Cizinci v Brně nežijí v izolaci, ukázal výzkum společenských sítí. Výsledky pomohou integraci | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Cizinci v Brně nežijí v izolaci, ukázal výzkum společenských sítí. Výsledky pomohou integraci

Cizinci v Brně nežijí v izolaci, ukázal výzkum společenských sítí. Výsledky pomohou integraci

Cizinci v Brně žijí v poměrně hustých sítích mezilidských vazeb, stýkají se nejen s krajany, ale i s Čechy. Neocitají se v izolaci na okraji společnosti. O něco lépe se začleňují ženy, jejich sítě jsou pestřejší. Odborníci v Brně loni zkoumali tři výrazné komunity - Ukrajince, Indy a arabsky mluvící cizince. Výsledky, které dnes prezentovali, pomohou městu při tvorbě integrační strategie.

Vedle jiných zjištění se ukázalo, že oproti Ukrajincům a Indům je arabsky mluvící komunita uzavřenější, ani její členové však nežijí bez vazeb na české prostředí. V jejich sítích je sice Čechů méně než třeba u Ukrajinců, ale to může být dáno krátkostí pobytu v Česku. Arabsky mluvící komunita je vnitřně členitá, jsou v ní lidé různých národností a míra vzájemné pomoci je nižší než uvnitř dalších skupin cizinců.

Relativně nová metoda analýzy sociálních sítí vyžaduje podrobné zkoumání přediva vztahů kolem konkrétních lidí. „Pozorujeme, jaké vztahy, jak intenzivní, jak hluboké si vytváří cizinci mezi sebou, se svým okolím, s těmi, které nechali doma,“ uvedl vedoucí výzkumu Daniel Topinka. 

Sítě jsou většinou neformální, skryté, zřídka mají viditelnou organizační strukturu. Když jsou sítě hustší, je to lepší pro šíření informací a integraci cizinců - jinak hrozí izolace. „Nic takového jsme v Brně v těch sítích naštěstí nezjistili,“ zdůraznil Topinka.

Cizinců v Brně mezi roky 2013 a 2018 přibylo z 22.099 na 28.072, pocházejí ze 148 zemí. Na nárůstu se výrazně podíleli cizinci z EU. Výzkumníci konkrétně hovořili s 60 cizinci. V jejich sítích identifikovali 740 dalších lidí.

Analýza poslouží jako jeden z podkladů pro tvorbu lokální strategie integrace cizinců, uvedla Lenka Šafránková Pavlíčková, která na magistrátu řeší integrační projekty. „Abychom věděli, jak s nimi máme zacházet, je potřeba vědět, jací lidé se nám v Brně pohybují, jaké jsou jejich potřeby,“ doplnil primátorův náměstek Matěj Hollan (Žít Brno). Zmínil možnost vyvracet na základě získaných dat mýty o muslimech či nelegálních migrantech.

 

Ukrajinci jsou tradiční a nejpočetnější menšina, loni v březnu jich v Brně pobývalo 6669. Hodně se stýkají s Čechy, pak s krajany a Rusy, po krátké době se dobře začleňují. V začátcích se potýkají s jazykem a bydlením a stereotypním pohledem na Ukrajince jako manuální pracovníky.

Indů na konci roku 2016 v Brně žilo 359, komunita roste, často pracují v nadnárodních firmách na odborných pozicích. Ocenili by snazší hledání bydlení i možnost lepší anglickojazyčné domluvy ve službách i na úřadech. Stěžují si také na nedostatečnou nabídku jídla pro vegetariány.

Arabsky mluvící komunita je o něco uzavřenější, je těžší do ní proniknout, ale vnitřní soudržnost paradoxně není vyšší. „V těch sítích není tolik pomoci, kolik bych čekal, a rozhodně ne kumulované pomoci. Je to spíše izolované ve stylu 'pomůžu ti s jednou věcí, s dalšími už ne',“ dodal Topinka.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.