Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Drsná sonda do dotační bažiny. Miliardy pro zemědělce spolknou velké firmy, na malé se nedostává

Drsná sonda do dotační bažiny. Miliardy pro zemědělce spolknou velké firmy, na malé se nedostává

Většinu z miliard korun evropských dotací na rozvoj zemědělství z Programu rozvoje venkova stát rozdává velkým firmám. Podpora malých a středních podniků, kterým měl program pomoci, naproti tomu vázne. Uvedl to v tiskové zprávě k prověrce programu Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Hodnocení projektů žadatelů o dotace je podle úřadu neprůhledné. Ministerstvo zemědělství, které peníze z programu rozděluje, výtky popírá a tvrdí, že velké podniky nezvýhodňuje.

NKÚ se při kontrole zaměřil na rozdělování peněz z opatření Spolupráce v Programu rozvoje venkova v programovacím období 2014 až 2020. Dotace mají posílit výzkum, rozvoj a inovace v zemědělství a také pomoci malým a středním podnikům. "Z připravených 3,8 miliardy korun resort vyčlenil více než 2,8 miliardy na jednu konkrétní oblast - podporu vývoje při zpracování zemědělských produktů, kde většinu schválených žadatelů o dotace představovaly velké potravinářské firmy," sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner.

V oblasti podpory vývoje při zpracování zemědělských produktů také ministerstvo podle NKÚ nastavilo pro žadatele příznivější podmínky než v ostatních oblastech. O peníze mohou žádat opakovaně a nebyla stanovena horní hranice peněz, které mohou získat. Dotace firmy používají na nákup strojů či stavby, zatímco výdaje na výzkum byly zanedbatelné - ze 46 prověřených projektů představovaly jen asi jedno procento. "Což je zarážející s ohledem na to, že podpora vědy a výzkumu je jeden z hlavních důvodů, proč ministerstvo tyto dotace rozděluje," doplnil mluvčí NKÚ.

"Naproti tomu podporovat malé a střední podniky se nedaří. Jedním z důvodů jsou například složité dotační podmínky pro některé oblasti, kvůli kterým nebyly žádosti o dotace schváleny. V jiných oblastech, které vybralo ministerstvo k podpoře, zase žadatelé nemají o dotace zájem," uvedl Kešner.

Nedostatky má podle kontrolorů i schvalování dotací. Pro posuzování projektů vytvořilo ministerstvo komise, ale rozhodnutí komisí nelze přezkoumat, znám je jen výsledek. Odvolání některých neúspěšných žadatelů navíc posuzovala stejná komise, která původně rozhodla o tom, že dotaci nedostanou.

Navíc má podle NKÚ čerpání dotací zpoždění. Ke konci roku 2017 proplatilo ministerstvo pouhých pět projektů v celkové hodnotě 186 milionů. "Teď je potřeba začít pracovat na tom, aby se situace změnila. Jsme přibližně v polovině programového období a ještě není pozdě, s tím něco dělat," řekl člen NKÚ Pavel Hrnčíř, který kontrolu vedl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1