Koronavirus? Měl bych větší strach z obyčejné sezónní chřipky, říká epidemiolog Kynčl | info.cz

Články odjinud

Koronavirus? Měl bych větší strach z obyčejné sezónní chřipky, říká epidemiolog Kynčl

Novým typem koronaviru se celosvětově nakazilo už přes osmdesát tisíc lidí a další případy neustále přibývají. Nákazu hlásí už i dvanáct evropských zemí, v Česku se zatím žádné podezření na COVID-19 nepotvrdilo. Byť není radno koronavirus podceňovat, epidemiolog Jan Kynčl varuje před zbytečnou panikou. „V podmínkách střední Evropy způsobí z hlediska dopadu na organismus a úmrtnost bez diskuse víc problémů běžná sezónní chřipka,“ upozorňuje Kynčl. 

Řekněte: mám se bát víc koronaviru nebo obyčejné chřipky?

Podle toho, kde se zrovna nacházíte. Pokud v oblasti Chu-pej, tak je odpověď jasná. Ovšem v podmínkách střední Evropy způsobí z hlediska dopadu na organismus a úmrtnost bez diskuse víc problémů běžná sezónní chřipka. V souvislosti s chřipkou každoročně zemře v průměru až dva tisíce lidí. V době velké epidemie až dva a půl tisíce. Záměrně říkám v souvislosti s chřipkou, neumírá se bezprostředně na ni, ale na její komplikace.

A to jsou jaké? 

Těch druhotných komplikací je řada. Nejhorší dopady má chřipka u kardiaků, lidí s diabetem či nemocemi ledvin, ti by měli být každoročně očkováni, protože jsou k chřipkovým virům nejvnímavější. Virus je totiž schopen vyvolat celkové selhání organismu velmi rychle.

Chřipka není jen patogen horních cest dýchacích, ale jedná se o celkové onemocnění, dokladem čehož je například to, že nás bolí svaly. Chřipka může způsobit virový zápal plic, což je velmi závažné onemocnění, které může usmrtit i jinak zdravého dospělého v dobré kondici. Tím, že napadá svaly, je v ohrožení srdce, protože to je také sval, takže může způsobit zánět srdečního svalu nebo závažnou arytmii. Při těžkém průběhu nemoci začnou navíc postupně selhávat i další orgány, jako první obvykle ledviny. Chřipka není banální nemoc, to jen my ji pořád podceňujeme.

Bavíme se o viru, což znamená, že se antibiotiky nedá vyléčit jako třeba angína. Proč na chřipku vlastně neexistuje lék?

Existuje a od roku 2003 máme k dispozici i antivirotika druhé generace. V Česku jde o dva léky, jeden je inhalační a druhý je v kapslové formě: Tamiflu a Relenza. Fungují tak, že blokují množení viru v organismu. Potíž s nimi je ta, že aby zafungovaly, musí se nasadit na samém počátku nemoci. A to málokdo stihne. Nejčastěji se proto používají u hospitalizovaných pacientů v době chřipkové epidemie nebo u těch oslabených po transplantaci, zkrátka v nemocnici. Efekt je takový, že sníží riziko komplikací a asi o den zkrátí léčení. Není to ale tak, že si léky vezmete a druhý den jste fit.

Proč patříme při vědomí všech těch důsledků k nejméně proočkovaným národům?

To zkoumala řada studií a ukazuje se, že těch faktorů je více. Prvním je fakt, že Češi chřipku podceňují. Začne podzim, řada lidí se nachladí a hned mluví o chřipce. To je ale na počátku podzimu nesmysl, „rýmička“ ještě neznamená chřipku. Druhá věc je, že řada lékařů své chronicky nemocné pacienty nebo seniory neinformuje o tom, že by se měli nechat očkovat, přestože vidí, že si ten pacient chodí co čtvrt roku třeba pro recept na léky na srdce.

Další věc je, že nám chybí osvětové kampaně. Zahraniční zkušenosti přitom dokazují, že mají slušný dopad. Například v Nizozemí se jim povedlo během pouhých tří let zásadním způsobem zvýšit proočkovanost populace na trojnásobek a nyní dosahuje sedmdesáti procent. Data ukazují, že se jim díky tomu následně snížila úmrtnost o dvacet procent, což je významné číslo.

Onemocní i ten, kdo se očkuje

A není důvodem neočkování i to, že každý zná někoho, kdo se očkovat nechal a stejně onemocněl?

I to je možné. Očkování nemá stoprocentní efekt. Čekat, že mi vakcína s jistotou pomůže neonemocnět, je bláhové. Je třeba vědět, že je každý rok jiná. Vyrábí se podle toho, jaký typ viru se zrovna očekává, že se nejvíc rozšíří a způsobí epidemii. Tyto predikce se dají dělat z genetických modelů, ale úspěšnost je různá. Účinnost očkování je tudíž někde okolo 60 procent. Důvod, proč bych se i přesto měl očkovat, je jinde: snížím si tím pravděpodobnost závažného průběhu nemoci. A až třikrát snížíte riziko úmrtí.

Jak často člověk může virus chřipky chytit?

Popisujete to v zásadě správně – i s tím rozptylem řady let. Ale pozor: chřipka může proběhnout i bezpříznakově. Proděláte ji, ale ani o tom nevíte, jen kdyby vám náhodou vyšetřili krev, tak se najdou v organismu protilátky. Podobné to je i u koronaviru, takže mluvit o číslech nakažených jsou hausnumera, nebo u nás o dětech s infekční žloutenkou typu A. Tu bezpříznakově prodělá devět dětí z deseti nakažených, ale vůbec o tom neví, jen to poslední desáté bude mít příznaky nemoci, takže se na to přijde. Ale zpět k chřipce. Sám jsem chřipku s těžkým průběhem zažil v životě taky dvakrát. A to se opravdu člověk dokáže dostat z postele na záchod leda po čtyřech, tomu se říká prožít si chřipku v plné parádě. Ovšem po takové prodělané chřipce má tělo vytvořenou částečnou imunitu. Dospělí, kteří už se s viry chřipky během života setkali, jsou nemocní o něco méně, protože omezeně funguje zkřížená ochrana. Což je i důvodem, proč jsou malé děti víc nemocné než dospělí – ještě se s virem chřipky nesetkali a nemají vytvořené protilátky.

Očkování je opravdu třeba každý rok, jeho ochranný účinek vyvane asi po šesti měsících, a nedochází tedy k vytvoření dlouhodobé imunity. Ono by to ani moc smysl nemělo, cirkulující viry chřipky se každoročně vzhledem k drobným genetickým mutacím mění.

Není tedy lepší se místo očkování nechat dvakrát až třikrát za život imunizovat tím, že virus chřipky vážně chytím?

To sice má logiku, ale na druhou stranu: když na ni mohu zemřít, tak to je silný argument proti nenaočkování. Chápu, že zdravý dospělý takto přemýšlí. Kde je pak ale ohled na ostatní, slabší a nemocné? Ten zdravý jedinec může mít doma miminko, nebo prarodiče, pro které ta chřipka, která jemu neublíží, může být osudná. Fakt někdo chce ublížit svým blízkým?

Očkování zdravotníků povinně? U některých profesí bych byl pro

Co pak ale výsledek dalších statistik, že pouhá třetina zdravotnického personálu je očkovaná? Když to neudělá ani profesionál, který denně pracuje s nemocnými lidmi, tak proč by se měl nechat naočkovat zdravý silný jedinec? 

Ano, to je bohužel pravda.

Takže zavedl byste očkování zdravotníků proti chřipce povinně?

Jsem jen lékař a odborník, ne politik, který rozhoduje. Ale jinak souhlasím. Dobrým argumentem je například Armáda ČR. Kdokoliv, kdo chce jet na misi, musí mít očkování proti chřipce. Pokud nemá, nejede. Umím si představit, že by to byla součást pracovní smlouvy, aby to bylo vymahatelné. Minimálně u těch zdravotníků, kteří jsou v kontaktu s vysoce rizikovými pacienty, jako jsou novorozenecká oddělení, transplantační jednotky, JIP a podobně.

