Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lékařům z Ukrajiny se pracovní místa přidělí. Pokryjí pozice s nedostatkem personálu

Lékařům z Ukrajiny se pracovní místa přidělí. Pokryjí pozice s nedostatkem personálu

Lékaři z Ukrajiny, kteří budou chtít léčit v Česku, dostanou přidělené místo, kde budou pracovat. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) půjdou tam, kam čeští lékaři nechtějí. Řekl to na dnešní tiskové konferenci k platům ve veřejném sektoru. Projekt Ukrajina, který příchod lékařů usnadňoval, slíbil premiér v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů, stomatologů a lékárníků. Ředitelé krajských nemocnic a Asociace krajů si ale prosadili jeho pokračování. V jeho rámci si totiž již nyní vybírají lékaře na místa, kde je potřebují.

„Kraje lékaře z Ukrajiny chtějí. Režim by měl být takový: my mu řekneme, kde bude pracovat, protože naši lidi tam nechtějí,“ řekl premiér. Před dvěma týdny spolu s ministrem zdravotnictví deklaroval, že ukrajinští lékaři budou muset mít stejné zkoušky jako ostatní ze zemí mimo EU.

 

Asi 150 lékařů, kteří dosud přišli díky projektu Ukrajina, si je bude muset do roka doplnit. Působí podle krajů například na interních odděleních, na která jsou pak navázaná další jako rehabilitace nebo následná péče.

Zaměstnavatel, většinou ředitel nemocnice, si v projektu mohl požádat o schválení konkrétního zaměstnance z Ukrajiny, který u něj měl pracovat. Už dříve tedy ukrajinští lékaři přicházejí hlavně na místa, kde byl lékařů nedostatek.

České zdravotnictví se podle dřívějších slov ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) bez pracovníků ze zahraničí neobejde, nejhorší je situace v Ústeckém a Karlovarském kraji. Stejný problém řeší i jiné státy, například v Německu chybí asi 50.000 zdravotních sester.

 

Umisťování absolventů nebo pracovníků do konkrétních obcí, kde byli potřeba, bylo v Česku běžné před rokem 1989. Začalo se s ním v 50. letech, podnik byl tehdy povinen absolventa zaměstnat, zajistit mu ubytování a uhradit náklady na stěhování. Umístěnky se týkaly například učitelů nebo právě lékařů. Možnost jejich obnovení zmínil loni tehdejší ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) v souvislosti s tím, že se nemocnicím v pohraničí nedaří sehnat primáře ani za plat 200.000 korun měsíčně. „Pokud se bude chtít lékař pohybovat v systému veřejného zdravotního pojištění, tak si nejdřív odslouží pár let na venkově,“ řekl tehdy ministr.

Ministerstvo zdravotnictví se chce zaměřit na změnu aprobační zkoušky, kterou musí lékař cizinec složit, než může začít v Česku samostatně léčit. V současné době ji tvoří písemný test, půlroční praxe pod dohledem lékaře a odborný pohovor v češtině. Úspěšnost u zkoušek je jen asi deset procent. Komory dříve uvedly, že zadání testů jsou veřejně známá, naopak pohovor lékaři opakují i několikrát a praxi si úmyslně protahují.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1