I malá země je velký spojenec, máte výjimečnou hodnotu, říká veterán U.S. Army ve službách Čechů | info.cz

Články odjinud

I malá země je velký spojenec, máte výjimečnou cenu, říká veterán US Army ve službách Čechů

Sloužil v době studené války coby americký voják v Německu. Učili jej veteráni z Vietnamu. Umí na lidech rychle poznat, zda mají tvrdé oči. A také umí dobře vysvětlit, proč jsou Američané, na rozdíl od jiných zemí, tak hrdí na své válečné veterány. Charles Dalcourt, šéf americké pobočky společnosti CSG (Czechoslovak Group), přijel do Bratislavy na Globsec a INFO.CZ poskytl exkluzivní rozhovor. Česká republika má podle něj nenahraditelné místo v diplomacii, a z jeho úst to rozhodně nezní jako fráze. Vzhledem ke svým zkušenostem moc dobře ví, proč to říká.

Kdy jste se rozhodl stát se vojákem? Byl to váš dětský sen?

Na rozdíl od jiných má vůle sloužit neměla původ v dětském přání či snění. Rozhodl jsem se pro vstup do armády v posledním roce na střední škole, a to ze dvou důvodů: za prvé jsem chtěl opustit prostředí, v němž jsem vyrůstal. A za druhé jsem si chtěl otevřít dveře a mít větší příležitost v životě uspět – dosáhnout toho, na co skutečně mám.

Přihlásil jsem se proto do programu služby v armádě s odloženým nástupem, bylo mi sedmnáct let. Po maturitě jsem okamžitě nastoupil do výcviku a potom přišlo mé první služební místo v německém Bambergu, kde jsem sloužil jako zásobovač.

To pro vás musela být velká změna…

Ano, obrovská. Pocházím z Baton Rouge v Louisianě a ocitl jsem se v evropském městě s kvetoucí kulturou. Byl jsem nadšen chováním lidí i jejich vztahem k umění a literatuře.

Ale byla to také služba na vrcholu studené války. Naše armáda se ještě vzpamatovávala po zkušenosti z Vietnamu. Sloužil jsem pod veterány této války, kteří byli tvrdí, ale také pečující. Rychle jsem dospěl a díky armádě si uvědomil, co bych mohl a chtěl dosáhnout. Také jsem získal k armádě ještě větší respekt a stal jsem se oddaný jejímu poslání.

Během tohoto prvního nasazení v Německu jsem si uvědomil, že se chci vydat na dráhu kariérního důstojníka. Takže jsem si udělal plán, začal jsem usilovat o povýšení, ale pak přišel ke slovu život a mé plány se náhle změnily kvůli úmrtí otce. Musel jsem se vrátit domů a postarat se o matku. Opustil jsem aktivní službu, vstoupil jsem do armádních aktivních záloh a přihlásil se na univerzitu a do ROTC (pozn. redakce: kurz pro důstojníky-rezervisty, organizovaný při amerických univerzitách). Dělal jsem tedy tři zaměstnání najednou. Po třech letech jsem byl jmenován do důstojnické hodnosti.

A vaše zkušenosti a úspěchy během kariéry důstojníka U.S. Army?

Dostal jsem příležitost stát se armádním letcem, pilotovat různé typy vrtulníků a vést významné projekty v oblasti letectví. Kariéru jsem strávil nejen v USA, ale na mnoha místech po celém světě: v Německu, Jižní Koreji, Iráku a několika dalších státech Středního východu. Během své vojenské dráhy jsem sloužil a vedl organizace s tisícovkami lidí a rozpočty počítajícími se ve stovkách milionů dolarů.

Také jsem se naučil, jak důležitá je týmová snaha, vzájemná podpora členů týmu jeden druhému a význam toho, že kladete zájmy organizace a její poslání na první místo. Když jste totiž součástí organizace, která vyžaduje výtečný výkon, naučíte se zvládnout všechny úkoly přes všechny výzvy, změny, selhání a překážky, s nimiž se setkáte. Soustředíte se na cílový stav. Měníte plány podle okolností a na rozcestí nezabloudíte. Dospějete k tomu, že herkulovské bitvy nevyhrávají jednotlivci, ale týmy.

Jak lze tyto lekce aplikovat na vaši současnou roli ředitele americké pobočky české průmyslové skupiny CSG?

CSG je rozvíjející se organizace, která se musí rychle přizpůsobit, aby přežila a prosperovala. Týmová práce bude pro úspěch CSG klíčová. Jsem přesvědčen, že budeme úspěšní. U řady lidí v CSG vidím stejnou tvrdost v očích, jakou jsem viděl u těch, kteří se mnou sloužili v armádě.

Hovoříte o americké armádě velmi uznale, což je pro vás jako pro Američana a veterána přirozené, ale (nejen) pro některé Evropany je vaše armáda negativním symbolem moci, která není vždy používána správným způsobem. Co byste jim vzkázal?

Většina lidí se bohužel nikdy nesetká s tím, co U.S. Army opravdu dělá. Musíte také od sebe oddělovat politiku, diplomacii a armádu. Hlavní poslání americké armády je bojovat a vyhrát, ale než na to dojde, snaží se konfliktu vždy předejít svou přítomností a demonstrací síly. Proto vždycky úzce spolupracuje s americkými diplomaty, aby se vyhnula válce. Ale aby fungovala prevence, musíte být vždy připraveni bojovat a nasadit i sílu.

Mentalita amerického vojáka je tedy bojovat, zvítězit a v případě nutnosti položit pro svou zemi život. Vojáci znají skutečnou cenu války lépe než ostatní a jako takoví dělají vše pro její odvrácení. Americká armáda investuje velké úsilí do mezinárodní bezpečnostní spolupráce, výcviku zahraničních armád a prevence konfliktů. Žádná lidská aktivita není bez chyb. Ale i když se válka zdá být nevyhnutelná, hodně vojáků pracuje s našimi civilními představiteli na jejím odvrácení.

Současný pohled na USA je u řady lidí ovlivněn jejich negativním vztahem k Donaldu Trumpovi…

Za prvé soudím, že jen velmi málo lidí po světě pociťuje nějaký „vztah“ k prezidentu Trumpovi. Staví si pouze názor na zprávách od druhých. Nicméně souhlasím, že dnes může být pohled na USA silně ovlivněn pohledem našich politiků. Když ovšem odfiltrujete rétoriku a zhodnotíte fakta, tyto negativní pohledy se mohou ukázat jako nepodložené. Politika je prostě jiný byznys, kde vstupují do hry osobní ega.

Pokud chce někdo soudit USA, nesmí se nechat ovlivnit jen současnou rétorikou politických komentátorů, ale měl by zhodnotit celkový obraz a odkaz USA v delším časovém úseku a širším rozsahu. Když se podíváte na roli USA a americké armády v Evropě v obou světových válkách a během studené války či americkou spolupráci s Evropou u řady globálních témat, celkový obraz je vysoce pozitivní.

Co si myslíte o vztahu amerických ozbrojených sil k současné administrativě v Bílém domě?

Ten vztah se neliší od těch, které existovaly vůči jiným administrativám v minulosti – je pozitivní, respektující a loajální. V USA se armáda absolutně a pohotově podřizuje vůli a vedení civilních představitelů, jejich autoritě. Nejsme země, kde by armáda aspirovala na získání politické moci nebo podrývání zvolených politiků. Samozřejmě některá rozhodnutí nejsou ani populární, ani výhodná. Nic se pochopitelně nemůže líbit všem, ale panuje vrozený respekt k civilnímu řízení a k obrovské výzvě, které naši političtí představitelé na světové scéně čelí.

