Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kauza nemocničních zakázek: Obhájkyně trvá na svědectví Rittiga

Kauza nemocničních zakázek: Obhájkyně trvá na svědectví Rittiga

Obhájkyně bývalého ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého bude požadovat, aby soud nechal v kauze nemocničních zakázek svědčit lobbistu Iva Rittiga. Advokátka Katarína Kožiaková Oboňová to řekla při dnešním pokračování hlavního líčení. Podle ní je zvláštní, že ačkoliv případy kolem Homolky začaly trestním oznámením poukazujícím na pronájem tamních skladů a možné propojení s Rittigem, lobbista nikdy nebyl v žádné ze souvisejících kauz pozván ani k podání vysvětlení, natož ke svědecké výpovědi.

Aktuálně projednávaná obžaloba tvrdí, že Dbalý si nechal v letech 2008 až 2011 platit od svých známých za to, že s nimi za nemocnici uzavřel v rozporu se zákonem smlouvy na poskytování konzultací nebo služeb. Celkově si prý takto přišel na 12 milionů korun, a to u zakázek na poradenské a konzultační služby, na účetní a medicínsko-právní služby a na právní poradenství, které poskytovala advokátní kancelář Šachta & Partners (dnes MSB Legal) spojovaná s Rittigem.

Společně s lékařem čelí obvinění dalších pět lidí, přičemž všichni vinu odmítají. K pražskému městskému soudu, kde dnes vypovídaly například pracovnice účtárny nebo nemocniční personalistka, z obžalovaných dorazili jen účetní nemocnice Emilie Bialešová a Dbalého známý ze studií, někdejší šéf České konsolidační agentury Zdeněk Čáp. Ostatní včetně Dbalého se omluvili. Dbalý jako jediný z obviněných doposud nevypovídal. Podle své advokátky zřejmě přednese prohlášení, a to pravděpodobně při některém z podzimních termínů hlavního líčení.

Trestní oznámení kvůli hospodaření nemocnice podal v roce 2012 Nadační fond proti korupci. Poukázal tehdy na údajně nevýhodný pronájem nemocničních skladů zdravotnického materiálu soukromé firmě Alseda s tím, že Alseda je spojená s právníky kolem kanceláře Šachta & Partners, která má vztah k Rittigovi.

Současná obžaloba se problematiky skladů netýká, státní zástupce však advokátní kancelář zmiňuje v té souvislosti, že jí Dbalý údajně nezákonně zadal zakázku, na jejímž základě Homolka advokátům vyplatila v letech 2009 až 2011 celkem 24,6 milionu korun. Obžaloba tvrdí, že ředitel za to od spoluobžalovaného advokáta Davida Michala převzal na úplatcích nejméně 2,3 milionu.

Podle Kožiakové Oboňové by bylo logické, aby soud Rittiga k celé věci vyslechl. Překvapuje ji, že Rittigův výslech nenavrhl státní zástupce ani v první větvi kauzy, která se týká údajného ovlivnění tendru na digitalizaci chorobopisů a nákupu Leksellova gama nože. Rozsudek v tomto případu, v němž soudkyně požadavku advokátky na předvolání Rittiga nevyhověla, padne v září.

Lékař Dbalý čelí návrhu na obžalobu ještě ohledně třetího okruhu zakázek nemocnice, které souvisejí mimo jiné s dodávkou pro pracoviště navigované chirurgie.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1