Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dvě třetiny Čechů podporují právo homosexuálních párů na adopci, tvrdí průzkum

Dvě třetiny Čechů podporují právo homosexuálních párů na adopci, tvrdí průzkum

Téměř dvě třetiny Čechů si myslí, že by homosexuálové měli mít právo na adopci dětí svého partnera či partnerky. Polovina populace podporuje právo osob stejného pohlaví uzavřít sňatek. Zjistil to květnový průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Možnost adoptovat potomka svého partnera nebo partnerky by párům stejného pohlaví přiznalo 64 procent respondentů průzkumu. Proti se vyslovilo 29 procent dotazovaných.

Právo gayů a leseb na adopci dítěte z takzvaných dětských domovů v průzkumu podpořilo 48 procent lidí. Opačný postoj zaujalo 45 procent respondentů.

Veřejná podpora adopce dětí páry stejného pohlaví je oproti loňskému roku nižší. „Navzdory mírnému poklesu souhlasu a naopak nárůstu nesouhlasu lze veřejné mínění v šetření za rok 2018 považovat za jedno z nejtolerantnějších vůči právům homosexuálních párů,“ konstatuje CVVM.

Kromě adopce dětí zajímal sociology také postoj Čechů k registrovanému partnerství a manželství gayů a leseb. Už existující právo homosexuálů uzavřít registrované partnerství podpořily v průzkumu téměř tři čtvrtiny dotázaných. „Proti tomu, aby bylo homosexuálním ženám a mužům umožněno registrované partnerství uzavírat, se v našem výzkumu postavila více než pětina dotázaných,“ uvedlo CVVM.

V názoru na právo osob stejného pohlaví uzavřít sňatek je veřejnost rozpolcenější. Pro se vyslovila polovina dotázaných, proti bylo 45 procent respondentů.

Aby do manželství mohli vstupovat i lidé stejného pohlaví navrhuje novela občanského zákoníku, pod jejíž návrh připojilo podpis 46 poslanců ze šesti sněmovních klubů. Manželé stejného pohlaví by podle předlohy měli stejná práva a povinnosti jako manželé opačného pohlaví.

Podpora všech sledovaných práv homosexuálů je podle sociologů častější mezi lidmi ve věku 15 až 29 let, respondenty hodnotícími svoji životní úroveň jako dobrou, lidmi spokojenějšími se životem a lidmi, kteří se hlásí k pravicové politické orientaci. "Lidé, kteří všechna sledovaná práva podporují, rovněž častěji uváděli, že mají mezi homosexuálními muži nebo ženami přátele a že by přiznání k homosexuální orientaci podle jejich názoru nezpůsobilo člověku v místě jejich bydliště potíže," uvádí CVVM.

Výzkum provádělo CVVM v období od 12. do 24. května. Na dotazy odpovídalo 1008 respondentů ve věku od 15 let.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1