Holec: Do roka a do dne… Opozice hází vidle do diktátu chvilkařů | info.cz

Články odjinud

Holec: Do roka a do dne… Opozice hází vidle do diktátu chvilkařů

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Vloni na Letné rozdal šéf „chvilkařů“ Mikuláš Minář opozici několik úkolů. Jedním z nich je i změna volebního zákona tak, aby pomohl malým stranám, které Minář zaúkoloval integrací a porážkou premiéra Andreje Babiše. Jenže po sjezdech ODS a lidovců se zdá, že volební zákon zůstane tak, jak ho kdysi v době opoziční smlouvy s ČSSD napsala právě ODS, když obě strany zjistily, že se u nás nedá téměř vládnout.

„Neměli bychom do něj zasahovat, protože když se podíváme, kdo má ve Sněmovně většinu, nevidím reálnou šanci prosadit změny,“ řekl na sjezdu ODS ke změně volebního zákona staronový šéf strany Petr Fiala. Jenže právě změnou legislativy nyní podmiňuje „integraci“ s ODS nový šéf lidovců Marian Jurečka. „Věříme, že pokud ODS myslí svoje odstřižení od minulosti vážně, tak novelu zákona podpoří. A stejně tak i další subjekty v parlamentu,“ říkají lidovci, jejichž předchozí šéf Marek Výborný už novelu zákona sepsal.

Samozřejmě dobře vědí proč: právě i kvůli nim ODS s ČSSD před dvaceti lety „ohnuly“ volební zákon směrem k sobě, když zjistily, že ani coby jasní vítězové voleb prostě kvůli malým stranám nesestaví funkční většinové vlády; ODS takhle „vyhrála“ volby už v roce 1996, zatímco vítězné ČSSD voliči nadělili podobné menšinové karty v roce 1998. A zrovna lidovci nemusí brečet: i poté si vždy uměli sednout do většiny vlád a maximalizovat své tradiční volební minimum, ať už byly pravicové nebo levicové. Musí v tom být něco božího.

Lidovecká novela volebního zákona ale nechce měnit jen přepočet hlasů na poslanecké mandáty. Chce malé strany navíc zbavit i strachu z deficitu voličů, a proto ruší tzv. načítací kvórum pro koalice. To znamená, že každá strana nese do případné koalice i „věno“ dalších pěti procent, které musí takové uskupení získat, aby se dostalo do sněmovny. A znovu tu máme lidovce: ti se před sněmovními volbami v roce 2017 takhle zkusili spojit se STAN, jenže pak se víc než sebe lekli party starostů a z koalice zůstaly jen billboardy. A taky slavný chlapecký videoklip, kde spolu tehdejší šéfové obou partají kráčí polem a drží se za ruce…

ODS a ČSSD kdysi změnily volební zákon i proto, aby vítěz voleb mohl ve vládě prosadit i něco ze svého volebního programu, což už tak nějak patří k demokracii. Potřeba mnohačlenných vládních koalic ovšem „nekorumpuje“ jen volební programy, ale i politiky. Podívejte se do historie sněmovny – nebo radši spíš ne – a uvidíte tam celé tablo opozičních poslanců, kteří najednou změnili své politické přesvědčení a začali držet vládu. Anebo pidistrany, co se ve vládě ještě rozdvojily, třeba zelené nebo Věci veřejné. Téměř polovina polistopadových vlád kvůli tomu dovládla předčasně. 

Ironie je, že ani změna volebního zákona ve prospěch větších stran nezastavila tříštění politické scény, ale spíš naopak. Ve sněmovně dnes sedí deset partají, tedy jestli umím počítat. Z ODS se totiž odloupla Trikolóra a od SPD „malá SPD“, zatímco poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna opakovaně říká, že je mu bližší Trikolóra... A lidovci, STAN a TOP 09 se pro změnu kanibalizují na pětiprocentním prahu volitelnosti, pod nímž už zbývá jen politická zoo.

Měnit volební zákon jen proto, že několika stranám prostě chybí voliči a protože jim Minář nakázal porazit Babiše, je zhruba stejné jako zvětšit fotbalovou bránu, protože se pořád nemůžete trefit. Navíc právě ODS ukazuje, jak se politické štěstí partají v čase mění. Když ještě byla velkou vládní stranou, chtěla se zbavit těch menších; teď když je i ona menší a chtěla by se na ni nalepit ještě menší partaj, stojí tomu v cestě její vlastní zákon. Ano, Babiše ohrozí jen sjednocená opozice, měla by ho ale porazit ve volbách. Ne změnou volebního zákona. 

     

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud