Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Antimonopolní úřad řeší tendr na provoz mýtného. Ministerstvo možná pochybilo při jeho zadávání

Antimonopolní úřad řeší tendr na provoz mýtného. Ministerstvo možná pochybilo při jeho zadávání

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil správní řízení s ministerstvem dopravy kvůli miliardovému tendru na provoz elektronického mýtného systému po roce 2019. ČTK to řekl předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj. Úřad tím reaguje na podněty dosavadního správce systému, společnosti Kapsch, a Nadačního fondu proti korupci podnikatele Karla Janečka.

„Po přezkoumání příslušné části dokumentace o výše uvedeném zadávacím řízení získal úřad pochybnost o tom, zda zadavatel postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky v souladu se zákonem," uvedl v odůvodnění ÚOHS. Výběrové řízení na správu mýtného systému vypsalo ministerstvo dopravy v polovině července, do zakázky za téměř 30 miliard korun se přihlásili čtyři uchazeči.

Protikorupční fond vytýká podmínkám výběrového řízení, které vypracovalo ministerstvo dopravy, přílišnou přísnost při dokazování předchozích referencí, což omezuje počet možných uchazečů a může to nahrávat současnému správci systému. Kapsch si naproti tomu stěžoval na příliš velký rozsah informací, které ministerstvo sděluje jednotlivým uchazečům o systému, který firma vybudovala.

Nový správce systému by takzvané výkonové mýto měl spravovat deset let po vypršení stávajícího kontraktu s Kapschem po roce 2019. Kromě současného provozovatele se do soutěže přihlásili slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems.

Kapsch prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran v Česku vybírá mýtné od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou. Nově pro výběr mýta zvolilo satelitní technologii i Bulharsko.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1