Před lety jsem byla v Paříži na konferenci Evropského centra infekčních nemocí (ECDC), řešil se SARS, MERS, ebola… Ale vědci přiznali, že největší strach mají právě z mutací chřipkových virů, což se nyní ukazuje i u koronaviru. Z čeho máte největší strach vy?

Koronavirus je chřipce víc vzdálený, než si myslíte. Existuje jich sedm druhů, a některý dělá jen mírný druh rýmy. Ovšem nebezpečí je v tom, že se umí šířit obrovskou rychlostí. Viry jsou extrémně nestabilní a rychle se mění. Největším rezervoárem chřipkových virů jsou vodní ptáci. Neonemocní, jen virus přenáší. A pak má důležitou pozici prase. Pokud se současně nakazí virem lidské a zvířecí chřipky, tak může dojít ke vzniku zcela nového viru, tedy může být na začátku zdrojem pandemie, protože prase, to je jakýsi mixér. A u pandemie není otázkou, jestli bude, ale kdy bude. Chřipkové pandemie byly, jsou a budou. A to je podkladem mých obav. Na druhou stranu když spočítáme oběti běžných sezónních chřipek ve všech zemích, tak v konečném součtu jsou větší než jedna pandemie, ke které dochází jednou za těch deset až čtyřicet let.

Opravdu mi pomohou před chřipkou či koronavirem roušky? 

Postupujme od hlavního k méně důležitému. Oba viry se šíří především kapénkovou infekcí. Čili rychle a přes sliznice. Stačí kýchnout a kdokoliv, kdo projde v nejbližších hodinách stejným místem, se může nakazit. Takže roušky chrání v prvé řadě ne před nákazou dotyčného, co ji nosí, ale nemocnému brání v dalším šíření nemoci.

Mimochodem, když už ji nemáte a potřebujete si kýchnout nebo odkašlat, tak ruka před pusu není moc chytrá. Lépe kýchnout a kašlat do rukávu, protože tou rukou sáhnete třeba na madlo v autobuse a viry, které přenesete, přežívají několik hodin. Což je i důvod, proč se v nemocnicích dezinfikují všechny povrchy. Říká se tomu respirační etiketa. A pak pochopitelně platí: mýt si ruce. To přispěje ke snížení šíření viru až o patnáct procent a to je docela dost.

Je chřipková vakcína bezpečná? Ptám se i z pohledu těhotných žen, protože se uvažovalo o jejich povinném očkování a řada žen se bála, notabene když se ukázalo, že jedna šarže vakcíny v roce 2009 opravdu nebyla bezpečná.

Máte pravdu, tehdy se firmě něco ve výrobě nepovedlo. Nicméně vakcína proti chřipce jako taková tu je od šedesátých let minulého století. A od té doby jsou naočkovány miliardy lidí. Včetně těhotných. A žádná rizika zaznamenána nebyla. Navíc se používá štěpený neživý virus, ten sám o sobě není schopen vyvolat chřipku.

Ale živá oslabená vakcína také existuje, ne?

Ano, ale u nás není dostupná. Navíc ona se podává jinak, to je sprej do nosu, který působí lokálně. Zkušenosti s tím mají jen dvě velmoci: Rusko a Amerika. V Evropě se používá jen ve Velké Británii nebo ve Finsku.

A živá vakcína zabere i v okamžiku propuknuvší epidemie? Protože u očkování trvá dva týdny, než člověk získá protilátky.

Ta živá vakcína zabírá také po deseti až čtrnácti dnech, je to jen o tom, že si díky ní navíc vytvoříte slizniční imunitu. Je to zkrátka jiná cesta. Ale samozřejmě: je to živá vakcína, takže u lidí s oslabenou imunitou se nesmí používat.

Pomůže mi nějak očkování proti chřipce ve větší imunitě proti koronaviru? 

Očkování proti chřipce poskytuje ochranu jen proti onemocnění chřipkou, proti koronavirové infekci nechrání.

Jste sám naočkovaný proti chřipce?

Ano, a také jsem po naočkování nadával, že už na mne chřipka leze. Její průběh byl ale velmi mírný, po dvou dnech po ní nebylo ani stopy. I proto mi očkování dává smysl.

 

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud