Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česká ekonomika byla v prvním čtvrtletí pátou nejrychleji rostoucí v EU, líp na tom bylo Lotyšsko

Česká ekonomika byla v prvním čtvrtletí pátou nejrychleji rostoucí v EU, líp na tom bylo Lotyšsko

Česká republika byla v prvním čtvrtletí podle dostupných dat pátou nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropské unii. Vyšší meziroční růst v prvním čtvrtletí vykázaly Lotyšsko, Polsko, Slovinsko a Maďarsko. Vývoji hrubého domácího produktu pomáhala domácí spotřeba, stejně jako investice.

Předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček upozornil, že dosud nejsou údaje o růstu irské ekonomiky za první čtvrtletí, která rovněž patří mezi nejrychleji rostoucí.

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 4,4 procenta z 5,5 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,4 procenta.

„Příznivá ekonomická situace umožňuje růst výdělků domácností, které se nebojí utrácet. Zahraniční obchod naopak poprvé od roku 2013 k vývoji HDP nepřispíval,“ uvedl Rojíček.

Upozornil, že v rámci EU má ČR nejnižší míru nezaměstnanosti nepřetržitě od roku 2016. „Výborných výsledků dosahuje také míra zaměstnanosti, blíží se 75 procentům a je aktuálně nejvyšší v historii samostatné ČR,“ uvedl předseda ČSÚ. Zároveň ale upozornil, že nedostatek zaměstnanců brzdí firmy v jejich dalším rozvoji. Důvodem je mimo jiné i růst mezd a tím nákladů firem. Růst průměrné mzdy byl totiž v prvním čtvrtletí nejvyšší za posledních deset let.

Meziroční inflace v prvním čtvrtletí činila 1,9 procenta. Nejvíce k růstu cen přispěly vyšší náklady na bydlení a ceny potravin. Jde přitom o nejvýznamnější složky spotřeby domácností, upozornil Rojíček. Zároveň upozornil, že rostou i ceny nemovitostí. Ve druhém čtvrtletí loni stouply ceny starších bytů meziročně o pětinu, na počátku letoška statistici zaznamenali oslabení růstu.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1