V Česku zaznívají i hlasy, že bychom měli vystoupit z NATO a že aliance s USA – supervelmocí na opačné straně Atlantiku, která prý často jedná ryze ve vlastním zájmu – nedává smysl. Co tomu říkáte?

Tenhle názor rozhodně nesdílím a domnívám se, že není postavený na skutečném jednání USA ani jiných zemí NATO. Vojenské a politické spojenectví mezi USA a evropskými státy v rámci NATO je extrémně důležité a nemělo by být hodnoceno prizmatem aktuálního politického řečnění. Politická, hospodářská a vojenská síla těchto zemí, jejich Aliance, je neuvěřitelná. Přes krátkodobé politické rozdíly by vazby v rámci NATO měly být minimálně udržovány a ideálně i posilovány.

V kostce řečeno: naše národy sdílí základní pohled na demokracii, svobodu a svobodné podnikání. Tyto hodnoty jsou přitom denně zpochybňovány, takže jejich společná obrana je existenciální záležitost.

Nemám rád, když někdo pronáší tvrdé komentáře bez solidního faktického základu. Jako lídr se vždycky snažím dobrat pravdivé podstaty na základě objektivní analýzy faktů. Pozitivní dopad a efekty symbiotického vztahu mezi Evropou a USA jsou neoddiskutovatelné. Věřím, že i přes přešlapy, chyby a nedorozumění, které vždy patří k lidskému jednání, není jiná země, která by hmotně či jinak podporovala své spojence tak, jako to činí USA. Bohužel lídr, a supervelmoc zvláště, je vždycky lehký cíl. A USA je stát, který se stále učí od prvního roku své existence. Celkově jsme však prověřený a spolehlivý spojenec.

Kdo je Charles Dalcourt
Je ředitelem společnosti CSG USA, americké pobočky českého průmyslového holdingu Czechoslovak Group. Sloužil 34 let v americké armádě od hodnosti vojína až po plukovníka. Byl vojenským pilotem létajícím na vrtulnících UH-1 Iroquois, AH-1 Cobra, OH-58 Kiowa a AH-64 Apache. Je válečným veteránem, který strávil svoji kariéru v Německu, Jižní Koreji, Iráku a několika dalších zemích Blízkého a Středního východu. Má rád literaturu a jedním z jeho koníčků je psaní poezie. Je ženatým otcem čtyř dětí.

Jakou roli by měla Česká republika a jiné menší státy hrát v globálním bezpečnostním rámci? Proč dává pro USA smysl mít tak malé spojence jako jsme my?

Česká republika má z geopolitického hlediska mimořádnou hodnotu. Její role v globálním prostředí je být předvojem demokracie a ekonomické prosperity. Je to nádherné místo se šikovnými a chytrými lidmi s vysokou pracovní etikou. Český průmysl nabízí vysokou kvalitu výroby a mimořádnou zručnost.

Co se týče otázky USA a malých spojenců, oponoval bych jakémukoliv tvrzení ve smyslu, že spojenecká hodnota České republiky, Slovenska, Polska a podobných menších zemí záleží na jejich velikosti. Charakter každé země, stejně jako u člověka, přesahuje její rozměry. V NATO je každý člen důležitý bez ohledu na své HDP. Řešení globálních problémů vyžaduje vždy týmovou práci. Ta přes všechny výzvy přináší lepší výsledky než jakákoliv snaha individuální.

Znovu: jakou roli by tedy měl menší stát jako Česká republika v rámci Severoatlantické aliance hrát?

Česko by mělo být v NATO velmi aktivní. V situaci, kde se NATO snaží zvýšit výdaje na obranu, rozvíjí svou strukturu a soustředí se na hrozby jako kybernetické útoky či ruské aspirace, může být Česká republika lídrem v upevňování vztahů mezi Evropou a USA. Jak dokazují aktivity Czechoslovak Group, může mít silný hlas i jako byznysový vyjednavač. Česká republika by se měla soustředit na definování a následný rozvoj svých silných stránek a těch schopností, které mají globální význam.

