Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Laťka pro vstup do sněmovny se nesníží. Piráti neprosadili ani jiné přepočítání hlasů na mandáty

Laťka pro vstup do sněmovny se nesníží. Piráti neprosadili ani jiné přepočítání hlasů na mandáty

Hranice pro vstup do Sněmovny se nesníží ani pro strany, ani pro jejich koalice. Nezmění se ani způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Dolní komora dnes tyto poslanecké úpravy Pirátů a lidovců odmítla zapracovat do vládní novely volebních zákonů, která má zpřísnit pravidla pro práci volebních komisařů a kterou přijala.

Požadované změny by podle kritiků včetně ministra vnitra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka překračovaly rámec novelizace a měl by jim předcházet širší politický konsenzus. K tomu vládu vybídl i předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura. Podle něj by novela navíc měla stanovit pevný termín voleb, aby se nestalo, že podzimní volby se budou muset konat už v srpnu a volby prezidenta o Vánocích. Podle dosavadních pravidel se totiž volby musejí uskutečnit vždy o něco dříve než ty minulé.

Piráti ústy Mikuláše Ferjenčíka navrhovali snížení pětiprocentní hranice pro jednotlivé volební strany o jeden procentní bod na čtyři procenta. Lidovci chtěli prostřednictvím Marka Výborného snížit limit pro koalice na původní výši před volebními změnami z dob opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD. Nyní tato hranice činí deset procent, 15 procent a 20 procent podle počtu stran, které koalici tvoří. Novými limity mělo být sedm procent, devět procent a 11 procent.

Snížení hranice pro koalice přitom na rozdíl od návrhu Pirátů podpořil sněmovní ústavně právní výbor. Odmítl ale snahu KDU-ČSL o zavedení původního systému přepočtu hlasů na mandáty. Nynější je podle lidovců v rozporu se zásadou rovnosti voličských hlasů a zvýhodňuje velké strany. Hnutí ANO jako vítězi loňských sněmovních voleb stačilo na jeden poslanecký mandát 19.232 voličských hlasů, zatímco hnutí STAN jich potřebovalo 43.693.

Piráti v této souvislosti představili svůj nový web, který přepočítává výsledky loňských sněmovních voleb podle možných úprav volebního systému. Například podle způsobu přepočtu hlasů na mandáty, který platil před opoziční smlouvou, by ANO mělo 64 místo 78 poslanců a ODS 24 místo 25, přičemž ostatní sněmovní stran by získaly navíc o jednoho až pět poslanců.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1