Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kdo je Jaroslav Foldyna? Muž z Mordoru nad Labem miluje Zemana a paktuje se s nácky

1080p720p360p

Děčín, Hřensko a Ústí nad Labem vytvářejí v severní výspě Česka podivuhodný trojúhelník. Formuje ho svérázná plavecká tradice, vysoká nezaměstnanost, sudetský komplex, latentní rasový střet a extrémní propojení politiky s podnikatelskou šedou zónou. Z tohoto tavicího kotle vzešel místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna, muž, v jehož osobě se ve vyhraněné podobě ukazuje odvrácená tvář české politiky i současnosti.

Situace z loňského březnového sjezdu sociálních demokratů v Brně: rozmlouváme v kuloárech s Jiřím Dienstbierem, tu se k nám blíží současný místopředseda sociálních demokratů Jaroslav Foldyna. „Zdravím národní socialisty,“ obrací se k němu Dienstbier a podává mu ruku. „Vítám tady odcházející sluníčkáře,“ reaguje Foldyna. Máloco odráží proměnu sociální demokracie za poslední rok tak, jako tato stručná replika, jíž jsme byli svědky.

Zasvěceného pozorovatele politické scény ale překvapit nemůže, sociální demokracie patří konstantně mezi nejheterogennější politické formace polistopadových dějin. Dílem to souvisí s její předlistopadovou historií, svůj díl odpovědnosti na tom má ale také Miloš Zeman, který stranu vedl od roku 1993 a dovedl ji až do Strakovy akademie. Právě někdy v polovině 90. let minulého století proslul mimo jiné výrokem na adresu krajně pravicových republikánů Miroslava Sládka, dle kterého šlo jen o zdivočelé sociální demokraty, které je třeba nalákat zpět k ČSSD. 

Za zmínku stojí, že Foldynovi emisaři před hradeckým sjezdem obcházeli vlivné osoby a tvrdili, že pokud převáží vliv "sobotkovského," proevropského křídla ČSSD, Foldyna z ní odejde a založí ve Sněmovně frakci "národoveckých socialistů." 

Jakkoli se to nezdá, Jaroslav Foldyna ale tento případ není. Tak, jako obnovoval činnost ČSSD po listopadu 1989 v jižních Čechách Vladimír Špidla, v Praze Jiří Paroubek, nebo na jižní Moravě Bohuslav Sobotka, totéž činil na drsném severu Čech Jaroslav Foldyna. Je to vlastně pozoruhodný příběh. Sedmapadesátiletý Foldyna je mimořádně houževnatý člověk. Vyučil se lodním mechanikem, složil státní kapitánskou zkoušku. V Československé plavbě labsko–oderské prošel všemi funkcemi palubních posádek až po kapitána.

Pracovně se dostal až do Hamburku, kde byl přístavním kormidelníkem. Udělat takovou kariéru v drsném a mimořádně konkurenčním prostředí plavby vyžaduje odolnost, tvrdost, schopnost stát si za svým. To jsou schopnosti, které je třeba kultivovat, jinak svého nositele svádějí na nekontrolovatelnou trajektorii. A právě kultivace přirozených charakterových schopností je to, čeho se Foldynovi patrně nedostalo buď vůbec, nebo v nedostatečné míře.

Ve velké politice

Maturitu si Foldyna dodělával ve čtyřiceti, a to v poněkud záhadném oboru „veřejnoprávní ochrana.“ Potřeboval ji, aby mohl pokračovat v politické kariéře, kterou zahájil poměrně pozdě, až roku 1996. Tehdy se stal poslaneckým asistentem Vladimíra Laštůvky a senátora Egona Lánského. Právě práce pro Lánského, který měl v jednobarevné vládě Miloše Zemana na starosti koordinaci zahraniční politiky, Foldynu nasměrovala k zájmu o zahraniční politiku.

Pohříchu vliv nepopiratelného Evropana nebyl dost silný na to, aby ve Foldynovi přehlušil to, čemu se dá s jistou mírou licence říkat „divoká balkánská krev.“ Foldyna je totiž po matce Srb a vyhrocené události kolem zásahu NATO v Kosovu ho postavily na tu stranu pomyslné barikády, která je k přístupu mezinárodního společenství k srbské straně značně kritická.

Nadějný sociální demokrat Foldyna se začal objevovat po boku lidí jako byl Rajko Doleček, či šiřitel konspiračních teorií Daniel Solis. Tím se v podstatě postavil proti tehdejšímu vedení sociální demokracie. Dokud byl šéfem Lidového domu některý z jasně proevropských politiků jako Vladimír Špidla či Stanislav Gross, nebylo pro Foldynu ve velké politice místo.

V roce 2002 kandidoval do Sněmovny v Ústeckém kraji z beznadějného čtrnáctého místa, přesto byl v počtu preferenčních hlasů sedmý. Podstatně blíže k zisku poslaneckého křesla byl o čtyři roky později, kdy skončil první pod čarou. Tehdy získal 5543 preferenčních hlasů. Mezitím byl ale v roce 2004 zvolen krajským zastupitelem, o čtyři roky později dokonce jako lídr krajské volby vyhrál. Přesto tehdy nebyl zvolen hejtmanem, v čele kraje ho nahradila Jana Vaňhová.

