Články odjinud

Až zpomalí růst, Babiš si s řečmi o přednostech technokratismu nevystačí, tvrdí expert

Až zpomalí růst, Babiš si s řečmi o přednostech technokratismu nevystačí, tvrdí expert

V posledních dnech vzbudily pozornost úvahy premiéra o tom, že je třeba ulevit živnostníkům. Andrej Babiš současně nevyloučil zvyšování některých daní a zároveň upustil od plánu zavést obědy zdarma plošně pro všechny školáky. Podle politologa Lubomíra Kopečka budou všechny podobné úvahy záviset především na kondici českého hospodářství. Zveřejňujeme další díl z cyklu textů souvisejících s blížícím se sněmem hnutí ANO.

Bez zajímavosti v tomto kontextu jistě není, že na veřejnost začínají pronikat zprávy o nadhodnocených očekáváních, pokud jde o příjmy státního rozpočtu v letošním roce. Předseda hnutí ANO, který nebude mít na sněmu příští víkend opět žádného vyzyvatele, přesto stále tvrdí, že jsou politickou formací pro všechny zájmové skupiny obyvatel. „Podle mne je tato politická pružnost hnutí ANO strategií, která může velmi dobře fungovat v době vysokého hospodářského růstu, téměř nulové nezaměstnanosti a poměrně vysoké společenské spokojenosti,“ uvažuje v rozhovoru pro INFO.CZ politolog.

Úspěšnosti této strategie podle něj zároveň nahrává také obrovská roztříštěnost opozice, tedy situace, kdy tady není žádný opravdu voličsky silný ideově vyprofilovaný konkurent hnutí ANO. Situace se ale podle jeho mínění může změnit ve chvíli, kdy se zhorší stav hospodářství a hnutí ANO bude ve vládě před výzvou, jak reagovat na recesi. „V takový moment si nevystačí s hesly o kompetentním vládnutí a přednostech technokratismu,“ nepochybuje Kopeček a dodává: „Podobně, pokud ODS například posílí voličsky do role hlavní politické protiváhy hnutí ANO, přiostří se dynamika stranické soutěže.“ Česko by v takové chvíli podle jeho slov mohlo začít směřovat k bipolární soutěži s pravo-levou logikou.

„Tohle všechno určitě může přispět přece jen k určitému ukotvení hnutí ANO, přesto ale asi nikdy nepůjde o nějakou silně ideově vyprofilovanou formaci,“ říká Kopeček. Dobré je podle něj srovnání. „Vzhůru Itálie Silvia Berlusconiho, což je italská obdoba hnutí ANO, je po pětadvaceti letech existence sice trvale zařaditelná napravo od středu, avšak označit ji za konzervativní, liberální či křesťanskodemokratickou politickou stranu ani po tak dlouhé době existence nejde,“ uvažuje politolog v rozhovoru pro INFO.CZ.

Političtí pozorovatelé v souvislosti s náznaky jistého obratu hnutí ANO směrem k pravicově ukotveným voličům hovoří také o koaličním potenciálu Babišova politického subjektu. V danou chvíli má totiž hnutí ANO – aspoň pokud jde o tradiční politické formace – na své straně pouze sociální demokraty. Všechny ostatní politické strany tvoří vůči hnutí ANO principiální opozici. Podle Kopečka se to ale může – aspoň teoreticky – během času měnit. Ve hře je podle něj několik neznámých. „Omezení koaličního potenciálu ANO po volbách 2017 zásadně ovlivnila kauza Čapí hnízdo a trestní stíhání Andreje Babiše,“ připomíná v této souvislosti Kopeček.

„Nevíme, kdy a jak tato záležitost skončí. Například, pokud by trestní stíhání bylo zastavené, může to potenciálně zvýšit přijatelnost hnutí ANO. Podobně, pokud by se Andrej Babiš vzdal postu premiéra kvůli dopadům na Agrofert (zastavení evropských dotací kvůli jeho střetu zájmů), může to zvýšit přijatelnost ANO u některých politických stran,“ uvažuje politolog. Podle Kopečka nicméně v danou chvíli není nic podivného na tom, že je hnutí ANO stranou doslova jednoho muže.  

„Divné mi to nepřijde – a to i když neberu v úvahu organizační model ANO, v němž je předseda nesporně ústřední bod. Obecně platí, že pokud obhajuje mandát předseda strany, který ji založil, a ta strana výrazně vyhrála parlamentní volby, a zároveň oproti těm předchozím volbám dost posílila, těžko může mít protikandidát proti tak úspěšnému předsedovi šanci uspět. Výsledkem je nezájem jít do předem prohrané bitvy o vedení strany,“ vysvětluje politolog a připomíná, že nejde v českých poměrech o nic neobvyklého. „Podobně nemíval v 90. letech minulého století protikandidáta například Václav Klaus v ODS, a to až do vnitrostranické krize v roce 1997.“

Míra nesouhlasu s předsedou se podle něj může v takové situaci projevit spíše skrytě: „Hlasováním proti či zneplatněním hlasu při tajné volbě předsedy na sněmu. U Klause se třeba takto objevovaly výkyvy v počtu hlasů, které při předsednické volbě dostával. U hnutí ANO je nicméně za stávající situace nějaká podobná silnější forma nesouhlasu delegátů na sněmu nepravděpodobná.“ Přesto se Kopeček obává, že nás – alespoň v nejbližší době – čeká, stejně jako poslední rok a půl, neustálé zatěžování vládnutí rozličnými problémy premiéra.

„Ty souvisí s jeho dřívějšími podnikatelskými aktivitami, nebo se současnými debatami o jeho střetu zájmu. Stejně jako v Itálii v době, kdy byl u moci Berlusconi, se na úkor řešení obsahových politických témat, jako jsou problémy zdravotnictví, penzijního systému či školství, budou všechny – vládní politiky, opozici, média i veřejnost – zaměstnávat problémy premiéra. Pochopitelně to není dobrá zpráva pro efektivní vládnutí v Česku,“ uzavírá Kopeček rozhovor pro INFO.CZ.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud