Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Češi známkovali ministerstva. Nejlépe si vedl resort kultury, nejhůř dopadlo Chovancovo vnitro

Češi známkovali ministerstva. Nejlépe si vedl resort kultury, nejhůř dopadlo Chovancovo vnitro

Ze všech českých ministerstev hodnotí lidé nejlépe činnost resortu kultury. Naopak nejhůř Češi vnímají fungování ministerstva vnitra. Zjistil to květnový průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Horší hodnocení než všechna ministerstva dostala prezidentská kancelář a Úřad vlády.

Účastníci průzkumu hodnotili ministerstva jako ve škole, tedy na stupnici od jedné do pěti. „Hodnocení činnosti vládních úřadů v uplynulých dvanácti měsících se tentokrát poměrně výrazně zkoncentrovalo okolo průměrné známky trojky,“ konstatovalo CVVM.

Nejlépe si v průzkumu vedlo ministerstvo kultury s průměrnou známkou 2,77. Na druhý nejlepší výsledek dosáhlo ministerstvo zahraničí s průměrnou známkou 2,84. Právě Černínský palác si od loňského května nejvíc polepšil, když jeho průměrná známka meziročně klesla o 0,2.

Naopak největší zhoršení si připsalo ministerstvo vnitra. Letos v květnu mu respondenti udělili průměrnou známku 3,22, zatímco loni to bylo 3,02. Příliš spokojeni nejsou občané ani s ministerstvem školství, které si vysloužilo průměrnou známku 3,17.

Nejrozporuplnější hodnocení obdrželo ministerstvo financí, uvádí CVVM. V porovnání s ostatními resorty mu byl udělen nejvyšší podíl jedniček i pětek. Zároveň získalo nejmenší podíl trojek, tedy průměrného hodnocení, a také podíl odpovědí „nevím“ bylo u ministerstva financí nejnižší.

Hůř než všechna ministerstva dopadla v průzkumu CVVM Kancelář prezidenta republiky a Úřad vlády. Kancelář hlavy státu dostala od občanů známku 3,42, což byl o 0,37 horší výsledek než před rokem. Pohoršil si také Úřad vlády, kterému narostla průměrná známka o 0,31 na 3,46.

Výzkum provedla CVVM v období od 8. do 18. května. Na otázky sociologů odpovědělo 1019 obyvatel ČR starších 15 let.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1