Hodně se mluví, realita je pozadu. Slovensko je v obraně dál než Česko, tvrdí zbrojař Strnad | info.cz

Články odjinud

Hodně se mluví, realita je pozadu. Slovensko je v obraně dál než Česko, tvrdí zbrojař Strnad

Jsme prozápadní firma. Atraktivnější než Rusko jsou pro nás USA, ale i trhy na Blízkém východě,“ říká generální ředitel holdingu Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad. V rozhovoru, který s ním INFO.CZ pořídilo v rámci bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě, mimo jiné popisuje, jaké plány má se slavnými českými značkami Tatra a Avia. Nastiňuje vizi, kterou se CSG bude ubírat a zmiňuje, v čem je Slovensko z pohledu zbrojního průmyslu dál než Česko.

Na konci loňského roku jste vyměnili manažery vašich firem Tatra Trucks a Tatra Metalurgie. Už vidíte nějaký efekt?

Vidíme. V minulosti jsme komentovali, že volba předcházejícího managementu nebyla zcela správná. Nevyhovovalo nám to, a tak jsme se domluvili na ukončení spolupráce. Nyní tam krátkodobě nastoupil jako interim manažer pan Petr Karásek, který Tatru zná a působil v ní jako generální ředitel po dobu dvou let v době restrukturalizace od roku 2013. Vybrali jsme ho z důvodu, že ví, kam sáhnout.

(Pozn. redakce: K 1. 6. nastoupil do čela Tatry Pavel Lazar, dlouholetý generální ředitel firmy Tawesco, která s automobilkou sousedí a kterou vlastní menšinový akcionář Tatry René Matera.)

Tatrovka hodně rychle rostla a ten růst jsme úplně stoprocentně nezvládli. Byla potřeba, aby přišel někdo, kdo se podívá dovnitř na procesy a začne vyžadovat plnění úkolů a dodržování termínů. Jak říkám, aby se pořád stálo nohou na plynu. Protože Tatrovka je společnost, kde když tu nohu pustíte, firma povolí. Udělali jsme ještě nějaké změny ve středním managementu.

Nyní máme zakontrahovaný celý letošní rok. Ne zcela dobrý loňský výsledek je ovlivněný tím, že se nám některé zakázky posunuly do roku 2019. Máme zakázky do Jordánska, Egypta, pro českou armádu, do Saúdské Arábie. Věřím, že letos opět překvapíme a výsledek bude lepší. Kontraktujeme už rok 2020.

Jaká je vize, kterou se s Tatrou chcete ubírat?

Tatra jako taková by měla být tzv. výklenkář. To je takový náš slang. Znamená to, že by měla být výrobce podvozků pro speciální účely, ať už do armády nebo pro vrtné plošiny apod. Nemáme ambici vyrábět desítky tisíc vozidel jako jiní výrobci, ale chceme si hledat mezery v oblastech, kde to jiní neumějí nebo to dělají za nesmyslné peníze.

Loni jste začali po Tatře oživovat i značku Avia. Jak pokračuje tento projekt? Naplňuje vaše očekávání?

Na rovinu říkám, že projekt nepokračuje tak, jak jsme očekávali. Očekávali jsme trochu více, měli jsme to jinak naplánované. Hodně do toho vstupuje emisní norma Euro 6D. Pracovali jsme na vozidle s Euro 6, abychom jej mohli prodávat v EU. Je s ním spokojenost, zákazníci by ho chtěli, ale jeho výroba dobíhá, protože v září přichází v platnost norma Euro 6D, která znamená takové náklady na vývoj, že se to v tak malé sérii, jakou má Avia, nevyplatilo.

Přehodnotili jsme strategii. Řekli jsme, že diesely budeme dělat jen ve verzi 4x4 a Avia by se měla ubírat cestou elektromobility. Máme podepsané memorandum o porozumění s jednou velkou nadnárodní společností, která se elektromobilitou zabývá. Je to ale zatím v procesu, takže to ještě nechci oznamovat.

V loňském rozhovoru pro deník E15 jste mluvil o možném rozdělení CSG na několik divizí. Jaký poměr byste rád nastavil mezi civilním a zbrojním segmentem vaší činnosti?

Vize je rozvíjet aktivity v pěti oblastech – obranný průmysl, aerospace, železnice, automotive a nějaký mix, kde bude zbytek společností od Primu po bezpečnostní schránky. V těchto pěti sektorech chceme investovat a růst. Nechtěl bych to ještě více diverzifikovat. Sto zajíců najednou nechytíte.

Organizačně se tato vize přetaví do postupného vzniku divizí, kde budou spolupracovat podniky s příbuzným oborem podnikání. V roce 2018 jsme založili divizi aerospace, kde jsou naše radarové firmy nebo firmy poskytující služby v letectví, a to včetně leteckého výcviku. Mimochodem, jako jediná soukromá korporace v Evropě máme ve flotile i americké vrtulníky Sikorsky UH-60 Black Hawk.

Letos zakládáme divizi Land Systems, v níž budou sdruženy podniky vyrábějící zejména pozemní techniku či munici.

Nyní obranný průmysl dělá asi 50 procent obratu skupiny. Ale jak to máme nastavené, měla by civilní část své procento navyšovat. V krátké době, možná už tento rok, bude civilní část větší než obranný průmysl. Ale pro mě nehraje roli, jestli to bude 60 na 40 nebo 50 na 50. Společnosti v naší skupině jsou autonomní a mně záleží na tom, aby se každé dařilo a posouvaly se dál.

Ptám se i proto, jestli vidíte potenciál pro další růst obranného sektoru?

Vidím. Ale bude to růst spíše organický než akviziční. Netvrdím, že nějakou akvizici neuděláme, ale chceme spíše investovat do produktů a stávajících společností.

Máte licenci na výrobu obrněných vozidel Pandur. Ve zmíněném rozhovoru pro E15 jste na dotaz, jestli se vám rýsuje zakázka na Pandury v zahraničí, řekl, že máte rozpracované příležitosti, ale zatím nemůžete být konkrétní. Nyní už můžete prozradit více? 

Zakázky se posunuly. Kromě české armády máme zákazníka v jihovýchodní Asii. To je smlouva, kterou bychom měli podepisovat v krátké době. Počkejte si a my vám to řekneme. Já jsem v tomhle směru opatrný. Nerad bych říkal hop, dokud jsme nepřeskočili.

Očekáváte, že české ministerstvo obrany nyní začne více investovat a vám se naskytnou další příležitosti na domácím trhu?

Trend tam vidíme. I ministerstvo včetně pana ministra a pana premiéra deklarují, že se bude více investovat do obranného průmyslu. Říkají také, že by do toho měly být zapojené domácí firmy. My bychom se toho rádi účastnili.

Dlouhodobě pracujeme na zakázce pro českou armádu na dodání vozidel Titus, kterou máme spolu s francouzskou zbrojovkou Nexter. To je jeden z rozpracovaných projektů, který by měl dojít k podpisu. Je tu také zakázka na náhradu bojových vozidel pěchoty. Zde bychom také jako domácí výrobce v maximální možné míře rádi nabídli svoje služby a schopnosti v rámci subdodávek pro vítěznou zahraniční firmu. 

Ochota více investovat do obrany je z části motivována tlakem amerického prezident Donalda Trumpa, aby státy NATO dodržovaly závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. Zaznamenali jste během posledních dvou let – tedy od Trumpova příchodu do úřadu – větší zájem o nové zakázky?

Pokud se bavíme o České republice, tak ano, vidíme, že tlak investovat do obranného průmyslu je větší. Na druhou stranu já říkám, že trend sice vidíme, ale výsledky přichází pomaleji, než všichni čekali. Hodně se o tom mluví, ale reálné kroky jsou za rétorikou pozadu.

Mluvíme spolu v Bratislavě, vy se v názvu hlásíte k odkazu Československa. Jak důležité je pro váš byznys právě Slovensko?

