Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zákaz kouření sníží tržby restaurací, ukázala analýza. Propad ale nebude nijak dramatický

Zákaz kouření sníží tržby restaurací, ukázala analýza. Propad ale nebude nijak dramatický

Pokles tržeb u restauračních zařízení bude po středečním zákazu kouření činit jednotky procent a nepřesáhne dvoucifernou hranici. Vyplývá to z aktuální analýzy poradenské společnosti BDO, která vycházela z dopadů u států, které v minulých letech zákaz také zavedly.

Objem prodaných tabákových výrobků podle BDO sice mírně klesne, ale v dalších letech se předpokládá návrat na původní úroveň. I přes snížení daňových příjmů do státního rozpočtu kvůli poklesu tržeb by měl být dopad na rozpočet z dlouhodobého hlediska pozitivní. Náklady spojené s léčbou nemocí způsobených kouřením jsou však pro stát vyšší než daňové příjmy.

Zákaz kouření představuje pro provozovatele restauračních zařízení zásah do jejich podnikání. Většina podniků, kde se doposud smělo kouřit, s napětím očekává, jak se zákaz promítne do jejich tržeb. „Česká restaurační zařízení čeká dočasný pokles tržeb. U většiny by ale neměl přesáhnout deset procent. Stejný vývoj již proběhl v zemích, které zákaz zavedly dříve. V Anglii poklesly tržby v barech o pět procent, v Irsku o tři procenta, ve Skotsku o deset procent. V Norsku se situace v barech výrazněji nezměnila, jen restaurace vykázaly snížené tržby o tři procenta,“ uvedl Lukáš Hendrych z BDO.

Analýza dat agentury Euromonitor ukázala, že ve většině evropských zemí, které zavedly zákaz kouření v restauračních zařízeních, se průměrně snížily prodeje cigaret o čtyři procenta. Velmi výrazný pokles prodejů cigaret zaznamenalo Španělsko (20 procent) a Řecko (15 procent). Naopak velmi nízký pokles tržeb do dvou procent vykázaly Rakousko, Belgie, Nizozemsko, Finsko, Norsko, Itálie a Francie. Ve většině těchto zemí se ale objem tržeb za tabákové výrobky vrátil na úroveň před zákazem do dvou let.

Největší obavou provozovatelů restauračních zařízení je úbytek kuřáků. Zároveň se totiž bojí, že nekuřáci tento úbytek nevykompenzují. „Starost provozovatelů o své podnikání je pochopitelná a mírný úbytek tržeb od kuřáků je nevyhnutelný. Hlavní výzvou pro provozovatele bude zacílení na více než polovinu Čechů, kteří cigarety k životu nepotřebují. Zejména pak na nekuřáky, kteří restaurační zařízení doposud navštěvovali jen sporadicky,“ upozornil Hendrych.

Na základě dat ze zahraničí, lze podle něj navíc usuzovat, že počet kuřáků, kteří navštěvují restaurační zařízení, se přibližně po roce vrátí na stejnou úroveň, jež byla před zákazem kouření v restauracích a barech.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1