Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Malý byt v Praze jako nedostupný luxus. Toto jsou důvody, proč je skupují ti, kdo v nich nebydlí

Malý byt v Praze jako nedostupný luxus. Toto jsou důvody, proč je skupují ti, kdo v nich nebydlí

Ceny nájmů v Praze rostly v uplynulých dvou čtvrtletích rychleji než ceny nových bytů. Zatímco průměrný nájem letos na konci března činil 300 Kč za metr čtvereční a za poslední dvě čtvrtletí vzrostl o 5,6 procenta, prodejní ceny nových bytů se ve stejném období zvýšily pouze o 3,8 procenta. Vyplývá to ze společných statistik developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group.

Ještě výraznější je rozdíl v porovnání pouze s posledním čtvrtletím loňského roku. Nájmy zdražily o 7,1 procenta, prodané nové byty o 0,8 procenta. „V posledním čtvrtletí roku 2016 přitom nájemné mezikvartálně dokonce kleslo. Důvodem bylo pravděpodobně to, že z nabídky vymizely některé nájemní byty s vysokými cenami,“ uvedl předseda představenstva Trigemy Marcel Soural.

Nejvyšší nájem na metr čtvereční vycházel na konci března pro nejmenší byty do 40 metrů čtverečních. Činil 357 Kč za metr čtvereční a byl zhruba pětinu nad průměrem. Naopak nejlevnější byly byty o rozloze od 60 do 80 čtverečních. Nájemné zde bylo necelou desetinu pod průměrnou cenou 300 Kč.

Téměř třetinu všech nájemních bytů tvořily byty kategorie 2+KK. Měsíční nájemné v nich vyšlo v průměru na 14 437 korun. 

Podle ředitele realitní kanceláře Maxima Reality Vladimíra Zuzáka stejně jako u novostaveb platí i na sekundárním trhu, že starších volných bytů je v Praze aktuálně nedostatek. „Navíc se omezila dostupnost hypoték. Omezení hypoték na sekundárním trhu nejvíce dopadlo na mladé rodiny a páry, které uvažují o koupi prvního bytu. Ti jsou a budou novou situací donuceni zůstat v nájemním bydlení, což zvyšuje poptávku a opět zvyšuje cenu nájmů. Za poslední čtvrtletí evidujeme zvýšení cen nájmů v Praze o deset procent,“ doplnil Zuzák.

Podle doporučení ČNB by od dubna měly banky poskytovat hypotéky maximálně do 90 procent hodnoty zajištěné nemovitosti. Od loňského října to bylo do 95 procent. Úvěry nad 80 procent hodnoty nemovitosti by navíc měly tvořit maximálně 15 procent portfolia bank.

Rostoucí ceny nájmů jsou jedním z faktorů, proč u developerů roste podíl nových bytů pořízených na investici. Podle zjištění ČTK je jich aktuálně zhruba třetina. „Nejvýhodnější jsou garsonky a malometrážní byty v Praze, u nichž se roční výnos z pronájmu pohybuje kolem pěti procent. To je vysoko nad běžnými spořicími účty v bance,“ dodal generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1