Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Boj s kůrovcem: Asociace nabídla pomoc od několika tisíců Romů, pracovali by přímo v lesích

Boj s kůrovcem: Asociace nabídla pomoc od několika tisíců Romů, pracovali by přímo v lesích

Asociace romských podnikatelů a spolků nabídla tisíc pracovníků, kteří jsou dlouhodobě evidováni na úřadech práce, na práci v lesích při boji proti kůrovci. Poslala proto ministrům životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) a zemědělství Jiřímu Milkovi (za ANO) otevřený dopis. Firmy v ČR si stěžují, že nemají dost pracovníků na lesnické práce, chybějí jim tisíce lidí. Stát je hodlá najít v zahraničí, především na Ukrajině. Oba ministři chtějí se zástupci asociace jednat a kontaktovat je s lesníky.

Mělo by jít o pracovníky prověřených firem, kteří nyní kvůli nedostatku pracovních příležitostí žijí ze sociálních dávek, uvedla asociace. Podle údajů Úřadu práce ČR nezaměstnanost v Česku v květnu klesla z dubnových 3,2 procenta na tři procenta. Uchazečů o místa bylo ke konci letošního května zhruba 230 tisíc, což je nejméně od července 1997.

„Vyjádření ministrů Richarda Brabce a Jiřího Milka a potažmo i premiéra Andreje Babiše, že je potřeba rychle do republiky dostat tisíce nekvalifikovaných pracovníků ze zahraničí, když na úřadech práce jsou stovky, ne-li dokonce tisíce dlouhodobě nezaměstnaných Romů, kterým tuto práci napřímo nikdo nenabídl, se nám nelíbí,“ uvedl prezident asociace Vladimír Leško.

„Samozřejmě musím říct, že budeme jednoznačně rádi za každou volnou ruku - nohu, která bude ochotná pracovat,“ řekl dnes ČTK Brabec. Podle něj však Lesy ČR a jejich dodavatelské firmy už déle než rok mluví o nedostatku pracovníků. „Že by ty firmy v takovéhle situaci nebraly lidi, kteří jsou schopni pracovat, mne fakt překvapuje,“ dodal ministr. Je však podle něj otázkou, co úřady práce firmám tvrdí. „Ale opravdu si nedokážu představit, že by tam nějaká diskriminace oficiálně nebo neoficiálně fungovala,“ dodal.

Tiskové oddělení ministerstva zemědělství uvedlo, že Milek již jednal s předsedou Celostátní asociace sociálně zodpovědných romských spolků a podnikatelů v ČR Marcelem Ščukou o možnostech nalezení práce v lesích pro nezaměstnané Romy. Milek požádal Lesy ČR, aby přesně informovaly, koho potřebují. Milek předá Leškovi kontakt na zaměstnance Lesů ČR, se kterými by se mohl domluvit na konkrétním postupu.

Romové by měli podle Leška mít stejnou šanci získat zaměstnání jako většinová část populace. „Asociace zároveň ministry v dopise vyzvala, aby dali firmám, které asociace sdružuje, příležitost podílet se na veřejných zakázkách a zakázkách malého rozsahu, o nichž ve většině případů vůbec nevědí, a dali tak šanci dlouhodobě nezaměstnaným a registrovaným na úřadech práce zapojit se plnohodnotně na trhu práce,“ dodal.

Ministři se na konci května usnesli, že stát zatím krizový stav kvůli kůrovci vyhlašovat nebude. Společnost ČD Cargo by měla do konce letošního roku navýšit kapacity na odvoz dřeva z lesů o 500 vagonů. Stát v součinnosti s kraji bude také hledat místa, kde by se mohlo dřevo skladovat. Jak již dříve řekl Brabec, současná kůrovcová kalamita je největší od dob Marie Terezie.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1