Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dálnice D1 a D2 by se mohly kvůli moru prasat oplotit. Dává to smysl, říká odborník

Dálnice D1 a D2 by se mohly kvůli moru prasat oplotit. Dává to smysl, říká odborník

Oplocení dálnice D1 a D2 na Moravě, které má zabránit migraci divokých prasat na západ, má podle Jiřího Kamlera z Ústavu ochrany lesů a myslivosti na Mendelově univerzitě v Brně smysl. Zabránilo by se tak přirozenému šíření afrického moru prasat, který se objevil na Zlínsku. Podle experta je však při šíření nemoci největší problém člověk, což je poznat z toho, že se ohniska objevují desítky i stovky kilometrů od sebe, řekl ČTK.

O oplocení dálnice usiluje Státní veterinární správa ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic, sdělil dnes na tiskové konferenci v Jihlavě její ústřední ředitel Zbyněk Semerád. Plot primárně zabrání nakaženým prasatům průnik do oblastí, kde nákaza zatím není. Virus je přenosný pouze mezi prasaty, nikoliv mezi jinými zvířaty či člověkem.

Člověk je riziko kvůli tomu, že nákaza se může objevit v domácích malochovech. „Velkochovy jsou zabezpečené tak, že je prakticky nemožné, aby se do nich nákaza dostala. Ale lidé, kteří mají jedno dvě prasata, je nechávají pást třeba v lese, kde se mohou dostat k masu uhynulého nakaženého prasete. Virus velmi dobře a dlouho přežívá v mršinách, obzvláště vysušených,“ vysvětlil Kamler.

Jelikož nemoc se na praseti nemusí hned projevit, mohou být produkty ze zabijačky s virem, případně podle Kamlera někteří prase s prvními příznaky rychle zabijí a zpracují. „Potom stačí vzít si něco s sebou na cestu a když se to zkazí, tak to vyhodit někde do příkopu i do koše, kde se k tomu dostanou divoká prasata a nákaza se šíří,“ popsal Kamler.

Veterináři dnes také zhodnotili, že soubor opatření, který zvolili k eliminaci nákazy, byl úspěšný. Nákaza se potvrdila u 230 kusů, z čehož byla většina mrtvých, jen 18 bylo uloveno. „Těžko říct, jaké mělo které opatření váhu, ale výsledek hovoří za vše. Zatím je však na vyhodnocení brzy. Myslím, že pokud se neobjeví do podzimu nová nákaza, tak lze říct, že se ji podařilo aktuálně vymýtit. Na podzim už by měla všechna uhynulá zvířata shnít a nebude se z čeho nakazit,“ míní Kamler. Poslední nakažené zvíře se našlo v dubnu.

Zdůraznil však, že nelze předpokládat, že by se nákaza nemohla do Česka vrátit. Nedaří se podle něj snížit stavy divočáků, i když se v části republiky za ulovený kus platilo zástřelné. Musely by se také pravděpodobně zlikvidovat malochovy prasat. A aby nemohl nákazu převážet člověk, musela by existovat 'železná opona', tedy taková kontrola na hranicích, která by nedovolila lidem převážet nic, co by mohlo nákazu obsahovat. „To je ale nereálné,“ uvedl Kamler.

V Česku se však podařilo nákazu zvládnout nejlépe ve střední a východní Evropě. Podle Semeráda je nyní rozšířená v Maďarsku, na pomezí Ukrajiny a Rumunska. V Polsku se podle něj řeší až na pětině území.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1