Hamáček: Babišovi ministři na vládě hlasují proti návrhům, kterými se pak chlubí | info.cz

Články odjinud

Hamáček: Babišovi ministři na vládě hlasují proti návrhům, kterými se pak chlubí

Zveřejňujeme obsáhlý rozhovor s předsedou sociálních demokratů Janem Hamáčkem. Politický reportér INFO.CZ Vratislav Dostál s ním hovořil o koaliční spolupráci s Andrejem Babišem, o brexitu, obědech zdarma pro školáky nebo o kondici České pošty. Tématem rozhovoru je také blížící se sjezd sociálních demokratů a nové stanovy, které chce Hamáček na sjezdu v Hradci Králové prosadit. Předseda ČSSD mimo jiné kritizuje hnutí ANO za způsob, jakým si osvojuje témata jiných stran. „Jeho ministři jsou na vládě schopni hlasovat proti návrhu, se kterým se za několik dnů chlubí v médiích. Bylo to tady už za vlády Bohuslava Sobotky. Tehdy například ČSSD prosadila navýšení důchodů, Andrej Babiš hlasoval na vládě proti a pak se s tímto opatřením chlubil veřejnosti. Musíme si asi zvyknout,“ říká Hamáček.

Minulý týden britský parlament neschválil dohodu o brexitu. Jaká je aktuálně pozice české vlády k celé věci?

Finální rozhodnutí je na Velké Británii a míč je tudíž na britské straně. Celá situace je velmi turbulentní a těžko lze odhadnout, co nás čeká. Aktuálně se hovoří o tom, že by se termín odchodu Británie z EU prodloužil, přestože Lisabonská smlouva hovoří jasně o dvou letech. Pokud by všichni aktéři našli shodu, vůle k tomu by být mohla. Hovoří se i o opakování referenda nebo snaze celou dohodu vylepšit.

Scénářů je tedy několik, ale podle mého jsme limitováni 29. březnem. Pokud totiž nedojde k prodloužení období na jednání o odchodu, tak musíme počítat s tvrdým brexitem – odchodem bez dohody. Proto jsme ve sněmovně ve zrychleném režimu přijali zákon, který ošetřuje postavení Britů na našem území, pokud by k němu došlo. Přechodně bychom je dál považovali před zákonem za občany Evropské unie až do konce roku 2020, protože jinak by se jim ohromně zkomplikoval život, například v zaměstnání, trvalém pobytu a podobně.

A jak se to bude mít s Čechy žijícími v Británii? Domlouváte něco podobného i z jejich strany? Přece jen tam žije několik desítek tisíc Čechů.

To můžeme ovlivnit pouze nepřímo. Zmíněný zákon jsme připravovali i s ohledem na naše občany v Británii. Pojali jsme ho velkoryse a očekáváme, že podobně velkoryse k tomu přistoupí také britská vláda. Zatím od ní nemáme konkrétní text, máme však politickou deklaraci, která hovoří také o přechodném období do konce roku 2020 a obsahuje podobné záruky, jaké nabízíme my Britům. Oni nepotřebují změnu zákona, jsou schopni to zvládnout podzákonnou normou.

Pojďme k ČSSD a její budoucnosti nejen ve vládě. Před několika týdny jste na svém twitteru uvedl, že vaším programem, se kterým předstoupíte před delegáty, je konec hádek, zjednodušené stanovy a efektivní prosazování programu. Mohl byste tyto tři body okomentovat?

Určitě, vezmu to popořadě. Sociální demokracie si prošla velmi složitou diskusí, zda je pro restart ČSSD ideální být ve vládě, nebo zůstat v opozici. Máme to za sebou, většina členů strany nakonec v referendu hlasovala pro vstup. Následná debata, zda se členská základna rozhodla správně, byla zcela zbytečná a ztratili jsme tak několik měsíců.

Nepomohlo nám to. ČSSD navenek působila rozhádaně, a takové strany voliči nevolí a projevilo se to na našem výsledku v podzimních komunálních volbách. Situace se uklidnila až v říjnu po jednání Ústředního výkonného výboru v Hradci Králové, kde jsme si to vyříkali a Jiří Zimola pak opustil vedení strany. Od té doby působí sociální demokracie podstatně konsolidovaněji.

Konečně jsme se mohli pořádně soustředit na to, proč jsme šli do vlády. Začali jsme důsledněji prosazovat náš volební program a debatovat, co konkrétně chceme nabízet našim občanům. Věřím, že máme šanci, pokud budeme v nastoupené cestě pokračovat a soustředíme se na práci místo na partajní spory.

Další důležitá věc jsou stranické stanovy, objemný dokument, v němž se nikdo pořádně nevyzná. Často vedeme spory o jejich výklad, tu a tam to dokonce skončí u soudu. Proto jsme připravili stanovy zcela nové. Návrh má pouze sedm stránek a měl by fungování sociální demokracie zjednodušit a zefektivnit. Dnes máme poměrně komplikovanou strukturu vedení: předsedu a místopředsedy, pak předsednictvo, které má třicet členů, a nad tím asi dvou set členný ústřední výkonný výbor (ÚVV), nejvyšší orgán strany mezi sjezdy. A nejvýše samotný sjezd.

Navrhujeme zjednodušení. Zrušíme ústřední výkonný výbor a nahradíme ho mírně rozšířeným šedesátihlavým předsednictvem, kde budou zastoupeny také jednotlivé krajské organizace. Stanovy zjednoduší i okresní a krajské struktury, zefektivní se tak celkově chod strany. Bude to efektivnější, akceschopnější a také levnější. A mimochodem se sníží i počet delegátů sjezdu, protože dosud jsou jimi automaticky členové ÚVV.

Nyní se ústřední výkonný výbor schází asi čtyřikrát do roka. Jak často se bude scházet rozšířené předsednictvo?

Podle mě by to mělo být častěji.

Jsou v nových stanovách nějaké prvky přímé demokracie?

Určitě, my se přímé demokracii nebráníme, stejně jako elektronickému hlasování. Odpadnou situace, kdy čas konference zabere z osmdesáti procent to, že někoho volíme a sčítáme hlasy. Zároveň nám dá obrovský prostor například k anketám a jiným elektronickým hlasováním. Počítáme i s přímou volbou předsedy. Nikoli teď, ale příště by to už jít mělo.

A kvóty pro ženy? Údajně s nimi nové stanovy nepočítají…

Máte pravdu, návrh je neobsahuje. Vím, že jde o kontroverzní návrh, čekávám ještě debatu, ale důvodem je snaha zefektivnit chod strany. Nyní často obtížně hledáme kandidátku jen proto, abychom dodrželi kvóty.

Základní charakteristikou sociální demokracie po roce 1989 vždy bylo, že slučovala několik ideových proudů. Vždy byla relativně široce rozkročená, byla pluralitní. Je taková i dneska?

Určitě. Stále platí, že je v sociální demokracii několik názorových proudů. A je to dobře. Nechceme přece vyhodit každého, kdo má jiný názor. Bez debaty není možný pokrok, ale musí se vést uvnitř a především: nevynášet ven témata, jež nás uvnitř štěpí a strana pak působila v poslední době nejednotně. Jsem upřímně přesvědčený, že shoda uvnitř strany panuje nejméně v osmdesáti procentech témat. A s těmi máme jít ven a prosazovat je v praktické politice. A nikoli s tím, v čem se ani my sami neshodujeme. Nikdo přece nechce volit nečitelnou nebo rozhádanou stranu.

Třetím bodem bylo efektivní prosazování programu ve vládě…

Je to jednoduché: naši ministři musí být víc vidět. Možná i za cenu koaličních sporů musí voličům jednoznačně dokazovat, že je sociální demokracie autentickou středolevou stranou, která hájí zájmy svých voličů. V dikci musíme zároveň velmi často ukazovat, že hnutí ANO není levicové. Ilustrovat to lze na zálohovaném výživném, životním minimu a mnoha dalších tématech. Myslím, že se nám to poslední dobou daří.

Opakovaně jsme svědky situace, kdy hnutí ANO odmítne návrh ČSSD s tím, že si ho následně v upravené podobě osvojí a veřejnosti ho předloží jako svůj. Jak tomu chcete čelit?

Jistě, do velké míry to ukazuje, na co všechno má hnutí ANO žaludek. Jeho ministři jsou na vládě schopni hlasovat proti návrhu, se kterým se za několik dnů chlubí v médiích. Bylo to tady už za vlády Bohuslava Sobotky. Tehdy například ČSSD prosadila navýšení důchodů, Andrej Babiš hlasoval na vládě proti a pak se s tímto opatřením chlubil veřejnosti. Musíme si asi zvyknout.

Co třeba obědy pro děti ve školách zdarma?

S obědy zdarma pro všechny přišel jako první Andrej Babiš po schůzce s Viktorem Orbánem, který ho informoval, že to u nich funguje. Babiš pak prohlásil, že bude přesvědčovat sociální demokracii, aby takové opatření podpořila. My jsme zareagovali velmi rychle, protože to máme už dávno připravené. Takže místo toho, aby nás předseda vlády přesvědčoval, ocitl se v situaci, že měl naopak podpořit náš návrh. Radši zařadil zpátečku a jsme teď v situaci, kdy to kolegové z hnutí ANO chtějí omezit pouze na nejpotřebnější.

A vy trváte na obědech zdarma pro všechny?

Ano. Ten hlavní argument je praktický. Pokud by prošel návrh hnutí ANO, administrativní náklady by pohltily 43 procent peněz na obědy, a podle nás není cílem platit další úředníky. Cílem je dostat obědy k dětem, aby nechodily ze školy hladové. A pokud ve veřejném prostoru zaznívají hlasy, že se nemají rozdávat obědy dětem poslanců, ministrů a milionářů, některé z nich to prý dokonce může urážet. Pak si umím představit, že na začátku roku vyplníme formulář, kde uvedeme, že nechceme obědy zdarma. Škola to zaeviduje a zbytek vyúčtuje zřizovateli nebo státu.  

V jaké fázi je návrh týkající se zálohovaného výživného, tj. že by dlužné alimenty vyplácel matkám samoživitelkám stát a následně by je vymáhal po otcích dětí?

Shoda panuje v tom, že to chceme vyřešit. Samoživitelky jsou často v situaci, že jim bývalý partner neplatí alimenty a moc jim nepomůže rada, aby se obrátily na soud. Ten může trvat měsíce a roky, ale matky pro své děti potřebují peníze hned. Navíc si ani nemohou zažádat o sociální dávky, protože oficiálně na ně nemají nárok, když mají přiznané výživné. Nikdo nepátrá, jestli peníze skutečně mají. To je strašná situace a my jim musíme pomoci. Férové je, aby stát poskytl zálohované výživné a dluh pak vymáhal sám. To přece není žádná další dávka, ale zjednání průchodu spravedlnosti.

Zeptám se vás ještě na jiný palčivý problém současného Česka, a to jsou nezákonné exekuce. Před časem jsem dělal rozhovor s Janem Farským, a ten tvrdí, že jich je okolo tří set tisíc. To je ohromná nespravedlnost, a byť vím, že je to otázka spíše na ministra spravedlnosti, ptám se vás jako předsedy jedné z koaličních stran: co s tím?

Máte pravdu, že je to otázka spíše na ministra spravedlnosti. Avšak pokud tomu správně rozumím, týká se to exekucí na základě rozhodčích doložek. A to je věc, ve které můžeme udělat spoustu práce i za ministerstvo práce a sociálních věcí. S ministryní Janou Maláčovou jsem o tom již mluvil, má to rozpracované.