Myslíte si, že by se NATO mělo rozšířit, přijímat nové členy nebo zůstat v současném stavu?

Domnívám se, že NATO by mělo pokračovat v přijímání nových členů, pokud si vezmou za svůj cíl udržovat alianci pro silnou a zdravou Evropu a pokud se ztotožňují s myšlenkou, že aliance může chránit své členy lépe než jednotlivé státy samy.

V Česku se občas divíme tomu, jak pozitivní vztah mají Američanů ke svým vojákům. Co je jeho tajemstvím? Jak toho dosáhnout u českých vojenských hrdinů a veřejnosti? 

V Americe si je veřejnost dobře vědoma toho, že vojenská služba je osobní oběť, která zahrnuje s vysokou pravděpodobností bojové nasazení ve válce. Je to oběť nejen od vojáka, ale také od jeho či její rodiny. Vojenská služba není pro každého a neměla by být u každého očekávána. Ti, kteří se do ní přihlásí, pocházejí ze všech vrstev americké společnosti. V ozbrojených silách se setkáte se syny a dcerami z bohatých rodin, kteří jsou motivováni čistě touhou sloužit své zemi. Armáda také nabízí příležitost lidem jako já, pro které je vojenská služba možnost změnit životy pro sebe i pro své děti. Americká společnost hluboce oceňuje roli, kterou ozbrojené síly hrají.

Pokud máte profesionální armádu bez vojáků základní služby, vždycky riskujete, že se vykope příkop mezi armádou a společností. Je jednoduchá věc, jak se tomu vyhnout: veteráni by měli chodit mezi lidi a vyprávět jim o své službě. Aby se v Česku zlepšil vztah veřejnosti k vojenským hrdinům, vláda i média by měla vytvářet příležitosti pro vysvětlování důležitosti a významu vojenského povolání.

Americká armáda v Evropě

Proč jste po tak bohatých zkušenostech odešel z armády a nastoupil do byznysu, navíc do v Americe úplně neznámé evropské společnosti CSG?

Sloužil jsem 34 let a užíval jsem si službu až do posledního okamžiku. Ale cítil jsem, že je čas k přechodu. Nejsem povaha, která v klidu vysedává, a hledal jsem výzvu. Mám rád řešení problémů, vytváření příležitostí, chci přispět k úspěchu organizace. Moje další motivace byla podívat se na armádu z jiné, firemní perspektivy. Nabídka vést americkou pobočku CSG se do mých preferencí trefila. CSG zažívá fenomenální rozvoj a je vzrušující být jeho součástí. Vidím velký potenciál pro její další růst.

Co vidíte jako klíčové pro to, aby CSG či jiná česká společnost uspěla na americkém trhu?

Bez ohledu, o jakou firmu se jedná, principy pro úspěch na americkém trhu jsou vždy stejné. Základními prvky jsou týmová práce, komunikace, znalost prostředí, připravenost zvládnout každodenní výzvy, a přitom držet pevnou strategii. Je to neustálý proces učení, ve kterém můžete někdy selhat, ale pak musíte vstát a pokračovat ke svému cíli. Dalším klíčovým principem je transparentnost – ta je skutečným znamením síly, ne slabosti. CSG má předpoklady uspět na americkém trhu. Nepovede se to bez tvrdé práce, ale ujišťuji vás, že to přijde.

Poslední otázka: jaká je zatím vaše zkušenost s Českou a Slovenskou republikou i s Čechy a Slováky?

Moje zkušenosti z jednání jsou velmi pozitivní. Sledoval jsem kulturu a hodnoty u obou národů a jsem potěšený tím, co jsem poznal. Občasné zádrhele mezi lidmi jsou prostě součástí vztahů. Se stejnými potížemi v komunikaci a porozumění se setkáte v každé zemi. Lidé po celém světě se od sebe zas tak neliší.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud