Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vývoz a marketing českých firem v Číně je pro nás priorita, říká ministryně průmyslu Nováková

Vývoz a marketing českých firem v Číně je pro nás priorita, říká ministryně průmyslu Nováková

Vývoz a marketing českých firem v Číně je pro nás prioritou, říká ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková v předvečer veletrhu China International Import Expo, kam jede prezentovat Českou republiku. „Proto též rozšiřujeme zahraniční zastupitelskou síť o novou kancelář agentury CzechTrade v Kantonu a maximálně podporujeme prezentaci českých firem v Číně,“ dodává.

Paní ministryně, v Praze jste převzala záštitu nad letošním ročníkem China Investment Forum, které se konalo v polovině října v Praze. V čem byla tato akce tak důležitá?

Čínské investiční fórum, které aktivně podporuje rozvoj obchodu a tok investic mezi střední Evropou a Čínou, má několikaletou tradici. Je to skutečně reprezentativní setkání zástupců zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy s čínskými protějšky. A je samozřejmě potěšitelné, že hostitelem je právě Praha. Letošního fóra se zúčastnilo více než 500 hostů z České republiky, Číny, Albánie, Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Makedonie, Polska, Slovenska, Slovinska, Srbska a Rumunska. Akce se pravidelně zúčastňují četní zástupci naší státní i podnikatelské sféry, kteří se tu mohou setkat s čínskými protějšky a navázat kontakty i věcnou spolupráci.

K hostům fóra letos patřila například největší čínská konglomerátní společnost CITIC Group, která pro rozvoj svých aktivit v Evropě založila společnost CITIC Europe se sídlem v České republice. Delegaci CITIC Group vedl předseda představenstva CITIC Group, součástí delegace CITIC Group byli i prezidenti CITIC Bank a CITIC Trust. Mezi dalšími hosty fóra byly i čínské společnosti, které již s Českou republikou reálně obchodně spolupracují a investují tu, jako jsou společnosti Chint Electrics, Wanfeng nebo Risesun. Z České republiky se fóra zúčastnily největší podnikatelské skupiny jako je PPF, J&T Finance Group, Penta, Rockaway Capital, Unimex nebo Škoda Auto.

Za velmi významnou považuji skutečnost, že se China Investment Forum koná nejen v rámci rozvoje spolupráce Číny s Českem a zeměmi střední a východní Evropy, ale i v kontextu strategického partnerství Číny a celé Evropské unie, a že právě Česká republika je zemí, která představuje významného partnera v rámci této spolupráce.

Vaše dojmy z ročníku 2018?

Z mého pohledu bylo zajímavé nejen pestré a skutečně reprezentativní spektrum účastníků, ale i odborné zaměření fóra, které smysluplně pracovalo v diskusních panelech, zaměřených na finanční spolupráci a bankovnictví, digitální ekonomiku, projekty spolupráce v rámci iniciativy Pásmo a stezka, ale i na zemědělství a potravinářství.

Další akcí je China International Import Expo v Šanghaji, první akce svého druhu, kde se Česká republika bude prezentovat jak v národní expozici, tak v oborové, věnované potravinářství a službám. Vy se tohoto veletrhu účastníte, s čím do Číny jedete?

Věnujeme značné úsilí přípravě důstojné a reprezentativní expozice České republiky. Na této významné akci budou čínským partnerům představeny ikonické české firmy, značky a výrobky napříč celým spektrem průmyslových oborů. V tomto výběru budou reference na české strojírenské a průmyslové výrobky a prezentace v Česku vyráběných letadel, kolejových i silničních vozidel nebo traktorů, které odrážejí silnou tradici českého strojírenství. Mezi vystavenými produkty budou automobily Škoda vyráběné od roku 2007 přímo v Číně, která pro společnost Škoda Auto představuje největší zahraniční trh. Nebude chybět ani klavír Petrof, světoznámý český křišťál a umělecké sklo značek jako jsou Moser, Rückl nebo Preciosa. Vývoz a marketing českých firem v Číně je pro nás prioritou. Proto též rozšiřujeme zahraniční zastupitelskou síť o novou kancelář agentury CzechTrade v Kantonu a maximálně podporujeme prezentaci českých firem v Číně.

Obchodní výměna ČR s Čínou sice stoupá, nicméně negativní saldo - v poměru dovozu a vývozu - zůstává stále velmi výrazné. Kde vidíte obecně rezervy a příležitosti, které by měli čeští exportéři využít?

V prvé řadě je potřeba zmínit, že pasivní obchodní saldo s Čínskou lidovou republikou jako druhou největší ekonomikou světa má naprostá většina zemí Evropské unie. Naše země proto v tomto ohledu není výjimkou. Na druhou stranu - za posledních pět let dosáhl růst českého vývozu do Čínské lidové republiky 72 procent, přičemž meziroční přírůstek za období 2016–2017 činil 20 procent. Po započtení reexportů se naše pozice nejeví tolik dramaticky, i když i tak je samozřejmě současný stav velkou výzvou pro další podporu českých exportérů na čínském trhu. Velký potenciál do budoucna spatřujeme především v leteckém průmyslu a v řadě dalších strojírenských oborů, ale i v oblasti exportu spotřebního zboží a služeb.

Jak daleko jste ve zpracování teritoriální strategie, která má narovnávat pasivní obchodní bilanci?

Na přípravě vámi zmiňované teritoriální strategie, a to nejen pro Čínu, ale i pro další významná teritoria, intenzivně pracuje náš expertní tým. Mohu říci, že v pracovní verzi je tento analytický dokument již hotov. Jeho finální verzi tedy můžeme brzy očekávat.

Za perspektivní obory pro český export se považují civilní letecký průmysl, důlní, těžební a ropný průmysl, energetiku, informační a komunikační technologie, strojírenství, železniční a kolejovou dopravu, zdravotnictví a farmacii, zemědělský a potravinářský průmysl, sklářství, keramiku a luxusní zboží a služby. Vidíte některé z těchto oborů jako perspektivnější než jiné, nebo je dobré snažit se uspět pokud možno ve všech?

Uspět se snažíme v celém spektru oborů, v nichž jsme konkurenceschopní. Každý z nich má na rozsáhlém a rozmanitém čínském trhu svůj potenciál a příležitosti. Čeští výrobci a exportéři mají tradičně silnou pozici v tradičních oborech jako je strojírenství či sklářství a v dalším zpracovatelském průmyslu. Nově se realitě náročného čínského trhu uplatňují například v nabídce technologií, nanotechnologií a zařízení na ochranu životního prostředí, ale i v poradenských a finančních službách.

Stárnoucí čínská populace si bude pro změnu stále více žádat zdravotnické a farmaceutické potřeby včetně specifických zařízení a pomůcek, máme i v tomto směru co nabídnout?

Jistě. I v této oblasti má Česká republika nepochybně co nabídnout. V dalších teritoriích je to úspěšný exportní segment. V tomto konkrétním případě ale v tuto chvíli narážíme na stávající regulace čínského trhu i na rozdílnost standardizačních procedur. Tato problematika se proto řeší i na evropské úrovni a my k této diskusi velmi aktivně přispíváme.

Nakolik může být podnikatelům v tomto „pročínském” směru nápomocno Ministerstvo průmyslu a obchodu, myslím tím konkrétně, kromě přijímání strategií?

V rámci existující mezivládní Dohody o hospodářské spolupráci existuje společný orgán v gesci MPO – Ekonomický smíšený výbor, jehož činnost je zaměřena na vyhledávání nových námětů na rozvoj obchodu a hospodářské spolupráce i podpora obchodních záměrů českých firem na čínském trhu. Existuje rovněž Plán bilaterální spolupráce mezi Českou republikou a Čínou s řadou vytipovaných ekonomických oborů, kde je vzájemná spolupráce již realizována ve společných investičních, průmyslových a obchodních projektech. Tyto projekty jsou připravovány v součinnosti našeho ministerstva s NDRC, tedy čínskou Komisí pro národní rozvoj a reformu. Významnou podporu podnikatelům představují oficiální a specializované účasti českých firem na výstavách a veletrzích, které pořádají MPO a agentura na podporu exportu CzechTrade.

