Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Agenturní zaměstnanci jsou v českém Foxconnu vykořisťováni, tvrdí deník. Nesmysl, oponuje firma

Agenturní zaměstnanci jsou v českém Foxconnu vykořisťováni, tvrdí deník. Nesmysl, oponuje firma

Nesrozumitelné pracovní smlouvy napsané cizím jazykem, pravidelné přesčasy, nečekané noční služby a nízká mzda. Vykořisťování. Podmínky, za kterých zahraniční agenturní dělníci pracují v pardubické továrně Taiwanské firmy Foxconn, jsou podle deníku New York Times vše, jenom ne férové. Jenže realita je podle firmy odlišná. „Jde o naprostý nesmysl. Máme zde pravidelné audity a kontroly z inspektorátu práce, vše bez problémů,“ ohrazuje se pro INFO.CZ Foxconn. 

Deník New York Times tvrdí, že hovořil s mnoha agenturními zaměstnanci, které pardubickému Foxconnu dodávají agentury. Téměř všichni z nich prý přísahají na to, že pracovní smlouvě, kterou je tyto agentury nechaly podepsat, byly v češtině - tedy v jazyce, kterému nerozuměli. 

Podle pardubického Foxconnu jde o nesmysl. „Zaměstnanci dodavatelských agentur mají stejné platové a pracovní podmínky, jako kmenoví zaměstnanci. A pracovní smlouvy jsou dvojjazyčné - v češtině a v mateřském jazyce daného pracovníka," reaguje pro  INFO.CZ manažer komunikace společnosti Pavel Tuček. Podle Tučka New York Times dostatečně nereflektoval vyjádření firmy a do článku si pouze dosadil fragmenty, které se mu hodily do krámu. „Ten článek je založený na chybných a neověřených informacích,“ dodává. 

Americký deník zmiňuje případ mladého rumunského páru, kterého k cestě na západ zlákala reklama jedné pracovní agentury, kterou má Foxconn nasmlouvanou. Jednoduchá práce v Česku, zajištěné ubytování, a na rumunské poměry nadprůměrná mzda, lákal inzerát. Realita, kterou však pár zažil po příjezdu do pardubické továrny, měla mít s blyštivou pracovní nabídkou jen pramálo společného.

Šestiměsíční smlouva, kterou Rumuni uzavřeli s pracovní agenturou Xawax, byla údajně v českém jazyce - nerozuměl jí tak ani jeden z nich. Přesto podle deníku podepsali. Aby totiž dosáhli na přislíbenou mzdu 585 eur (necelých 15 tisíc korun), museli údajně pracovat přesčasy, výjimkou pak nebyly ani noční a víkendové směny. A když se ženě udělalo během směny nevolno, agentura jí následné vyšetření v nemocnici nijak neusnadnila, tvrdí Rumuni pod příslibem anonymity. 

Foxconn se proti takovéto praxi ohrazuje. „Přesčasová práce je v rozsahu stanoveném zákonem, to znamená, že žádný z pracovníků dodavatelských firem neodpracuje více, než je českým zákonem stanovený limit," reaguje Tuček. Pokud by se prý prokázala pochybení na straně dodavatelské agentury, firma by to reflektovala při případném prodloužení smlouvy s touto agenturou. „Tyto smlouvy se zpravidla uzavírají na jeden rok a postupně se prodlužují," dodává manažer komunikace. 

Podle sociální pracovnice Kateřiny Kotrlé mají přesto tyto dodavatelské agentury nad kontraktovanými zaměstnanci velkou moc. „Tito pracovníci totiž nemají jiné východisko, než práci v továrně, a proto mohou být jednoduše vykořisťováni,“ dodává.

Tuček pro INFO.CZ argumentuje proběhlými audity, které se mimo jiné soustředily i na oblast etiky. „Článek nekomentuje plošně pracovní podmínky v pardubické továrně, ale zaměřuje se na údajné jednání jedné z dodavatelských firem,“ reaguje Pavel Tuček. „Pravidelné audity potvrzují, že podmínky zaměstnanců dodavatelských firem jsou v souladu s českým pracovním právem, což pravidelně potvrzuje také kontrola oblastního inspektorátu práce,“ dodává manažer.

Pro velké korporace jako je Foxconn je systém zaměstnávání agenturních pracovníků efektivní. Mohou totiž reagovat na produkční cykly případným zvýšením či snížením zaměstnaneckých stavů. Navíc jsou tito pracovníci v pracovním vztahu s pracovní agenturou, čímž Foxconnu odpadá administrativní zátěž. Společnost tvrdí, že v době zvýšené produkce tvoří agenturní pracovníci až polovinu z deseti tisíc jejích zaměstnanců, aktuálně jich zaměstnává v rámci svých čtyř tisíc pracovníků asi pětinu.

Proti trendu zneužívání agenturních zaměstnanců se v poslední době staví stále silněji Evropská unie. Evropská komise například navrhuje vytvoření nové instituce, která by měla dohlížení na dodržování pracovního práva v prozatimní evropské osmadvacítce ve své kompetenci.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1