Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Udělalo z Česka levnou montovnu? Umělé oslabení koruny i po pěti letech rozděluje ekonomy

Udělalo z Česka levnou montovnu? Umělé oslabení koruny i po pěti letech rozděluje ekonomy

Názory na spuštění devizových intervencí Českou národní bankou rozdělují ekonomy i pět let od jejich zahájení. Podle zastánců intervence přispěly ke stabilitě české ekonomiky a jejímu dnešnímu dobrému vývoji. Podle kritiků dopad intervencí například omezuje v současnosti účinnost měnové politiky a nenutil firmy inovovat a zvyšovat produktivitu.

Devizové intervence spustila ČNB na počátku listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Ta při současné znalosti vývoje ekonomiky podle některých analytiků nehrozila v takovém rozsahu, kterého se centrální banka obávala. „Při zpětném pohledu lze říct, že ekonomika by se do žádné obávané deflační recese nedostala i kdyby kurzový závazek nebyl zaveden. To je však zpětný pohled, kdy již víme, že se v závěru roku 2013 výrazně zlepšila zahraniční poptávka,“ uvedl například hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Výhodou intervencí podle něj bylo, že tuzemskou ekonomiku chránily před politikou Evropské centrální banky. „Její extrémně uvolněná měnová politika a spuštění kvantitativního uvolňování (tedy nákupů dluhopisů) by patrně způsobilo výraznější posílení koruny, což by zhoršilo konkurenceschopnost tuzemských vývozců,“ uvedl.

ČNB v rámci devizových intervencí držela kurz koruny od listopadu 2013 nad hranicí 27 korun za euro. Celkem ČNB vydala v rámci intervencí za nákup eur 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky.

„Kurzový závazek byl krokem do neznámých vod, ale ČNB musela něco vymyslet tváří v tvář deflačnímu riziku. Zpětně se ukazuje, že zvolila dobře. Lze argumentovat, že začátek i konec měly přijít o pár měsíců dříve, ale to jsou jen detaily na jinak zdařilém manévru, který přispěl ke stabilitě české ekonomiky a dnešní prosperitě,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

 

Inflace je podle něj přibližně v souladu s odhady ČNB a kurz koruny je o něco slabší, což je dáno externími faktory. „Nadále platí, že česká ekonomika patří z hlediska makroekonomické a finanční stability mezi nejstabilnější ekonomiky světa. Značnou zásluhu na tom má ČNB,“ dodal Marek.

Koruna od ukončení intervencí v dubnu 2017 posílila z 27 korun za euro na dnešních 25,83 Kč/EUR. Posledních několik měsíců ovšem vlivem vývoje ve světě koruna spíše oslabuje. Nejsilnější byla koruna od ukončení intervencí na konci ledna letošního roku, kdy se obchodovala za 25,24 koruny za euro. Před zahájením intervencí se koruna obchodovala za zhruba 25,80 Kč/EUR.

Meziroční inflace byla podle údajů Českého statistického úřadu v říjnu 2013 0,9 procenta a zároveň nejnižší v celém roce 2013. Následně opět klesala a celý rok 2014, 2015 a většinu roku 2016 se pohybovala pod jedním procentem. Do záporných hodnot se během trvání intervencí meziroční inflace nikdy nedostala, ale 0,1 procenta vykázala poprvé v dubnu 2014 a následně ještě několikrát, naposledy v květnu a červnu 2016. Letos v září již byla inflace 2,3 procenta.

Nezamýšleným důsledkem intervencí je podle Sobíška zvýšení již dříve existujícího převisu volných peněz v tuzemském bankovním sektoru. To se podle něj promítá do obchodní politiky bank, které preferují dlužníky a nejsou příliš ochotné zvyšovat úročení vkladů. „Lze tedy argumentovat, že se odkazem intervencí ČNB stalo snížení účinnosti měnové politiky v Česku,“ uvedl. Dodal, že s odstupem času si přestává být jistý, zda bylo v roce 2013 vůbec nutné k intervencím sáhnout.

Slabší koruna díky intervencím měla podle tehdejšího prohlášení ČNB pomoci také exportérům. Podle Vladimíra Pikory z Next Finance zlevnění produkce ovšem nenutilo firmy ke zvyšování produktivity a k inovacím. „Z ČR se tím stala levná montovna a obří sklad. Ujel nám technologický vlak,“ uvedl.

Celkově byly intervence podle Pikory chybou. „Na druhou stranu jsme si s intervencemi vyzkoušeli, jak špatný je pro nás fixní kurz. A to je potvrzením předpokladu, že se do eurozóny nemáme hnát,“ uvedl.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1