Agrofert a jeho manažery nejspíše čeká trestní stíhání, policii může znovu zajímat i Babiš | info.cz

Články odjinud

Agrofert a jeho manažery nejspíše čeká trestní stíhání, policii může znovu zajímat i Babiš

ANALÝZA JANA JANUŠE INFO.CZ v noci publikovalo první analýzu auditu Evropské unie, podle něhož nebyly v pořádku mnohé z dotací, které dostaly firmy ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Situaci však může být ještě horší, než se teď zdá a nemusí jít jen o potenciální střet zájmů. Pokud se nyní zveřejněné evropské závěry potvrdí a zfinalizují, jednotlivé podniky a také jejich manažeři mohou mít i trestněprávní problémy. Zdá se totiž, že může jít o daleko závažnější prohřešky proti finančním zájmům EU a tím i proti českému trestnímu zákoníku a zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob než v dobře známé kauze Čapího hnízda.

Evropský audit zanalyzoval šéfredaktor INFO.CZ Michal Půr a dospěl k tomu, že firmy z koncernu Agrofert opakovaně získaly z Evropské unie peníze na inovace. Na nic takového je ale podle dostupných informací nepoužily. Vzhledem k tomu, že jde o miliony korun, může jít i o trestný čin.

Trestný čin poškození finančních zájmů Evropské unie popisuje trestní zákoník ve svém 260. paragrafu. „Kdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady nebo v takových dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje vztahující se k příjmům nebo výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo takové doklady nebo údaje zatají, a tím umožní nesprávné použití nebo zadržování finančních prostředků z některého takového rozpočtu nebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci,“ zní jeho první odstavec.

V následujících odstavcích se pak dočteme o ještě závažnějších porušeních pravidel, za které padají ještě přísnější tresty. Paragraf 212 trestního zákoníku pak popisuje přímo dotační podvod: „Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“ Tolik první odstavec, zajímavý je ale i ten druhý: „Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.“ Opět jde o základní sazbu, která následně roste.

Trestní zákoník se týká fyzických osob. Za v něm uvedené trestné činy tak mohou být stíháni lidé, kteří je mají, nebo mohou mít na svědomí. Pokud by policie dospěla k názoru, že výše popsané jednání skutečně mohlo být trestným činem, stíhala by patrně manažery jednotlivých firem. Tedy přímo ty, kteří například rozhodovali o jednotlivých žádostech o dotace. Zda by se trestní stíhání mělo týkat i přímo a osobně premiéra Andreje Babiše, není v tuto chvíli jasné. Záleží na tom, jak by byl do celé věci zapojený.

Stíhání firem

Tím to ale celé nekončí. V České republice totiž už od roku 2011 existuje zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, a to právě na základě požadavků Evropské unie a dalších nadnárodních organizací. Podle něj nemají být stíháni v případě takovýchto prohřešků jen lidé, ale přímo i firmy. Do trestněprávních problémů se tak mohou dostat jednotlivé společnosti působící v rámci Agrofertu, ale zároveň i Agrofert jako takový. Záleží na tom, kam až případné prohřešky sahají a jak jsou mezi sebou provázané.

Vůbec nejpřísnějším trestem, který zmíněný zákon nabízí, je trest zrušení právnické osoby. K tomu se přistupuje zejména tehdy, když je celý „byznys“ společnosti založený právě na páchání trestné činnosti. Není ale příliš pravděpodobné, že by už vzhledem počtu zaměstnanců této skupiny, k něčemu takovému došlo.

Často udělovaným trestem je pak ten peněžitý, který může dosáhnout až astronomických částek. Předbíháme, ale pokud by byl Agrofert nebo jednotlivé společnosti v rámci něj působící, skutečně odsouzeny, nejen že by o dotace přišel, ale naopak by musel zaplatit ještě další peníze.

Odsouzení firmy pak má dopad i na její další účast ve veřejných zakázkách. Existuje ostatně i přímo trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, stejně jako zákaz přijímání dotací a subvencí. Ten by byl jistě rovněž ve hře.

Vzhledem k tomu, jak policie i státní zastupitelství, které v případě, alespoň z jeho strany důvodného obvinění, podává obžalobu, k obdobným kauzám v posledních letech přistupují, lze očekávat, že by minimálně k trestnímu stíhání v těchto věcech dojít mělo. Zda všechno ale skončí až u soudu, je nyní předčasné hodnotit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud