Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Děti v jihlavské zoo ubily plameňáka. Měly v tu dobu sedět ve škole a jsou to "známé firmy"

Děti v jihlavské zoo ubily plameňáka. Měly v tu dobu sedět ve škole a jsou to "známé firmy"

Jihlavskou zoo otřásl případ trojice dětí, které se do ní vlámaly a přímo v zimovišti zabily plameňáka. Další zvíře zranily. Podle zdrojů INFO.CZ se jednalo o „známé firmy“, které tou dobou měly sedět ve škole. Dětem je od šesti do deseti let a kvůli tomu zatím není zřejmé, jaký trest je čeká a jaká odpovědnost padne na jejich rodiče. Zahrada nechystá kvůli případu nová opatření – nechce riskovat, že by další ptáci uhynuli kvůli stresu. „Je strašně složité nějaká opatření přijmou, zoo je uzavřena vysokým a kvalitním plotem a je poměrně obtížné se do ní nelegálně dostat,“ říká pro INFO.CZ mluvčí zahrady Martin Maláč.

Trojice dětí se do zahrady dostala bez doprovodu a nelegálně. Jak uvedl Blesk, podařilo se jim proniknout přímo do uzavřeného zimoviště ptáků, po kterých házely kameny a jednoho podle zoologů ukopaly. Zvíře mělo cenu v řádu desítek tisíc korun.

„Ti plameňáci to odnesou. Jsou křehcí a pokud se jim zlomí ta noha, je to většinou konečná, protože vykrvácí,“ vysvětlil INFO.CZ příčiny smrti zvířete mluvčí zahrady Martin Maláč.

Nejedná se podle něj o první případ, kdy tato zvířata v jihlavské zoo někdo napadl. „Byly případy i z dřívějška. Nevím, proč plameňáci, asi někoho iritují. Byl případ tuším asi před 15 lety, někdo se natáhl z chodníčku a přerazil mu nohu,“ připomíná Maláč.

Zoo podle něj má kvalitní zabezpečení a není v jejích silách ho jakkoli navyšovat. „Není možné, abychom měli plot jako ve vězení. Samotné expozice zvířat, tam je to o kompromisu. Aby nebyla stresovaná obrovským plotem, aby neutekla a aby se k nim neukáznění návštěvníci nedostali,“ vysvětluje mluvčí.

Právě stres je faktorem, který zbytek hejna může po útoku ohrozit. I proto zoologové nechtějí zavádět další opatření a i kus, který děti zranily, raději nechali s dalšími ptáky. „Pokud bychom ho odchytili a pokud bude o samotě, tak pojde stresem. Vypadá, že je v situaci, že to asi zvládne,“ říká Maláč. Zvíře kulhá, ale jinak by podle veterinářů mělo být v pořádku.

Trojice výtržníků je podle zdrojů INFO.CZ považovaná za „známé firmy“. Ze zahrady se dostali zadním vchodem a zachytily je bezpečnostní kamery. Policie i třetí z dětí krátce po útoku chytila. Další postup zahrada nechává na ní. Mluvčí Maláč dodává, že děti by se samy normálně do zahrady kvůli věku ani nedostaly. „Měli v tu chvíli být ve škole,“ připomíná.

Policejní mluvčí z Vysočiny Dana Čírtková potvrzuje, že se případem dál zabývají a prověřují ho s podezřením na poškození cizí věci a týrání zvířat. „Osoba do 15 let není trestně odpovědná, zákon má ale možnosti,“ říká. Vzhledem k věku pachatelů ale podle ní nelze další postup a trest momentálně předjímat.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1