Klimatizace je ve vedrech příjemná, může být ale nebezpečná. Dokonce se kvůli ní umírá | info.cz

Články odjinud

Klimatizace je ve vedrech příjemná, může být ale nebezpečná. Dokonce se kvůli ní umírá

MÝTY O ZDRAVÍ 1. DÍL | Tropické teploty posledního měsíce nedělají dobře kardiakům i mnohým jiným nemocným. Jenže klimatizace je mnohem větší zlo než vedro samotné. Existují pro to i statistiky a výzkumy. Většina firem, ale i řidičů totiž zapomíná klimatizaci pravidelně čistit. Pro velké kancelářské budovy s rozsáhlými mezistropními jednotkami jsou to náklady v řádech statisíců, pro majitele aut od tří tisíc nahoru. Potíž je v tom, že kvůli znečištěné klimatizaci se dá i zemřít.

Každý už někdy slyšel varování lékařů o tom, že klimatizace způsobuje záněty spojivek i dutin, nachlazení, angínu, podráždění sliznic či zablokovanou páteř. Proto je pro kancelářskou práci podle Zuzany Mathauserové ze Státního zdravotního ústavu ideální teplota 24 stupňů a rozhodně by neměla klesnout na dvaadvacet a méně. „Chápu, že nestačí dát teplotu o šest stupňů níž, když je venku osmatřicet. Přesto doporučuji zůstat při šestadvaceti.“ Dobře to ví třeba zpěvák Daniel Landa, jenž kvůli klimatizaci a obrně lícního nervu skončil kdysi v nemocnici dokonce s podezřením na nádor.

Jenže i takto teplotně „zdravě nastavená klimatizace“ je nebezpečná, byť ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách aktuálně ujišťuje, že ne.

„Nevěřila byste, jak někdy vypadají filtry u klimatizace v osobních autech. Když majitel zapomene, jezdí jen na povinné technické prohlídky a nevzpomene si na vyčištění klimatizace. Nebo ji vysloveně nechce čistit, protože je mu líto pár tisícovek navíc. Někdy ale řidiči ani neví, že by to měli udělat. To jsou typicky ti mladí nebo naopak senioři. Vůbec si neumím představit, že v tom semeništi bakterií někdo může řídit a nechat to na sebe foukat. Teď jsem tu měl řidičku, co jezdila s malým dítětem v sedačce se čtyři roky nevyčištěnou klimatizací a hrozně se divila, že z toho jsou nemoci,“ kroutí hlavou automechanik Jaroslav Hořánek.

„Výměna chladícího média, vyčištění systému, doplnění novým olejem, dezinfekce klimatizace a celého interiéru vozu ozonem přitom u mě vyjde na tři tisíce. Je to moc nebo málo za zdravý vzduch? To ať si každý odpoví sám. Ono je to dost pracná záležitost, ale dvakrát do roka se to vyplatí – před letní a zimní sezonou, aby člověk v autě dýchal čistý vzduch,“ dodává.

Velkoměsto plné bakterií

A to Jaroslav Hořánek jako automechanik vidí černé špinavé filtry pouhým okem. Ještě horší je to pod mikroskopem. Výzkum Londýnské metropolitní univerzity prokázal, že zanesená klimatizace je semeništěm životu nebezpečných bakterií. V prvé řadě tu žije bacillus licheniformis - bakterie, která se vyskytuje v půdě a přenášejí ji i ptáci. Způsobuje bolesti žaludku, průjem a zvracení, takže pokud nečistíte klimatizaci, a divíte se letním střevním chřipkám u vašich příbuzných, toto může být velmi pravděpodobný viník. A nikoliv zmrzlina z ulice.

Druhou nejčastěji nalezenou bakterií byl bacillus subtilis. Ten se obvykle nachází v žaludku a střevech lidí i savců obecně. Neonemocníte kvůli ní, ale kupříkladu u pacienta s leukémií způsobuje komplikace jeho nemoci. Třetí z celkem patnácti objevených bakterií je bacillus bacillus, který je nejnebezpečnější. Může totiž způsobit širokou škálu infekcí včetně meningitidy, vzniku hnisavých abscesů, respektive sepse organismu. Dobře se v zanesené klimatizaci daří také escherichii coli, která také způsobuje nepříjemná průjmová onemocnění, ale vyskytnout se může i legionela. Ta sice na vzduchu dlouho nepřežívá, ale na infekci plic, jíž způsobuje, mohou oslabení lidé zemřít.

U firemních klimatizací je největším problémem fakt, že je to velmi drahá legrace, takže jen málo firem se o ní odpovídajícím způsobem stará. Podle Zuzany Mathauserové vyjde vyčištění jednoho jediného metru čtverečního kancelářské klimatizace běžně na dvanáct set korun, takže ve velké kancelářské budově jsou to náklady ve výši statisíců až milionů. A čistit by se měla stejně jako auta – dvakrát ročně, vždy před letní a po letní sezóně, mimo jiné i proto, že to klimatizaci prodlužuje životnost. Což je interval, který se v českých podmínkách jeví spíše jako zbožné přání.

Nevíte, co vám žije a množí se v klimatizaci?

Jde jen o to, jak se provozovatel budovy k problému staví. Třeba Státní zdravotní ústav má specializovanou laboratoř, která umí měřit vnitřní mikroklima v kancelářích, ale také vyhodnotit stav klimatizace.

„Řešíme například protiprašnou účinnost přístrojů a zařízení do interiéru. Měří se celková koncentrace prachu, provádí rozbory jeho vzorků. V náplni naší laboratoře je i měření a hodnocení parametrů vytápění, větrání stejně jako klimatizace na pracovištích. Včetně hodnocení a kalibrace malých přístrojů na čištění a zvlhčování vzduchu i hodnocení větracích a klimatizačních zařízení,“ uvedla Zuzana Mathauserová, jež v laboratoři působí. U ní si také mohou stěžovat zaměstnanci nespokojení s teplotou či vnitřním mikroklimatem pracoviště.

A ti si také stěžují. Podle již staršího průzkumu Asociace ekologických výzkumných ústavů i studie společnosti Regus má celých 19 procent lidí pracujících v klimatizovaných místnostech obavy z přílišného chladu. Přes šestnáct procent z nich pak hovoří o podráždění sliznic, jedenáct procent o bolesti hlavy, devět procent o revmatismu a osm procent o ztrátě soustředění. Možná si vysocí manažeři ve svých kancelářích - alespoň podle průzkumu odborové centrály bank a pojišťoven v Německu - nejvíce považují možnosti individuální regulace topení i klimatizace. Oceňují také malou rychlost přiváděného vzduchu a prostý fakt, že v budově lze otevřít okno.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud