Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi se zamilovali do domů a bytů v zahraničí. Kupují je stále víc, nejčastěji v Rakousku, Chorvatsku a Itálii

Češi se zamilovali do domů a bytů v zahraničí. Kupují je stále víc, nejčastěji v Rakousku, Chorvatsku a Itálii

Češi v posledních letech stále více kupují nemovitosti v zahraničí. Největší zájem je o stavby v Rakousku, Chorvatsku, Itálii a Španělsku. Více než domy a vily jsou populární apartmány. Vyplývá to ze studie společnosti Rellox, která se zaměřuje na prodej zahraničních nemovitostí. Ceny nemovitostí v Česku rostly v prvním čtvrtletí nejrychleji ze zemí Evropské unie.

Statistika počtu Čechů, kteří loni a v minulých letech koupili zahraniční nemovitost, podle firmy neexistuje. "Podle kvalifikovaných odhadů se jedná o počty v řádu několika stovek lidí ročně s narůstající křivkou," uvedla společnost. U firmy Rellox činil meziroční růst nákupu mezi předloňským a loňským rokem 11 procent.

Studie firmy uvádí, že nejvíce Čechů se loni zajímalo o nemovitosti v Rakousku (47 procent) a Chorvatsku (20 procent). Mezi další populární destinace patří Španělsko se 17 procenty a Itálie s devíti procenty. Zájem o Rakousko za poslední dva roky vzrostl téměř o třetinu.

Nejvíce klientů, 65 procent, podle společnosti hledá zahraniční nemovitost pro vlastní užití v kombinaci s pronájmem v období, kdy dům či apartmán nebudou využívat. Více než čtvrtina objekt hledá jen pro sebe, osm procent naopak poptává výlučně investiční objekty. Více než polovina lidí měla loni zájem o stavby v cenové kategorii od 251.000 do 500.000 eur (6,5 až 13 milionů korun).

Téměř 90 procent zájemců podle studie tvoří podnikatelé, pouze osm procent jsou zaměstnanci. "Zajímavé je, že naši klienti jsou relativně mladí. Nejvíce z nich, 54 procent, je ve věku 30 až 50 let. Přitom 94 procent z nich kupuje nemovitost za vlastní peníze," uvedl ředitel Rellox Jan Rejcha. Firma loni uzavřela na zahraniční nemovitosti celkem 41 smluv za zhruba 471 milionů korun. Průměrná cena nemovitosti tak byla asi 11,5 milionu Kč.

Ceny bytů a domů v Česku podle údajů Eurostatu v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 12,8 procenta. Ze zemí Evropské unie to bylo nejvíce. V celé EU se ceny zvýšily v průměru o 4,5 procenta, například v Chorvatsku ale o 0,4 procenta klesly.

Rellox je prodejcem zahraničních realit s působností v regionu střední a východní Evropy. Zahraniční nemovitosti nabízí od roku 2004.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1