Slovensko je pro nás skoro stejně důležité jako Česká republika. Říkám, že jsme tu doma stejně jako v Česku. Máme tady několik závodů v obranném průmyslu. Zaměstnáváme přes dva tisíce zaměstnanců. Primárně vyrábíme munici a máme tu závody na revizi munice. V tomto ohledu je pro nás Slovensko velice významnou zemí.

Když srovnáte přístup obou zemí k obraně, obrannému průmyslu, v čem se liší?

Záleží, o jakém sektoru armády se bavíme. Jestli o pozemní technice, letectvu nebo dalších sektorech. Slovensku se na rozdíl od Česka podařilo nakoupit vrtulníky Black Hawk. Baví se o stíhačkách F-16. Poslední velké projekty v ČR, navíc provázené problémy, byly pořízení Pandurů či letounů Casa před desetiletím. V tomto ohledu jsou na Slovensku dál než my.

Jak důležitou součástí vašeho byznysu jsou projekty v letectví?

Máme v segmentu dvě společnosti, které vyrábí radary. Jedna vyrábí primárně letištní, civilní radary. Druhá dělá radary pro armády a systémy velení a řízení. Na Slovensku máme na letišti v Košicích výcvik pilotů. Máme strategickou dohodu s americkou společností Raytheon. Z toho vyplývá, že letectví je pro nás důležité, vidíme v něm potenciál a myslíme si, že máme co nabídnout. Na rozdíl od velkých nadnárodních molochů dovedeme být více flexibilní a vyjít zákazníkovi vstříc.

Moje otázka mířila právě k tomu tréninkovému centru v Košicích. Je to něco, co vám otevírá dveře ve chvíli, kdy chcete oslovit nějaké potenciální americké partnery?

Spolupráce funguje více než tři roky, myslím, že je úspěšná a je to velice dobrá reference. Pomáhá nám to. Je to jedna ze dvou referencí, kterou v USA používáme. Druhá je spolupráce s General Dynamics, od nichž jsme koupili licenci na Pandury. Raytheon tato partnerství nedělá s kdekým. Než jsme s nimi začali spolupracovat, procházeli jsme velice detailními prověrkami.

Jak jste spokojený s aktivitami na americkém trhu?

Ony jsou to spíše aktivity, které jdou z Ameriky sem. Vyjednáváme s americkými korporacemi, ale bavíme se primárně o byznysu v Česku nebo na Slovensku. Nyní jsme založili společnost CSG USA, pod kterou v Americe koordinujeme aktivity, které děláme tam. Máme první zaměstnance a snažíme se být úspěšnější než dosud. Myslím, že pro nás jako pro československou skupinu, která má schopnosti, to představuje velký potenciál.

Osvědčila se vám spolupráce s někdejším obhájcem prezidenta Billa Clintona Lannym Davisem? A trvá ještě?

Aktuálně nepokračuje. V minulosti jsme s ním spolupracovali, ale byl to projekt na omezené období. Zafungoval, pomohl nám a splnil očekávání. 

Mluvili jsme o vašich aktivitách na Západě. Co Východ? Je pro CSG důležitější západní, nebo východní trh? 

Pokud Východem myslíte Rusko, tak priorita je pro nás Západ. V Rusku neděláme nic, kromě toho, že tam Tatrovka dodává civilní podvozky do těžařských společností. Ale to jsou jednotky či desítky kusů za rok, které si kupují kvůli tomu, že je to vozidlo, které projede tím, čím jejich Kamazy ne. Ale jinak je pro nás Západ priorita. Jsme prozápadní firma. Z důvodů sankcí ani s Ruskem spolupracovat nemůžeme.

A pokud bychom ten východní směr rozšířili, které oblasti jsou pro vás atraktivní?

Pro nás je zajímavým trhem například Blízký východ. Dodáváme tam výrobky z obranného i civilního sektoru. Třeba Tatrovka dokončuje stavbu montážního závodu v Saúdské Arábii. Takže Blízký východ a jihovýchodní Asie jsou pro nás velice zajímavé oblasti.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud