Růst české ekonomiky se v letošním roce zpomalí na 3,4 procenta, klesat bude i příští rok, uvedla Evropská komise | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Růst české ekonomiky se v letošním roce zpomalí na 3,4 procenta, klesat bude i příští rok, uvedla Evropská komise

Růst české ekonomiky se v letošním roce zpomalí na 3,4 procenta, klesat bude i příští rok, uvedla Evropská komise

Tempo růstu české ekonomiky v letošním i v příštím roce zpomalí. Letos se má hrubý domácí produkt zvýšit o 3,4 procenta a příští rok o 3,1 procenta. Uvedla to ve své jarní prognóze Evropská komise. Loni česká ekonomika vzrostla o 4,4 procenta. Výhled na letošní rok však EK zlepšila z únorových 3,2 procenta. Hlavním pohonem růstu má být nadále domácí poptávka.

Komise upozornila, že míra nezaměstnanosti v České republice je nyní nejnižší v EU. Právě rostoucí nedostatek pracovní síly by mohl v nejbližší budoucnosti zbrzdit ekonomický růst. Inflace by díky zvyšování úrokových sazeb centrální bankou od srpna 2017 mohla zůstat pod kontrolou.

V loňském roce růst HDP prudce zrychlil z 2,6 procenta v roce 2016. Navzdory zpomalení v letošním a příštím roce má nadále růst HDP zůstat nad svým potenciálem. Soukromá spotřeba se podle EK letos zvýší o 3,9 procenta, téměř stejným tempem jako loni, díky růstu mezd a důvěry spotřebitelů. Investice mají stoupnout o 5,4 procenta. K vyšším investicím přispějí firmy i veřejný sektor.

Míra nezaměstnanosti loni klesla na 2,9 procenta a letos a příští rok by se měla stabilizovat na 2,4 procenta. Na konci loňského roku měla ČR nejnižší míru nezaměstnanosti v EU a nejvyšší míru volných pracovních míst. Nedostatek pracovní síly však brzdí růst výroby ve všech sektorech, zvláště pak ve zpracovatelském a stavebním, a zvyšuje mzdy, jak v soukromém tak veřejném sektoru. Mzdy by měly silně růst i letos a příští rok.

Právě s napjatým trhem práce je spojeno nejvíce rizik, které ohrožují ekonomický růst. Na růst mezd lze sice podle EK pohlížet v kontextu sbližování s EU a růstem produktivity, nicméně mohl by rovněž přispět k přehřátí ekonomiky a snížit schopnost firem reagovat na případné ekonomické šoky. Mzdové tlaky a nedostatek pracovníků může ovlivnit rovněž přímé zahraniční investice, zvláště ve zpracovatelském průmyslu.

Inflace sice na přelomu let 2016 a 2017 zrychlila, díky zpevnění koruny a zvýšení úrokových sazeb centrální bankou se podařilo dostat inflační tlaky pod kontrolu. V letošním roce má inflace klesnout na 2,1 procenta z 2,4 procenta loni. K růstu nejvíce přispějí ceny služeb a potravin. Přesto však EK varovala, že inflační tlaky zůstávají silné kvůli růstu mezd a silné domácí poptávce.

Veřejný rozpočet loni skončil překvapivě v přebytku, který činil 1,6 procenta HDP. V přebytku má rozpočet zůstat i letos a příští rok, i když letos se sníží na 1,4 procenta a příští rok na 0,8 procenta HDP. Letos k nižšímu přebytku přispěje zpomalení růstu příjmů z daní a výrazné zvýšení státních investic. Začnou se zřejmě také zvyšovat úrokové sazby, které v uplynulých třech letech klesaly, což zvýší náklady na obsluhu dluhu. Výdaje rozpočtu porostou i kvůli vyšším mzdám ve státním sektoru a penzím.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.