Politolog Michal Klíma v této souvislosti ve své poslední knize připomíná, že zatímco nejdřív Foldyna hájil nechvalně proslulé naháněče černých duší podnikatele Tomáše Horáčka za to, že mu sháněl straníky, jakmile začal Horáček sloužit jiným krajským politikům, Foldyna otočil a stal se velkým kritikem tohoto fenoménu. Foldyna býval také v této době označován za spojence jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače, jehož Czech Coal patřil mezi oligopolní hráče na energetickém trhu.

Nejspíš proto není náhodou, že se pyšní také několika úspěchy v antianketě o Ropáka roku. Poprvé ji ale vyhrál až letos. A podle Jiřího Paroubka, který šéfoval sociálním demokratům v letech 2005 až 2010, byl Foldyna ze všeho nejvíc především věrným spojencem Miloše Zemana. Ve svých pamětech ho expředseda ČSSD dokonce označuje za nekritického obdivovatele současného prezidenta.

Poslancem byl Foldyna poprvé zvolen roku 2010. V těchto letech se už současný místopředseda sociálních demokratů zcela jasně ukazoval jako zastánce „velkosrbské myšlenky.“ Zařadil se do skupiny lidí, která je charakterizovaná příklonem k Rusku coby srbskému spojenci, kritičnost k Evropské unii i členství ČR v Severoatlantické společnosti.

Sudetské šero

Doba, kdy Špidlova proevropská politika Foldynovi zabouchla dveře do nejvyšších pater společenského života, současného místopředsedu ČSSD přiměla věnovat se lokální politice v Ústeckém kraji. Jak jsme už naznačili, právě tady přišel do styku s tamním podnikatelským světem, který vykazuje značnou míru neprůhlednosti.

Ostatně Foldyna je podnikatelsky velmi aktivní. Jeho jméno figuruje v množství firem. Najdeme ho v orgánech společnosti Paramo, zajímavější ale je jeho angažmá ve společnosti Hores. Ta se zapletla do daňových podvodů, Foldyna byl v době, kdy se daňový únik odehrál, jedním z jednatelů a majitelů. Čtyři firmy si podle verdiktu soudu z roku 2009 mezi sebou prodávaly staré výherní automaty a Hores ČR je měl fiktivně vyvézt do Arménie.

Stát pak této firmě vrátil více než pět milionů na DPH. Celou věc chtěli podnikatelé pro úspěch opakovat a na druhý pokus po státu požadovali dokonce sedm milionů korun. To se jim však nepodařilo. Společně s Miroslavem Čermákem, který také figuroval v Hores, měl Foldyna i další firmu, Asconia. Její podnikání provázel zejména mimořádný zájem exekutorů, kteří proti lidem z jejího vedení vedli celou řadu řízení a která nakonec skončila v likvidaci. Neexistuje rozsudek, který by říkal, že se Foldyna svými podnikatelskými aktivitami prohřešil proti zákonu.

Pokud bychom nicméně chtěli najít politika bez stínu pochybnosti, místopředseda sociální demokracie Foldyna by jím nejspíš nebyl. Spousta událostí z Ústecka zůstává zahalená tajemstvím. Není například jasné, jaká byla přesná povaha Foldynových vztahů s někdejší hejtmankou Janou Vaňhovou a zejména pak zavražděnou šedou eminencí tamního podnikatelského šera, politickým podnikatelem Romanem Houskou. Oficiální verze hovoří o značné nevraživosti, způsobené politickými rozepřemi.

Pravoslavný boxer

Na Ústecku se pro ránu nechodí daleko. Už zmíněný Houska u sebe koneckonců běžně nosil pistoli. Fascinace zbraněmi a vulgárními projevy násilí je vlastní i Foldynovi. Věnoval se boxu a z tohoto specifického prostředí si dodnes podržel množství užitečných kontaktů. Ty mu pomáhají proplouvat spletenci pražských obchodních, politických a mediálních zájmů.

Specifické prostředí boxu s sebou nese mimo jiné pro člověka zvenčí těžko pochopitelnou v podstatě kmenovou identifikaci s blízkými lidmi. Zdá se, že právě odtud v kontextu Foldynova velkosrbského, proruského zakotvení vychází příslušnost k další skupině – a tou je ruská pátá kolona v Česku.

Foldyna se pravidelně objevuje ve společnosti lidí ze skupin, jako je sdružení Hej občané, kteří patří mezi organizátory rasistických demonstrací v severních Čechách. Na demonstracích se Foldyna přátelsky setkává také s lidmi, jako je třeba extremista Jan Kopal nebo organizátor koncertů skupiny Ortel Jan Dolenský. Sám Foldyna má na ruce vytetovaný znak srbských Četniků, jednotek, které za 2. světové války kolaborovaly s nacistickým Německem a fašistickou Itálií a aktivně bojovaly proti antifašistickému odboji.

Zajímavé je také Foldynovo členství v řádu svatého Konstantina a Heleny. Tento řád podle věrohodných informací „sdružuje bývalé komunistické rozvědčíky, členy KGB, stalinisty, ruský organizovaný zločin a oligarchy, ale také kuplíře a lidi odsouzené za opakované dlouholeté sexuální zneužívání, znásilňování a plánování vražd.“

V Řádu se Foldyna potkával či potkává s lidmi, jako je „doktor prasák“ Jaroslav Barták. Jiným členem je podle krajně levicového hnutí Antifa Sergej Onyskiv, obviněný z členství ve skupině, která unášela a prostituovala ženy na severu Čech. V řádu byl také exministr dopravy za ODS Aleš Řebíček.

  
 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek