Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brabec pro INFO.CZ: Česko sucho podcenilo, připravujeme regulaci podobnou smogové situaci

Brabec pro INFO.CZ: Česko sucho podcenilo, připravujeme regulaci podobnou smogové situaci

Česko se potýká se suchem. V některých oblastech dosahuje situace kritických rozměrů a ani vyhlídky na léto nejsou příliš pozitivní. Podle ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce (ANO) se stát v minulosti připravoval na povodně a sucho podcenil. „Vědci varovali, že sucho a povodně jsou dvě strany téže mince. Extremizace počasí dána klimatickou změnou se přesně takto projevuje,“ vysvětluje Brabec ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ. Nový zákon by podle něj měl dát státu větší pravomoci, třeba plošný zákaz napouštění bazénů. „Na základě předpovědi ČHMÚ budou s určitým výhledem nastaveny stupně sucha. Jakmile budou dosaženy, tak se rozjede na začátku preventivní a pak už krizový scénář. Přirovnal bych to k současným smogovým situacím, které vedou třeba k omezení provozu závodů,“ popisuje ministr.

V posledních dnech Česko zažilo několik prudkých dešťů. Ty ale obavy ze sucha nezažehnají, že?

Ne, aby se situace zlepšila, tak by byl potřeba několikadenní vytrvalý déšť, takzvaný zahradnický. Vláhový deficit v Česku je totiž obrovský. Duben byl jedním z nejteplejších dubnů za poslední desítky let a květen na tom je stejně. Deficit se navíc už od roku 2014 kumuluje. Absolutní množství srážek, které spadne během roku, se podle meteorologů tolik nemění. Problém je ale v tom, že srážky dnes mají úplně jiný charakter. Jsou kratší a intenzivnější. Je dlouho sucho a poté se počasí vybije přívalovou bouřkou.

Jak na tom tuzemsko v současnosti je?

Dnešní stav je v několika oblastech už v zásadě kritický. Takřka 65 procent České republiky je ve stavu silného až mimořádného sucha, pokud jde o mělké zvodně. A právě na nich jsou dnes závislé stovky především menších obcí. Jedná se o vážný problém i z hlediska pitné vody. Lidé žijící ve velkých městech často považují vodu za samozřejmost. Jenže menší obce jsou napojeny na studny nebo vrty, které vysychají.

Stav je tedy akutní?

Situace je bezpochyby vážná, v některých lokalitách dokonce velmi vážná. My dnes nevíme, jaký charakter bude mít léto. Zažili jsme suchá léta, ale šli jsme do nich v daleko lepší vodní kondici z jara. Letos roztál velmi rychle sníh. Odtekl tedy a v přírodě nezůstal. V některých oblastech je to tak, že pokud bude situace pokračovat, tak budeme mít velmi vážný problém.

Hladina řek nebezpečně klesá. U Vltavy si můžeme pomoct Vltavskou kaskádou, i když i to má své hranice. Některé řeky jsou už nyní na minimálních průtocích a menším potokům hrozí dokonce vyschnutí. Pak se začne roztáčet spirála dalších problémů. Je potřeba se na to začít připravovat, protože většina projektů, které mohou pomoci v boji se suchem, mají opravdu dlouhou setrvačnost.

Pokud bychom se podívali na jednotlivé sektory, které sucho ohrožuje, můžeme začít zemědělci. Ti už dnes hlásí, že sucho ohrožuje úrodu. Na některých místech může být až poloviční. V současnosti přitom začínají žádat o náhrady škod z loňského roku. Připravujete se na to, že budete další vyplácet za letošek?

Stát se to může. Škody na úrodě jsou vidět už dnes. Je nutno zdůraznit, že to, co případně vláda vyplácí jako škody za sucho, jsou výrazně menší částky než způsobená škoda. Zemědělci nedostanou ztrátu zaplacenou celou. Pravdou je, že se dnes zemědělci dostávají v některých oblastech do situace, kdy rostlinám dochází půdní voda a dochází k jejich vadnutí. To může mít dramatický dopad. Obrovský problém pak představuje i to, že velká sucha mohou mít dopad i na trvalé travní porosty, které slouží jako zdroj píce pro hospodářská zvířata. Zemědělci se tak mohou dostat do situace, kdy ani nebudou mít dostatek krmení na zimu.

V některých oblastech už zemědělci jsou téměř v situaci Izraele, což je mimochodem náš velký vzor ve schopnosti čelit následkům sucha. Je to sice pouštní země, ale třeba jižní Morava má na některých místech už polopouštní charakter. Ovoce či zeleninu lze zalévat, ale v případě lánů obilí nebo brambor to samozřejmě nejde. Je tedy jen otázkou, jak velká bude neúroda a zda postihne všechny oblasti.

Další oblastí je průmysl. Máte představu, k jaké částce by se mohly šplhat finanční škody v tomto odvětví?

V tomto případě se jedná především o problém s chladící vodou. Velké fabriky byly historicky stavěny u řek, protože jí potřebují velké množství. Problémy jsme zažili už v roce 2013, kdy se výrazně snížily i hladiny poměrně velkých řek. Existovala velká omezení v odběru vody. Průmysl se proto v řadě případů už přizpůsobuje a tvoří si chladící systémy, které jsou uzavřené. Když jsou hladiny níže a voda je teplejší, tak už totiž ani nemůže plnit účel chlazení. Správa povodí navíc při určitých stavech začíná s regulacemi, podniky případně úplně odstavuje.

Problémy tedy přijít mohou. Je řada podniků, které chladící vodu z řek dále berou. Dnes nechci spekulovat, co by to mohlo znamenat. U zemědělců se můžeme bavit o škodách v řádech jednotek miliard korun, při velké krizi i více jak deset miliard. U průmyslu je to ad hoc, například podle toho, kdo by musel provoz odstavit.

S čím konkrétně bychom se mohli potýkat?

Nechtěl bych spekulovat, to by bylo šíření poplašné zprávy. I průmysl bude ale muset začít počítat s tím, že tu vodu vždycky mít nemusí a téměř jistě v takovém množství do budoucna mít nebude. Můžeme se bavit o krizovém scénáři. Určitě to nebude tak, že vyschne třeba Labe. U Vltavy je objem nadlepšován z Vltavské kaskády. Třeba pražská čistírna odpadních vod v Troji potřebuje minimálně 40 tisíc litrů vteřinově průtoku, aby mohla vůbec fungovat. Pokud by tam teklo méně, tak v zásadě nebudou moct být vypouštěny splašky do Vltavy, protože by se nedaly dostatečně ředit.

Co by to prakticky znamenalo?

Byl by to velký ekologický problém a musely by nastoupit krizové scénáře. Nechtěl bych ale nyní spekulovat, co by kdyby, to je daleko více otázka na vodohospodáře.

Jaká jsou tedy opatření státu, aby k takovým to situacím vůbec nedošlo? V návrhu programového prohlášení píšete, že potřebujeme udržet co nejvíce vodu v krajině. To je vaše priorita?

Když jsem přišel v roce 2014 na ministerstvo životního prostředí, tak jsem byl možná první politik, který se skutečně začal suchem velice vážně zbývat. Od první chvíle, kdy jsme se trochu zorientovali, jsme si říkali, jaké jsou klíčové priority. Česko se připravovalo už od roku 1997 na povodně. Odborníci upozorňovali i na sucho, ale na něj se kupodivu nikdo nepřipravoval.

Podcenilo se to?

Ano, dramaticky. Vědci varovali, že sucho a povodně jsou dvě strany téže mince. Extremizace počasí dána klimatickou změnou se přesně takto projevuje. Někdo si říká, že oteplování znamená, že všude bude větší teplo. Naopak někde ale může být větší zima. Některé oblasti budou ještě vlhčí, některé naopak sušší.

Já jsem odborníkům naslouchal. Rychle jsem nabyl dojmu, že sucho je opravdu problém. Už právě v roce 2014 jsme začali připravovat strategie, které zde úplně chyběly. Byly schváleny vládou a jsou realizovány. Díky evropským fondům můžeme dnes investovat do konkrétních opatření.

Jakých?

Absolutní alfou omegou je zadržení vody v krajině. My jsme střechou Evropy. Nemáme žádnou řeku, která by k nám přitékala. Toky tu pramení a pak odtékají pryč. Musíme tu vodu pozdržet a vytvořit co nejlepší podmínky, aby se mohla zasáknout. Jinou než srážkovou prostě nemáme. Začali jsme realizovat řadu projektů. Budují se stovky rybníků, tůní a mokřadů. Dochází k úpravám vodních toků. Dříve se voda vyháněla z Česka, narovnávaly se řeky, dělala se betonová koryta. Za posledních osmdesát let jsme vysušili milion hektarů mokřadů. To je obrovské číslo. Začali jsme obdělávat pole, která jsme vysušili. Pak se ovšem ukázalo, že tato rovnováha je křehká. Dnes se naopak snažíme obnovovat vodní nádrže, uzavíráme meliorace.

Dalším střípkem v mozaice různých řešení je například projekt Dešťovka. Vracíme se ke zkušenosti našich předků, kteří chytali dešťovou vodu. Podporujeme lidi, aby ji chytali do nádrží. Velkou Dešťovku pak máme pro podniky, obce, školy nebo úřady. Tady je řeč o mnohem větších objemech.

Velmi úspěšný program jsme taky otevřeli pro menší obce. Financujeme až 80 procent nákladů na nové studny a vrty. Jen za rok a kousek jsme přijali a vyřídili kolem tři sta žádostí. Teď jsme vypsali novou výzvu, kde je 600 milionů korun.

Máme projekty na úpravu krajiny zahrnující budování remízků a zatravňovacích pásů. Když se řeka rozlije, tak aby tam mohla zůstat. Je to určitá renaturace. Máme to rozdělené s ministerstvem zemědělství. Miliardy korun vynakládáme i z národních zdrojů.

Pokud bychom se podívali na koncové spotřebitele a jejich šetření vodou, zvažujete třeba plošný zákaz napouštění bazénů?

Dnes je to v kompetenci obcí a některé to už v současné době dělají, což je asi historicky nejdříve, kdy obce k takovým opatřením musely přistoupit. I to ukazuje na vážnost situace. Připravuje se velká novela vodního zákona, kterou má v gesci ministerstvo zemědělství. My jsme k ní dávali podklady. Předpokládám, že v průběhu letoška by měl být zákon předložen do vlády. Novela bude obsahovat část, která se týká opatření státu, krajů a obcí v případě sucha. Dnes vodní zákon stanovuje, jak se stát chová v případě povodní, ale neřeší opačný extrém.

Takže by nově stát získal více možností?

Ano. Zjednodušeně řečeno to bude tak, že na základě předpovědi ČHMÚ budou s určitým výhledem nastaveny stupně sucha. Jakmile budou dosaženy, tak se rozjede na začátku preventivní a pak už krizový scénář. Budou existovat jasná opatření. Jedním z nich je možnost regulací. Přirovnal bych to k současným smogovým situacím, které vedou třeba k omezení provozu závodů. Podobně to bude i tady.

Stát si dnes také dělá plán propojování vodohospodářských soustav napříč kraji. Může se stát, že nějaký region bude postižen, jiný bude mít zásoby a může pomoct. Dnes jsou izolované. Někdy jsou soustavy v privátních rukách. Přivaděče je navíc potřeba zrekonstruovat. Stát si prostě musí udělat nové tepny pro vedení vody.

Souhrnně řečeno: stát má už dnes nějaké nástroje, nový zákon by je měl sjednotit a vydat nová pravidla, jak by se měly jednotlivé složky chovat.

Bude se zdražovat vodné a stočné? I o této možnosti se diskutovalo.

Ano, mluvilo se o cenových pásmech. To je něco, co má třeba zmiňovaný Izrael, ale nepředpokládáme to. Je to tak, že daleko více fungují absolutní regulace vody. Už dnes máme navíc jednu z nejvyšších cen vody v Evropě. Také máme relativně nízkou spotřebu vody. Za posledních deset let klesla na polovinu na současných asi 87 litrů na osobu na den.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1