Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

České dálnice jako bezpečnostní riziko. Snižují obranyschopnost NATO, tvrdí americký generál

České dálnice jako bezpečnostní riziko. Snižují obranyschopnost NATO, tvrdí americký generál

Stav českých dálnic ohrožuje schopnost Severoatlantické aliance reagovat na případný ruský útok v Pobaltí či Polsku. Na veřejné debatě v CEVRO institutu to prohlásil bývalý velitel pozemních sil NATO Frederick Hodges. Nevěří, že by tuzemská dopravní infrastruktura zvládla přesun velkého množství těžké techniky. Česko je přitom v tomto ohledu vzhledem ke své poloze pro NATO zcela klíčovou zemí.

Měří něco přes polovinu dálniční trasy mezi Prahou a Brnem, přesto je pro NATO zcela zásadní lokalitou. Asi 103 kilometrů dlouhá polsko-litevská hranice, zvaná Suwalský průsmyk, je v současnosti kritickým místem evropské bezpečnosti. Přímo totiž sousedí s ruským Kaliningradem.

„Rusko ví, že proti NATO nemůže silou zvítězit. A tak to zkouší jinak. Chce zpochybnit schopnost aliance ochránit své členy,“ pravil generál Frederick Hodges, jenž velel jednotkám NATO i evropské misi americké armády.

Rusové v Kaliningradu vytvořili systém, kterému se říká A2/AD. Pod zkratkou se skrývá kombinace vzdušných, námořních a pozemních sil, které hlídají jednotlivá území. Pro alianci je tak například obtížné se pohybovat v Baltském moři, což je klíčové teritorium pro ochranu Estonska.

Hodges netvrdí, že ruský útok na Suwalský průsmyk je pravděpodobný. Očekává, že pokud by se stal, měl by podobu krátkého útoku, kyberútoku či šíření dezinformací – tedy nástrojům tzv. hybridní války, kterou Rusko použilo například během událostí na Krymu či východní Ukrajině. Ochrana hranice mezi Polskem a Litvou je klíčovým úkolem. Pokud by ji NATO nezvládlo ohlídat, výrazně by to pošramotilo jeho pověst a nahrálo ruským snahám vykreslit alianci jako neschopnou.

Hodges však pochybuje o schopnosti NATO rychle zareagovat na případný útok v oblasti. Problém se přitom skrývá právě v Česku. To je vzhledem ke své poloze uprostřed Evropy hlavní cestou, kterou by alianční posádky využívaly pro přesun z Německa. V případě krize by bylo co nejrychleji potřeba přemístit obrovské množství materiálu a techniky.

„Pro přesun těžkých tanků jsou potřeba zpevněné mostní konstrukce. Nevěřím, že české železnice, dálnice a mosty zvládnou například průjezd tanků Leopard,“ kritizoval stav české infrastruktury, která selhává i v běžném provozu, Hodges.

Generál si Česko pochvaloval jako skvělého spojence v Afghánistánu, Sýrii, Iráku nebo Mali. Zdůraznil ale, že by NATO potřebovalo, aby bylo stejně užitečné i z hlediska infrastruktury. Náklady na její dobudování by si podle něj mělo být možné započítat do výdajů na obranu. Alianční země se zavázaly dávat na obranu dvě procenta HDP. Česko stejně jako mnoho dalších států však tento cíl neplní.

Hodges se ale nedomnívá, že hlavním problémem tuzemských silnic a dálnic je nedostatek peněž. „Česko profituje ze svého členství v EU. Potíž je spíše v procesech přípravy staveb,“ konstatoval.

Pro lepší spolupráci se generál přiklání i k vytvoření alianční obdoby Schengenského prostoru. Ta by měla poskytnout snazší pohyb po jednotlivých zemích, cvičení či vojenské akce. Nepravděpodobně však vidí možnost, že by na českém území vznikla základna americké armády, byť třeba jen o několika členech. „Nejsem si jistý, jestli by něco takového česká veřejnost vůbec chtěla,“ dodal.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1