Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Děti na dvou pětinách škol hladoví, rodiče nemají na obědy. Brzy se to rozmůže i ve školkách

Děti na dvou pětinách škol hladoví, rodiče nemají na obědy. Brzy se to rozmůže i ve školkách

Až na 40 procent mateřských a základních škol v Česku dochází děti z chudých rodin, které mají problém platit obědy. Trend je viditelnější na základních školách. Podle odborníků i proto, že předškolní docházka byla až do dneška nepovinná, a tak děti, jejichž rodiče si obědy nemohly dovolit, do školky jednoduše nechodily. To se ovšem změní. Už od letošního září totiž odstartuje jednoletá povinná předškolní docházka. Na problematiku poukazuje aktuální analýza společnosti Median pro Nadaci Open Society Fund Praha.

Placení obědů si nemohou dovolit především rodiny žijící v sociálně vyloučených oblastech. Problém se ale netýká zdaleka jen jich. Jak upozornil Eurostat, až dvacet procent českých dětí je v ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením.

Právě jednoletá povinná předškolní docházka na problém znovu upozorňuje. Doposavad bývalo nehrazení stravného příčinou ukončení docházky dítěte do mateřské školy. Od září už jej ale školka nebude moct z tohoto důvodu vyloučit. Peníze na rodičích bude moct následně vymáhat občansko-právní cestou, případně má možnost se obrátit na Orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Řešení lze podle odborníků hledat v hrazení stravného, jednoduše řečeno obědech zdarma. V mateřských školách by podle jejich odhadů mířila podpora na zhruba 70 tisíc dětí, které už školky navštěvují, a na tisíce dalších z nejchudších rodin, které nyní nastoupí. Podle analýzy společnosti Median je přitom tomuto kroku nakloněna i veřejnost. Podle 71 procent dotazovaných by se měl kraj, ve kterém respondent bydlí, zapojit do existujícího programu dotací školního stravování. Výrazná podpora zaznívá z regionů s největším počtem sociálně vyloučených lokalit jako Karlovarský, Ústecký nebo Moravskoslezský kraj.

Jaké dnes existují dotace?
V současné době existují v ČR dva souběžné programy, které problematiku stravného v MŠ a obědů v ZŠ řeší. Operační program MPSV poskytuje stravné zdarma dětem z mateřských a základních škol. Podmínkou je hmotná nouze jejich rodin trvající minimálně 3 měsíce. Druhý program, dotační program MŠMT, poskytuje obědy zdarma dětem pouze na základních školách. Podmínky nároku na oběd zdarma nejsou striktně dané – záleží na podmínkách NNO, přes které financování probíhá.

Odpovědi se ovšem liší v tom, kdo by měl na dotaci dosáhnout. Podle třetiny veřejnosti by nárok na obědy zdarma měly mít pouze děti z nejchudších rodin. Tak je dnes nastaven program ministerstva práce a sociálních věcí, do něhož se zapojilo osm ze čtrnácti krajů. Polovina respondentů by nárok přiznala dětem ze všech rodin s podprůměrným příjmem. Podle 26 procent dotázaných by školní obědy zdarma měly být určeny pro všechny děti.

Taková praxe v současnosti funguje v některých severských státech. Skotsko nebo britské úřady takto podporují nejmladší děti. Podobný krok zvažovalo i české ministerstvo školství, kvůli finanční náročnosti od něj ale ustoupilo. Obědy zdarma by stát vyšly na zhruba 3,5 miliardy korun na jeden školní rok pro děti v MŠ a tři miliardy pro děti na prvním stupni ZŠ.

Na pozitivní dopady hrazení stravného upozorňují i samotní zástupci mateřských škol. Podle 70 procent z nich se u dětí zlepšila docházka. Celých 60 procent uvedlo, že se stravování zdarma podepsalo na lepších výsledcích a podle 37 % se zvýšil počet chudších dětí ve školce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1