Autonehodu měl během sametové revoluce i poslanec Marek Benda. Hlavou rozbil obě zadní okna | info.cz

Články odjinud

Autonehodu měl během sametové revoluce i poslanec Marek Benda. Hlavou rozbil obě zadní okna

Předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda (ODS) patřil před 30 lety k hlavním organizátorům pochodu na Národní třídu i následné studentské stávky, tedy událostí, které vyústily v pád komunistického režimu v Československu. Méně už se ale ví o tom, že i on se během hektických dnů zranil při autonehodě, která se odehrála přímo v Praze. „Na nábřeží jsme se srazili s autobusem. Naše auto se dvakrát otočilo a já, protože jsem seděl vzadu, jsem hlavou vymlátil obě zadní okýnka,“ popisuje tehdejší události Benda v knize Tenkrát v listopadu s podtitulem Vzpomínky na Matfyz v čase zlomu.

„Ale nic velkého, byli jsme jen potlučení. Já jsem hlavně řešil, kam schovat bundu, která byla celá od krve. Přinesl jsem si tehdy umyvadlo se studenou vodou, kam jsem tu bundu nacpal, aby se nezničila, a současně, abych ji nenechal mámě v koupelně, aby jako první věc po probuzení neviděla zakrvácenou bundu,“ vzpomíná dále Benda ve zmíněné knize od Veroniky Stehlíkové, Martina Vlacha a Luboše Veverky, vzniklé u příležitosti výročí sametové revoluce.

Mapa pochodu 17. listopadu 1989Mapa pochodu 17. listopadu 1989autor: Info.cz

„Hlavní bouračka byla ta s Honzou Potměšilem (…), za něj jsme se hodně modlili, protože vůbec nebylo jasné, jestli to přežije. Hodně intenzivně jsme na něj mysleli,“ popisuje v knize rovněž Marek Benda. Mluví o prosincové autonehodě herce Jana Potměšila, kterého havárie upoutala na invalidní vozík. (citace ze str. 21)

Bendovi revoluce, stejně jako většině další lidí, naprosto změnila život. Místo dalšího studia Matematicko-fyzikální fakulty vstoupil do politiky a následně vystudoval práva, což by se mu za minulého režimu nejspíš nikdy nepodařilo. Jeho otec Václav Benda totiž patřil k čelním disidentům, čtyři roky strávil ve vězení.

Kniha zachycuje vzpomínky řady studentů i učitelů Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a připomíná, že právě ona byla jedním z hlavních center revolučních událostí. „Všechno se tehdy chystalo u nás doma. Byla jsem první, kdo psal ten známý leták ´Vezměte si s sebou květinu a svíčku´ na našem psacím stroji. Kluci koncept textu tehdy přinesli, manžel jim ho opravoval, protože byl vždycky dobrý ve formulacích. Já jsem seděla u stolu a psala podle diktátu první verzi,“ vzpomíná na přípravu 17. listopadu Kamila Bendová (str. 16).

INFOGRAFIKA DNE: Sametová revoluceINFOGRAFIKA DNE: Sametová revoluceautor: Info.cz

Rozhovor do knihy poskytl rovněž Martin Šmíd, jeden ze dvou tehdejších studentů tohoto jména. Právě on se pochodu na Národní třídu tehdy rovněž účastnil a po zásahu se šířila dezinformace, že právě jakýsi student Matematicko-fyzikální fakulty Martin Šmíd na místě zemřel. „Pro mě je to velmi nepříjemná součást revoluce, protože je to výrazná věc, která se udála, ale já jsem na ní neměl žádný, opravdu žádný podíl,“ popisuje v knize Šmíd a dodává: „Stala se ze mě taková pseudocelebrita. A té nálepky se jen velmi těžko zbavuji. Byl bych nejradši, kdyby se to vůbec nestalo.“ (str. 132)

Atmosféru na dalších fakultách Univerzity Karlovy pak zachycuje rovněž aktuálně nově vydaná kniha 17 fakult 17. listopadu s podtitulem Soubor unikátních rozhovorů věnovaný 30. výročí sametové revoluce, editovaná Michalem Zimou. Ta nabízí 20 rozhovorů se studenty či učiteli tehdejších fakult. Například díky rozhovoru s bývalým ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem (TOP 09) se podíváme na revoluci i regionálním pohledem Lékařské fakulty v Hradci Králové: „Všechno to probíhalo tak nějak s mírným zpožděním. Začala se konat shromáždění lidí, kteří o to měli zájem, ti byli zejména z divadelního prostředí. Ve fakultní nemocnici nebo na lékařské fakultě se občas konaly besedy, které tu organizovali naši studenti.“ (str. 131)

Hradec Králové pak rovněž patřil k městům, kde se stavěla takzvaná krabicová zeď, která měla oddělit komunistický režim od nového světa: „Jako všichni jsme se zúčastňovali různých spontánních akcí, kterých bylo mnoho. Jedna z nejlepších byla na Ulrychově náměstí, kde se po celé jeho délce postavila zeď z krabic, které byly nejrůzněji popsány nebo jinak upraveny. Jedna z nich měla například vyříznutou díru a nad ní nápis: „Zde odkládejte stranické knížky.““ (str. 132).

INFOGRAFIKA DNE: Rozpad východního blokuINFOGRAFIKA DNE: Rozpad východního blokuautor: Info.cz

Musíme si rovněž připomínat, že před 30 lety nebylo touto dobou ještě vůbec jasné, jak všechno dopadne a jaké bude další směřování Československa. „Nebyl to žádný happening na rozdíl ode dneška, kdy stávkovat není tak úplně stresující. Tehdy jsme, minimálně sedm dní, trnuli, jestli někdo dá pokyn armádě, která stála u Rakovníka, a přijede do Prahy. To se skutečně nevědělo,“ vzpomínal například nedávno na atmosféru studentské stávky prorektor Univerzity Karlovy a významný egyptolog Miroslav Bárta. Tehdejší události na univerzitách teď zachycuje rovněž fotografická výstava na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

INFO.CZ bude řadu kulatých výročí tehdejších událostí, které mohou být dnes už poměrně snadno zapomenuty, postupně připomínat.

Citováno podle: Stehlíková, Veronika, Vlach, Martin, Veverka, Luboš, Tenkrát v listopadu. Vzpomínky na Matfyz v čase zlomu, MatfyzPress, Praha 2019.

Zima, Michal (ed.), 17 fakult 17. listopadu. Soubor unikátních rozhovorů věnovaný 30. výročí sametové revoluce, Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum, Praha 2019.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud