Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

CK Sněmovna. Poslanci z výborů budou za miliony létat po celém světě, výlet do Zambie jim ale neprošel

CK Sněmovna. Poslanci z výborů budou za miliony létat po celém světě, výlet do Zambie jim ale neprošel

Poslanci by mohli v rámci cest sněmovních výborů letos vycestovat například do Číny, Súdánu, Maroka nebo Japonska. Navštívit by mohli i řadu evropských zemí. Záměry zahraničních cest dnes schválil sněmovní organizační výbor, během roku pak schvaluje konkrétní cesty. ČTK to dnes řekl místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM), který má zahraniční cesty ve své agendě.

"Záměry zahraničních cest byly schváleny tak, jak výbory požadovaly. Do žádného státu nejedeme dvakrát, kromě Slovenska a Německa, což je projednáno s velvyslanectvím, jak naším, tak jejich," řekl Filip. Sněmovna má na všechny letošní zahraniční aktivity vyčleněno 29,5 milionu korun a z toho 12,5 milionu korun připadá na výbory. Částku na cesty výborů podle Filipa nepřekročí.

Organizační výbor však neschválil záměr výboru pro životní prostředí, který chtěl vycestovat do Zambie. Odůvodnění cesty nebylo podle Filipa dostatečné. "Česká republika tam nemá žádné zájmy, které by opravňovaly tuto cestu schválit," dodal Filip.

Do Číny by měli vycestovat čtyři členové hospodářského výboru. "Dle zahraničněpolitického směřování ČR lze konstatovat, že ekonomika a obchod je prioritou česko-čínských vztahů," stojí ve zdůvodnění návrhu. Do Maroka chce vycestovat kontrolní výbor, jednat tam bude s partnerským výborem i s tamním ministerstvem financí o kontrole veřejných peněz. Rozpočtový výbor má v plánu cesty do Turecka a Německa.

Výbor pro bezpečnost chce vycestovat do Srbska a Makedonie a také do Súdánu. V africké zemi chce jednat o migraci ze subsaharské Afriky a navštívit hodlá i tamní archeologická naleziště, kde působí čeští vědci. V Japonsku chce výbor pro obranu jednat mimo jiné o možnosti vojenských nákupů. Do Vietnamu by měli zamířit poslanci ze školského výboru a jednat by tam měli například o samostatnosti a financování vysokých škol.

Zahraniční výbor by měl vycestovat mimo jiné do USA. Jedním z bodů na návrhu programu je například jednání na tamním ministerstvu obrany o bezpečnostních a hybridních hrozbách.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1