Jak jsem již zmínila, je třeba rovněž uvést i aktivní roli Ministerstva průmyslu a obchodu v přípravě a provádění společné obchodní politiky zemí EU vůči Číně, spočívající zejména v úsilí o odstraňování obchodních překážek a zlepšování klimatu pro obchod a investice.

V rámci kanceláří CzechTrade a CzechInvest působí v teritoriu naši odborníci, na které se mohou české firmy obracet. V současné době máme zástupce v Pekingu, Šanghaji a Čcheng-tu. V listopadu navíc plánujeme zahájení činnosti nové zahraniční kanceláře CzechTrade v Kantonu, jejíhož otevření se hodlám osobně zúčastnit.

Podpora je tedy realizována na všech úrovních. Příkladem té nejvyšší je má listopadová cesta s podnikatelskou delegací v rámci účasti na veletrhu CIIE, obdobně pak v rámci svých cest otevírají dveře českým firmám moji náměstkové. Jakkoli toto může znít v Evropě našim uším jako klišé, v Číně je tato politická podpora v řadě případů skutečně klíčová.

Každoročně je potom z naší strany českým firmám nabízena účast na celé řadě oborových akcí a veletrhů ať už se jedná o oficiální účasti MPO, komerční akce CzechTrade, projekty ekonomické diplomacie PROPED a další. Tyto aktivity jsou přitom jak v off-line prostoru, tak on-line prostoru čínského internetového prodeje.

Agentura CzechTrade též nabízí našim firmám i individuální služby na míru, jako je získání specifických informací o čínském trhu, vyhledání partnerů, asistence při obchodním jednání, nebo poradenství při investování v Číně.

S kým podporu z resortu koordinujete, kdo jsou vaši partneři v těchto aktivitách?

Významný přínos pro podporu rozvoje obchodních a zejména exportních a investičních aktivit s Čínou představují naše vrcholová podnikatelská sdružení, především Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR i Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce. Významná je též úloha Agentury EGAP a České exportní banky. V řadě činností jsme v kontaktu s dalšími ministerstvy a úzce spolupracujeme především s Ministerstvem zahraničních věcí a se zastupitelskými úřady ČR v Číně.

Pokud jde o investice, těch českých investic v Číně je už celá řada, jak hodnotíte působení dejme Škody Auto, skupin PPF a ERA, Aircraft Industriues či Ravaku, z pohledu propagace české ekonomiky a českého umu?

Škoda Auto měla historicky velký náskok, na čínském trhu se velmi dobře etablovala. Další firmy, které uvádíte, ji úspěšně následují a já jsem velmi ráda za každou firmu, za každý projekt, kterým se podaří v Číně prorazit. Například společnost Ravak v Číně dlouhodobě roste a platí to i o dalších firmách, jako je třeba TOS Varnsdorf. Tyto firmy úzce spolupracují i s českým státem a synergicky pomáhají budovat jeho dobrou pověst v zahraničí.

A obráceně, jaký je postoj k čínskými investicím v Česku? Můžeme říci, že nad ideologií nebo někdejší politikou příliš velkých očí už převládá pragmatismus a zdravá selekce?

Investiční aktivita čínských firem v České republice rok od roku neustále roste. A my budeme rádi, pokud čínští investoři najdou k českému trhu ještě větší důvěru především s ohledem na průmyslovou základnu a tradici, kterou Česká republika disponuje. V souvislosti s naší investiční politikou jednoznačně upřednostňujeme projekty s vyšší přidanou a technologickou hodnotou, které budou generovat dobře placená místa a napomáhat přechodu naší ekonomiky k sofistikovanější výrobě a produkci služeb. Takto orientovaná podpora by měla přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti českých podniků i ekonomiky jako celku.

Kde vidíte možnosti české ekonomiky vůči Číně v horizontu několika let? Má smysl dávat si kvantitativní cíle, nebo prohlubovat obchodní vztahy postupně, ale koordinovaně?

Naším jednoznačným cílem je podporou českého exportu českých firem postupně snižovat negativní obchodní saldo, které momentálně, tak jako další evropské země, s Čínou máme. To je cíl, jehož dosažení samozřejmě musí být součástí dlouhodobé koordinované a promyšlené proexportní strategie.

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232