ANALÝZA: Jaké to je být Milošem Zemanem. Od Rusů k Číně a zase zpátky k Rusku | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Jaké to je být Milošem Zemanem. Od Rusů k Číně a zase zpátky k Rusku

ANALÝZA: Jaké to je být Milošem Zemanem. Od Rusů k Číně a zase zpátky k Rusku

Miloš Zeman se v pátek 11. května vrátil z oficiální návštěvy Polské republiky. Od znovuzvolení to byla po Slovensku ze začátku dubna teprve jeho druhá zahraniční cesta. Mnohem více je Miloš Zeman k vidění doma v Česku. Server HlídacíPes.org přináší detailnější pohled na jeho pracovní náplň a veřejná vystoupení a ukazuje, jak často se věnuje především Rusku a jeho zájmům.

Již tradičně se Miloš Zeman zúčastnil 9. května v rezidenci ruského velvyslance recepce pořádané ke Dni vítězství. Prezident zde pronesl projev v ruštině, kde opět tepal zbytečnost sankcí proti Rusku (zavedených EU po ruské anexi Krymu). Pro férovost nutno dodat, že rok 1968 označil za „chybu, ba zločin“.

Dohodl jsem to s Putinem

Zároveň Zeman připomněl, že s ruským prezidentem Putinem dohodl vznik česko-ruského diskusního fóra, kde by se prý mohlo mluvit právě i o roku 1968.

První zasedání česko-ruského fóra má být začátkem června. Události srpna 1968 přitom opakovaně ruská propaganda výrazně zkreslila, naposledy v průběhu zatím poslední návštěvy Zemana v Rusku v listopadu 2017 (od té doby s výjimkou Slovenska a Polska v cizině nebyl).

V den jeho příletu web ruské armádní televize Zvezda napsal, že Československo by mělo být vděčné za sovětskou invazi v roce 1968, protože ta nedovolila Západu uskutečnit státní převrat.

Bývalí čeští diplomaté, lidé z nevládního sektoru a odborníci na východní Evropu jsou přesvědčeni , že česko-ruské fórum je zbytečné a bude jen dalším prostředkem ruské propagandy v Česku. Přípravné práce na společné jednání v Praze ale finišují.

Rušno na 8. května

V úterý 8. května prezident přijal premiéra v demisi Andreje Babiše, jemuž již dříve otevřeně doporučoval vytvořit koalici s Okamurovou SPD a s komunisty, stranám Rusku nepokrytě nakloněným.

Ve stejný den Zeman na Pražském hradě jmenoval šest nových generálů. Mnohem zajímavější ale je, koho generálem navzdory doporučení vlády jmenovat odmítl – ředitele BIS Michala Koudelku.

Ten původně v kontrarozvědce působil jako vedoucí oddělení, jež má v popisu práce sledování činnosti zahraničních zpravodajských služeb. Nejčastěji v posledních letech BIS upozorňuje na aktivity ruských a také čínských tajných služeb.

Fakt, že Zeman Koudelku nepovýší na generála, vyšel najevo jen krátce poté, co BIS prezidentovi dodala vyžádanou zprávu o tom, že se v Česku nevyráběla chemická látka novičok (použitá při pokusu o vraždu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v Londýně).

S tím úzce souvisí Zemanovo vystoupení v česko-čínské TV Barrandov 3. května. V pravidelné hodině servility „Týden s prezidentem“ hovořil právě o novičoku a jeho testování a výrobě v Česku.

Bez zajímavosti není, že Zeman v TV Barrandov domluvil v 21:15 a, jak upozornil expert na ruskou propagandu Roman Máca, už v 21:16 vyšla v ruské agentuře TASS zpráva, že český prezident potvrdil, že se v Česku novičok skladoval.

Krátce poté, ve 21:55, na Zemanovo prohlášení reaguje předseda komise pro informační politiku Federálního shromáždění Ruské federace Alexej Puškov a na Twitteru píše o „mocném úderu vůči verzi Londýna“.

Úkrok od východních mocností udělal Zeman letos 25. dubna. I když v září 2016 dal přednost před účastí na pohřbu bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese svému vystoupení na rhodoském fóru – pořádaném Putinovi blízkým miliardářem Vladimirem Jakuninem – vstřícný vztah k Izraeli si udržuje. Prokázal to právě v dubnu účastí na recepci k 70. výročí nezávislosti státu Izrael. Hrad dal pro tento účel k dispozici Španělský sál.

Stále s čínským poradcem

I nadále je čestným poradcem českého prezidenta Jie Ťien-ming – bývalý šéf čínské CEFC, letos zadržený a vyšetřovaný v Číně.

Kvůli nejistotě, co že se to s protežovanou CEFC děje, Zeman přijal počátkem března čínskou velvyslankyni a o dva týdny později vyslal do Pekingu své emisary Mynáře, Nejedlého a Tvrdíka.

Později, 18. dubna, přijal na Pražském hradě delegaci skupiny CITIC Group, která má aktiva CEFC převzít. „Tématem jednání byly investiční plány této globální společnosti v České republice,“ oznámil Hrad.

V dubnu také Zeman vystoupil jako první prezident od roku 1989 na sjezdu komunistické strany (už vloni v prosinci přijel i na sjezd hnutí Svoboda a přímá demokracie). V únoru navštívil i sjezd ČSSD, kde doporučil, aby strana sice šla do vlády s ANO, ale nechtěla ministerská křesla, jen posty náměstků.

Už dříve se Zeman aktivně zajímal o osud zatčeného ruského občana Jevgenije Nikulina, lobboval za jeho vydání do Ruska, a když ministr spravedlnosti Robert Pelikán rozhodl v dubnu o vydání tohoto ruského hackera do USA, dočkal se z Hradu ostré kritiky.

Mozaika zájmů, veřejných vystoupení a setkání českého prezidenta se možná zdá být navenek pestrá. Při bližším pohledu však vypadá dosti jednobarevně.

Tet původně vyšel na serveru HlidaciPes.org

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.