Česká správa sociálního zabezpečení totiž pozná, zda je někdo v exekuci na základě zmiňovaných rozhodčích doložek a může tyto lidi například upozornit, že jsou tyto exekuce nelegální. Nepomůže to všem, ale je to cesta, jak ulevit třeba seniorům. Systémové řešení však musí přijít z ministerstva spravedlnosti.

Co vám řekl Milan Chovanec předtím, než oznámil rezignaci na svůj poslanecký mandát?

Řekl mi to samé, co pak médiím. Osobně jsem jeho rozhodnutí očekával. S Milanem jsme o situaci sociální demokracie mluvili detailně, nějakou dobu to v něm zrálo. Mám pocit, že nechce oslabovat ČSSD svým nesouhlasem s jejím současným směřováním. Respektuji, že má na některé věci jiný názor.

A jak hodnotíte fakt, že se Martin Netolický rozhodl neobhajovat pozici ve vedení strany?

Mrzí mě to, vždy jsem se na něj mohl v těžkých momentech spolehnout. Jeho rozhodnutí se mi neposlouchalo lehce. Vnímám ho jako výrazného reprezentanta ČSSD z regionů, je to nepochybně úspěšný hejtman Pardubického kraje. Rozumím mu a respektuji to. Je to jeho život a jeho politická kariéra.

Pro kandidaturu do vedení se naopak rozhodla Jana Maláčová…

Mimo jiné po rozhovoru se mnou a myslím, že je to v pořádku. Budu ji podporovat, protože je nadějí a novou tváří ČSSD, je to autentická sociální demokratka a úspěšná ministryně.

Pokud říkáte, že budete podporovat Janu Maláčovou, jsou ještě další kandidáti do vedení, které takto explicitně podpoříte?

Ne, ne, tady chci skončit. Jana to se mnou konzultovala a já jí kandidaturu doporučil. Tudíž se k tomu hlásím. Určitě však nechci na sjezd přijet se seznamem lidí, které bych chtěl prosadit do vedení strany. V první řadě se také musím soustředit sám na sebe. Navíc jsem přesvědčený, že máme dostatek lidí, kteří to zvládnou.

Pojďme k vaší agendě na ministerstvu vnitra. Co hodláte udělat s tím, aby byla Česká pošta efektivnější ve vztahu ke svým klientům?

Musím říct, že jsem resort převzal v konsolidovaném stavu. Problémy nebyly u policie, u hasičů, ani ve státní správě, rezervy jsou možné v její elektronizaci. Největším problémem resortu je Česká pošta a já se ho spolu s jejím managementem snažím řešit. Věc se má tak, že pošta státu poskytuje univerzální veřejnou službu, kterou si u ní objednal, ale neplatí za ni adekvátní cenu. Pošta to dosud dorovnávala, ale už nemá kde získat další miliardy, už nemůže dál snižovat náklady. Je zoufale podfinancovaná.

Co s tím?

Je to naše priorita, řeším to i s premiérem. Stát buď musí doplatit částku, která poště chybí, anebo snížit své požadavky. V současné době od státu Česká pošta dostává za univerzální služby 500 milionů korun ročně, ale nestačí to. Ve sněmovně je teď novela zákona, jež pokryje náklady na tyto služby z let 2013 a 2014, ale to není systémové. Jsem připraven předložit pozměňovací návrh, aby se roční úhrada zvýšila na 1,5 miliardy korun. Pokud chceme kvalitní služby, musíme je zaplatit. Česká pošta trpí fluktuací zaměstnanců okolo šestadvaceti procent, a průměrný plat je tam 7,5 tisíc pod celostátním průměrem. Pokud nezvedneme platy, tak utečou.

Poslední dvě otázky: blíží se volby do Evropského parlamentu. Kdo bude vaším lídrem a jaký máte cíl?   

O kandidátce budeme rozhodovat o víkendu. Čelo kandidátky budou nejspíš tvořit europoslanec Pavel Poc a europoslankyně Olga Sehnalová. Pokud jde o výsledek, musíme vnímat politickou realitu. Spokojený bych byl se ziskem okolo sto tisíc hlasů.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud