Česká armáda má drony, které umí vzlétat z ruky. Využívá je v Afghánistánu | info.cz

Články odjinud

Česká armáda má drony, které umí vzlétat z ruky. Využívá je v Afghánistánu

Drony jsou stále více součástí mocenských her mezi státy. Ve své výbavě je má i česká armáda, která je využívá především k průzkumu terénu. „Jde o menší americký Raven, jichž má česká armáda od roku 2009 šest kusů, a který vzlétá z ruky, dva izraelské Skylark II a především deset kusů ScanEagle. Ty jsou od roku 2015 využívané v Afghánistánu,“ popisuje Jakub Karas z Aliance pro bezpilotní létání.

Jsou to necelé dva týdny, co měla americká vojenská loď u Hormuzského průlivu sestřelit íránský bezpilotní stroj, o čemž informoval sám americký prezident Donald Trump. Íránská strana to sice popřela s tím, že jim žádný dron nechybí, podobné střety ale budou stále častější. Alespoň je o tom přesvědčen viceprezident Aliance pro bezpilotní letecký provoz Jakub Karas.

„Tyto incidenty zatím nejsou ještě tak časté, vzhledem k nutnosti mít pokročilé systémy pro identifikaci a zaměření armádních dronů, kterými nedisponuje každý, což samo o sobě ukazuje stupeň vyspělosti vojenských technologií daného státu. Některé z incidentů se však zároveň ani nedostanou na veřejnost v zájmu utajení prováděných průzkumů a přiznání ztráty takových pokročilých systémů,“ říká Karas.

„Lze ale určitě očekávat, že incidentů bude přibývat s neustále rostoucím využíváním armádních dronů určených od průzkumu až po samotné zásahy v nepřátelském území i vzhledem na stoupající poptávku a rozvoj odvětví určeného právě na ochranu před nepřátelskými drony,“ dodává.

Vojenské drony připomínají stíhačky

Ostatně vojenské drony dnes vlastní a využívá stále více států od USA, Ruska, Číny, Izraele, Velké Británie, Německa, Francie až po Írán. Od sportovních se vojenské drony liší především mnohem větší velikostí, která se blíží spíše stíhačkám. Pak také větší rychlostí (většinou průměrně okolo 300 km/h), dostupem do výšky třeba až 15 km či doletem, kdy mohou ve vzduchu operovat desítky hodin v závislosti na své výbavě. Do budoucna se počítá i s tím, že by převážely lidské průzkumníky na nepřátelské území.

„Také mají obvykle zcela jiný pohon a možnosti ovládání třeba i z druhé strany zeměkoule. A pak je to především jejich výbava, včetně laserových dálkoměrů a značkovačů, které jsou schopné navést přesně příslušné rakety nebo pumy z dronu na cíl,“ dodává Karas. Podle něj jsou však pro armádu stejně důležité i malé drony, co připomínají spíše čmeláky. 

„Jde o menší armádní průzkumné drony, které do akce vypouští přímo jednotka v akci, a nanodrony, jako je třeba Black Hornet. Ten používá například britská a americká armáda, vejde se do dlaně, váží kolem osmnácti gramů a je schopen operovat na vzdálenost až 1,5 km. Je tedy ideální pro rychlý průzkum okolí, včetně různých staveb a objektů,“ popisuje Jakub Karas. Takový vlastní i česká armáda.

Ta využívá drony už několik let, ale pouze na průzkum terénu. „Jde o menší americký Raven, jichž má česká armáda od roku 2009, a který vzlétá z ruky, dva izraelské Skylark II a především deset kusů ScanEagle. Ty jsou od roku 2015 využívané v Afghánistánu. Vzlétají z odpalovací rampy, používají se tedy především na průzkum a sledovaní okolí základen nebo při přesunu a zabezpečení trasy konvojů,“ doplňuje Karas.

V Plzni se otevřel nový vysokoškolský obor, který se věnuje dronům

Česká armáda počítá s tím, že zdejší experty, kteří školu absolvují, bude využívat. „Je to správné. Je třeba, aby se výuka přizpůsobila novým trendům a technologiím. Kybernetika, robotika, AI, prostě cokoliv, co mladé přitáhne zábavnou formou k technickým věcem, má určitě velkou budoucnost a mělo by to být plnohodnotnou součástí všech technicky zaměřených vysokých škol. Pokud nechceme být státem montoven, tak je třeba nastavit odpovídající podmínky pro výzkum, inovace a startupy, abychom byli konkurenceschopní, a aby mladí talentovaní lidé zůstávali v Česku a vytvářeli tu inovativní zajímavé projekty,“ dodává Karas.

Příklad si podle něj můžeme vzít ze Švýcarska, Lucemburska nebo Estonska. To jsou všechno v podstatě malé státy, které ale svojí podporou inovacím, digitalizaci a novým technologiím vytváří podmínky pro unikátní projekty ve světovém měřítku. A proč zrovna Plzeň? Mimo jiné i proto, že právě tady probíhá každoročně „Dronfest“, kam se sjíždí fanoušci bezpilotního létání.

Karas odhaduje, že komunita lidí, kteří se u nás točí kolem dronů, čítá desetitisíce lidí. Část jich drony živí, a pak jsou to hlavně rekreační uživatelé a nadšenci. „Jde jim třeba o pořizování hezkých leteckých fotek, tam kde mohou. Vyfotit si svůj pozemek shora nebo sebe při různých aktivitách,“ říká Karas. A pozor: nově se budou muset všechny drony, i kdyby to byla jen hračka na zahradu ze supermarketu, registrovat a získat SPZ.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud