Články odjinud

Svět na prahu velké obchodní války. 5 klíčových otázek, které byste měli vědět o amerických clech

Svět na prahu velké obchodní války. 5 klíčových otázek, které byste měli vědět o amerických clech

Nebude se v ní střílet, přesto má smysl tuhle válku sledovat. Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést cla na dovoz oceli a hliníku i pro EU, Kanadu a Mexiko postavilo svět před nejvyšší riziko obchodního konfliktu od 30. let minulého století. O co se hraje? A jak bude spor pokračovat?

Co se stalo?

Americký prezident Donald Trump uvalil cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států. Ve skutečnosti nejde o nová cla. Trump zavedl 25procentní sazby na dovoz oceli a 10procentní na dovoz hliníku již 23. března. Státům Evropské unie, Kanadě nebo Mexiku však udělil dočasnou výjimku. Tu nyní ruší, a opatření se tak nově budou vztahovat i na evropské firmy.

O jak velký krok jde?

Jde o zásadní krok. Teoreticky až o začátek velkého obchodního konfliktu nejen mezi USA a Evropskou unií. Trumpovo rozhodnutí postavilo svět před největší riziko obchodní války od 30. let 20. století, kdy americká cla spustila domino efekt protekcionistických opatření napříč průmyslovým světem. Nyní hrozí, že se v obchodní válce ocitnou tři největší ekonomiky světa – americká, čínská a jednotný evropský trh.

Co Trump sleduje?

Cla jsou prostředkem, kterým americký prezident chce zatlačit primárně na Čínu, z níž proudí do Spojených států velké množství levné oceli. Čína patří vedle Brazílie, Jižní Koreje nebo třeba Mexika k největším dovozcům oceli do USA. Cílem je ale zároveň ten úplně největší – Kanada. S Kanadou a Mexikem pojí Spojené státy smlouva o volném obchodu zvaná NAFTA. Stejně jako o dalších podobných dohodách se o ní Trump vyjadřoval kriticky. Cla mohou působit jako tlak na její reformu, aby byla pro Američany výhodnější.

Jak zareaguje Evropa a svět?

Už z prvotních reakcí je vidět, o jak velkou věc jde. Německá kancléřka Angela Merkelová označila cla za ilegální krok, který přináší hrozbu eskalační spirály, jež poškodí každého. Kanadský premiér Justin Trudeau zase nechápe, jak může být Kanada hrozbou pro americkou národní bezpečnost. Trump totiž cla zavedl na základě zákona z roku 1962, který to prezidentovi umožňuje v případě, že dovoz ohrožuje národní bezpečnost.

Státy zároveň připravují seznamy produktů, kterých se dotknou protiopatření. Mexiko na něj vzápětí po oznámení umístilo kromě oceli také vepřové maso, jablka, brusinky a sýry. Evropa se podle dřívějších vyjádření chystá uvalit cla na dovoz bourbonu, džínsů nebo motocyklů z USA. Předložila také seznam, na kterém je rýže, kukuřice nebo arašídová pomazánka. Zároveň chce napadnout cla u Světové obchodní organizace (WTO), jelikož se domnívá, že jsou v rozporu s jejími pravidly. Kanada kromě oceli a hliníku namíří svá cla na whisky, džusy a další potraviny.

Jaké bude mít konflikt dopady?

Ještě je brzy odhadovat. Bude záležet na konkrétní podobě protiopatření a další eskalaci situace. Jisté však je, že jakoukoli obchodní válku prohrávají především zákazníci. Cla zvyšují náklady výrobců, kteří je následně promítnou do cen zboží. Některé produkty tak na pultech obchodů zřejmě podraží.

Dopady budou tvrdé také na samotné Spojené státy. Kromě zhoršení vztahů se spojenci jí hrozí i ekonomické ztráty. Přestože krátkodobě mohou cla pomoci zaměstnancům v ocelárnách, dlouhodobě poškodí výrobce, kteří budou kvůli vyšším nákladům vyrábět své zboží dráž. Protiopatření se navíc zřejmě dotknou i dalších sektorů. Podle americké obchodní komory může v důsledku obchodní války a případného odstoupení od NAFTA zmizet až 2,6 milionu pracovních míst.

Český svaz průmyslu a obchodu tvrdí, že cla ohrožují především oceláře. Například Třinecké železárny se obávají o dopady na výrobu kolejnic. Zároveň se ale domnívají, že ztráty nahradí vyšší poptávka na evropských trzích.

 

Články odjinud