Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi souzení v Turecku zaplatili za proces přes 300 tisíc korun. Víme, kteří politici jim přispěli

Češi souzení v Turecku zaplatili za proces přes 300 tisíc korun. Víme, kteří politici jim přispěli

Soudní proces s Markétou Všelichovou a Miroslavem Farkasem v Turecku má i svůj finanční rozměr. Česká dvojice, která si minulý týden vyslechla po měsících čekání rozsudek, proti němuž se chce odvolat, už zaplatila za právní a tlumočnické služby více jak tři sta tisíc korun. Podle lidí z jejich okolí za to může i špatné fungování tureckých soudů. Omezenou možnost pomoci má i české ministerstvo zahraničních věcí. Tisícové částky na podporu Čechů souzených na základně obvinění z členství v kurdských milicích YPG tak poslali třeba čeští europoslanci nebo poslanci. 

„Tlumočníka měla podle mezinárodních standardů platit turecká strana. Je to zásadní porušení těchto standardů,“ řekl INFO.CZ zdroj z blízkého okolí Markéty Všelichové a Miroslava Farkase. Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod, jejímž signatářem je Česká republika a také Turecko, totiž po smluvních stranách požaduje, aby zajistily osobě obviněné z trestního činu bezplatnou pomoc tlumočníka v případě, že obviněný nerozumí jazyku používanému před soudem. V případě procesu Všelichové a Farkase se tak dle lidí z blízkosti obviněných Čechů nestalo.

Podle informací redakce bylo také obtížné zajistit právníky, kteří by byli ochotni zastupovat české občany. Navíc platí, že dobrý obhájce může být v celém procesu naprosto klíčový. Rodina Všelichové tak už na začátku celého procesu musela zaplatit více než 300 tisíc korun. Celkové náklady na tlumočnici u soudu vyšly přibližně na 55 tisíc korun a právníci stáli 322 tisíc korun. 

Na pomoc dvojici, které soud minulý týden vyměřil shodně šest let a tři měsíce vězení, přispěli v minulých měsících i čeští politici, především z KDU-ČSL a TOP 09. Podle informací redakce nejvyšší částkou přispěla europoslankyně Michaela Šojdrová. Celkově zaslala 51 tisíc korun. Dvacetitisícovou částku poslal europoslanec Jaromír Štětina. Z europoslanců dále několika tisíci korun přispěl také Tomáš Zdechovský a Petr Mach. Kromě nich několikatisícovou částku zaplatil Karel Schwarzenberg, který to v telefonickém rozhovoru potvrdil pro INFO.CZ. 

Část poslali i v rámci oficiální sbírky, do které se zapojili především blízcí souzených Čechů. „Náklady na adekvátní právní zastoupení jsou tak vysoké, že by si je rodina nemohla dovolit. Proto jsme se rozhodli pomoci. Od veřejnosti jsme získali 276 tisíc, 140 tisíc korun přidal Nadační fond pomoci,“ řekl pro INFO.CZ ředitel fondu, který sbírku vyhlásil, Čestmír Horký. „Cílem sbírky bylo získat peníze na právní zastoupení a ostatní náklady, které souvisí s jejich obhajobou a tím, aby se dostali co nejdříve domů,“ dodává. 

Podle zdroje z okolí odsouzené dvojice byly vynaložené finance výraznou zátěží. Poukázal také na to, že se více nezapojilo ministerstvo zahraničních věcí. Podle odborníků z právního prostředí je ovšem standardní, že se na financování právníků podílí rodina. Pokud by si souzený nemohl právní pomoc dovolit, může požádat o právní pomoc v trestním konání. Posuzován je v takovém případě obvykle příjem osoby plus rodiny. 

„Ministerstvo zahraničních věcí respektive stát se z logických důvodů nemůže zapojovat do žádných soukromých sbírek, a to za žádným účelem - ať už se jedná o výlohy na soudní tlumočení, soukromé právníky, repatriace těl a podobně,“ řekla INFO.CZ Irena Valentová z tiskového oddělení ministerstva. Do platby právníků nebo tlumočníků se podle ní nemůže úřad zapojit ani žádným jiným způsobem. 

Rezort zahraničních věcí prostřednictvím svých ambasád a úřadů v zahraničí poskytuje konzulární a diplomatickou pomoc občanům, kteří se octli v nouzi. „Do konzulární pomoci spadají například návštěvy konzulů, zajištění potřebných léků, komunikace s rodinou nebo doporučení vhodných soudních tlumočníků, právníků,“ uvedla také Valentová. 

Jak v rozhovoru s redakcí připomínají přátelé Všelichové a Farkase, sbírka rozhodně nepokryla všechny potřebné náklady. „Mirkovi a Markétě je potřeba do vězení posílat peníze. V tureckém vězení je obchod, kde si mohou koupit lepší jídlo, ale i hygienické věci. Není to zrovna úplně málo peněz,“ uvedl pro INFO.CZ jeden z nich. „Další náklady byly spjaty například s cestami do Turecka, kdy obě rodiny chtěly Mirka a Markétu navštívit. Každá z nich tam byla minimálně dvakrát, rodiče Markéty dokonce třikrát,“ dodal. 

Rozsudek nad dvojicí Čechů minulý týden vyvolal rozporné reakce. Podle bývalého tureckého velvyslance Tomáše Laněho jde o shovívavé rozhodnutí, do něhož se mohla promítnout snaha české diplomacie. Dvojici totiž hrozilo až patnáctileté vězení. Naopak arabista Petr Kubálek upozorňoval na obdobný případ, kdy od soudu odešla Francouzka s dvaadvacetiměsíčním trestem. Šéf resortu zahraničí Lubomír Zaorálek k rozsudku uvedl, že jde o velké zklamání. Češi mohou doufat, že se diplomacii podaří zapůsobit na tureckou stranu. Obecně ale jejich situaci komplikuje současná situace v Turecku, rostoucí nevraživost vůči Kurdům a rovněž i fakt, že je Česko dlouhodobě podporuje.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1