Články odjinud

Hradní stráž slaví 100 let. Její založení je spjaté se vznikem Československa

Hradní stráž slaví 100 let. Její založení je spjaté se vznikem Československa

Hradní stráž vznikla před 100 lety, a to nařízením československého vrchního velitelství z 7. prosince 1918 o vyčlenění pěší setniny z pluku. Její fungování ale narušila nejen válka ale také nadvláda komunistického režimu. 

Hradní stráž je specifickým útvarem ozbrojených sil ČR přímo podřízeným náčelníkovi Vojenské kanceláře prezidenta republiky (VKPR). Její působnost vychází ze zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR. Historie vzniku Hradní stráže je však mnohem delší, začala se psát už po vzniku samostatného Československa.

Mezi hlavní úkoly Hradní stráže patří ostraha Pražského hradu, zámku v Lánech a dalších objektů. Organizuje a zajišťuje též protokolární a reprezentační akce prezidenta související s výkonem jeho pravomocí, například při návštěvách představitelů jiných států.

Hradní stráž je organizována na velení a štáb, strážní jednotky (první a druhý prapor), Hudbu Hradní stráže a rotu zabezpečení, která jednotky stráže podporuje při plnění jejich úkolů (patří do ní dopravní četa, motocyklová jednotka nebo psovodi). Hradní stráž dnes podle svých internetových stránek čítá 715 osob.

Vznik Hradní stráže

Historik z Vojenského historického ústavu a autor výstavy k 100 letům Hradní stráže Zdeněk Špitálník k počátkům stráže řekl: V souvislosti s očekávaným návratem Tomáše Garrigua Masaryka z exilu bylo nutné dosavadní řešení změnit a ostraze sídla budoucí hlavy státu dodat řádnou formu. Vrchní velitelství věc vyřešilo nařízením z 6. prosince 1918, podle něhož československý pěší pluk 28 postavil neprodleně jednu pěší setninu ...". Ta se stala základem stráže.

V počátcích jednotku tvořilo zhruba 170 mužů. Na ostraze Hradu se podíleli i členové Sokola z Hradčan, později českoslovenští legionáři z francouzské, italské a ruské fronty. V prosinci 1919 pak bylo zákonem potvrzeno předchozí zřízení Kanceláře prezidenta republiky, která měla i vojenské oddělení, pod něž Hradní stráž spadala.

Za druhé světové války byla stráž zrušena a její úkoly plnilo vládní vojsko. Krátce byla Hradní stráž obnovena v letech 1945 až 1948. Po komunistickém převratu ale její úkoly převzal útvar Sboru národní bezpečnosti, stráž přišla o své výsadní postavení a stala se víceméně symbolickou jednotkou k plnění reprezentačních úkolů.

Hradní stráž po Sametové revoluci

Tradice Hradní stráže byla znovuobnovena až po sametové revoluci v roce 1989, s nástupem prezidenta Václava Havla na Hrad. Z resortu ministerstva vnitra přešla stráž opět pod ministerstvo obrany, s přímou velitelskou podřízeností náčelníku VKPR. Od roku 2004 se Hradní stráž po 50 letech stala opět profesionálním útvarem.

V roce 1990 příslušníci Hradní stráže představili veřejnosti nový ceremoniál slavnostního střídání stráží s hudebním doprovodem a rovněž nové služební i reprezentační uniformy, které vzešly z dílny filmového výtvarníka a malíře Theodora Pištěka.

Velitelem Hradní stráže je od března 2017 plukovník Jiří Kývala (52). Jeho předchůdce Petr Prskavec byl obžalován z podvodu při vyplácení náhrad za dopravu. Odvolací soud letos v červnu potvrdil, že Prskavec se trestného činu nedopustil. Prskavec ve funkci nahradil Radima Studeného, který musel skončit poté, co skupina Ztohoven vyvěsila na Hradě červené trenýrky. Hradní stráži se v minulosti nevyhnuly ani další aféry, například sexuální zneužívání, šikana nebo focení pornografických materiálů vojáky v uniformách.

Hradní stráž v nedávné době sehrála důležitou roli při státním pohřbu bývalého prezidenta Václav Havla nebo při inauguracích jeho následovníků Václava Klause a Miloše Zemana. Příslušníci stráže se podíleli například i na odstraňování následků povodní.

Zájemci o službu u Hradní stráže musí splňovat řadu nadstandardních požadavků, včetně například předepsané výšky, nesmí mít vousy, tetování a musí projít přísnějšími psychotesty.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud