a zvon. Pivo se používá i při jeho výrobě

Papež dostane o Velikonocích tradiční várku plzeňského ležáku a zvon. Pivo se používá i při jeho výrobě

Tradiční velikonoční várka plzeňského ležáku pro papeže Františka bude letos doplněna o 30centimetrový zvon, k jehož výrobě se přímo používá i pivo Pilsner Urquell. Váží deset kilogramů a má pečeť, která připomene 175. výročí značky.

„Pivo používáme kvůli lepší přilnavosti a pevnosti materiálu. Nejlepší zkušenosti mám s plzeňským ležákem. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700 stupňů Celsia,“ řekl Michal Trvalec. Proto ho pivovar požádal o pomoc.

Plzeňané a Prazdroj pravidelně posílají počátkem dubna do Vatikánu požehnanou várku ležáku, který si svou cestu do Říma našel už před 112 lety k papeži Lvovi XIII., jemuž ho lékaři doporučili jako lék.

Rodina Trvalcových pracuje na velikonočním dárku už týdny. „Výroba trvá měsíce. Nejprve se vytvoří pečlivý nákres a forma zvonu. Ta se pak zdobí, na čemž teď zvonaři pracují. Na těle zvonu se objeví například Bazilika svatého Petra,“ řekl Michal Trvalec, který vyrobí ročně asi 15 zvonů. Mezi jeho nejcennější výtvory patří naživo odlitý zvon v Košicích, který putoval do Kanady, a originální zvonkohra.

Forma pro zvon se tvoří měsíc až dva. Následuje příprava košile z hlíny, někdy nazývaná zvonem falešným. Na něj se přilepí všechny reliéfy a další výzdoba. Na hotovou formu se pak nanáší plášť, tedy nejsvrchnější vrstva hlíny. V této fázi se do formy lije pivo, které má zajistit pevnost a perfektní scelení směsi.

Sušení a vypalování hotové formy zvonu trvá tři dny a dělá se při teplotách až 700 stupňů Celsia. Poslední fází výroby zvonů je jejich odlití, které zabere čtyři hodiny. Do předehřáté formy se pak nalije zvonovina, tedy směs mědi a cínu.

Traduje se, že na Zelený čtvrtek umlkají všechny zvony na znamení smutku nad Kristovým ukřižováním a odlétají do Říma pro požehnání. Vracejí se na Bílou sobotu, kdy se zase slavnostně rozezní. Zvony jsou proto důležitým symbolem Velikonoc. Dříve se věřilo, že pokud by některý z nich v tomto čase neodlétl, přineslo by to obci neštěstí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1