Masový turismus nesmí ukrást městům jejich ducha, říká šéf CzechTourism Herget | info.cz

Články odjinud

Masový turismus nesmí ukrást městům jejich ducha, říká šéf CzechTourism Herget

Turisté přinášejí nejen peníze, ale i problémy. Čím dál více měst pociťuje, že masový příliv turistů způsobuje přeměnu dříve autentických míst v prvoplánové atrakce a snaží se problém řešit. V Česku jsme trochu zaspali dobu, ale můžeme si brát příklad třeba z Českého Krumlova, který se k situaci dokázal postavit čelem. Naším cílem je mít jeden takový „Krumlov“ v každém kraji a podporovat efektivní řešení problémů s turistikou spjatých, říká v rozhovoru pro INFO.CZ ředitel agentury CzechTourism Jan Herget.

Jak by města měla zvládat velký zájem turistů a neztratit přitom tvář?

Důležité je, aby si udržela svoji autentičnost a přesunula svůj zájem z počtu turistů na přínosy pro místní ekonomiku. Jedním z ukazatelů autentičnosti je podíl místních obyvatel a turistů. Například do Reykjavíku přijede ročně 5,7 turisty na jednoho místního obyvatele, v toskánském San Gimignanu je to ale šílených 34 000 turistů na jednoho místního. A odpovězte si sami na otázku, které město je podle vás v posledních letech popisováno v průvodcích jako cool destinace.

Co je tedy efektivní cestou k tomu, aby města stále turisty přitahovala, ale zároveň se díky nim nestala jen prvoplánově turistickou destinací, kde pro místní už téměř nebude místo?

Důležité je slovíčko efektivní. Nechceme omezovat cestovní ruch, ale musíme se koncentrovat na zvýšení výnosů z cestovního ruchu pro místní ekonomiku a umožnit místním obyvatelům žít kvalitní život. Krásným příkladem z Česka je Český Krumlov, kde se radní konečně rozhodli cestovní ruch efektivně řídit.

K jakým konkrétním krokům se v Českém Krumlově přistoupilo?

Prvním krokem, který v Českém Krumlově udělali, bylo nastavení jasných pravidel pro parkování výletních autobusů. Ty totiž přivážejí přesně ten typ turistů, kteří městu nepřinášejí téměř žádný zisk, jen spoustu negativ. Většinou se jedná o krátké zastávky při cestě z Prahy do Salcburku, kde turisté jen přeplní zámek a centrum, maximálně si v lepším případě koupí nějaký suvenýr. Díky poplatku za parkovaní vybere město jen v prvním roce 8 milionů korun a v příštím roce pak až 15 miliónů. Další fází bude podle mě podobně jako v Benátkách zavedení poplatku za vstup do města. Logické by bylo, aby poplatek platili opět jen tito jednodenní návštěvníci, například s výjimkou školních zájezdů. To automaticky sníží počet „nezajímavých“ neutrácejících turistů, zvýší výnosy z cestovního ruchu a současně se zlepší životní podmínky místním obyvatelům.

Z vašeho pohledu ředitele agentury CzechTourism je tedy Český Krumlov vhodnou inspirací i pro další města?

Přesně tak. Mým cílem je, abychom měli v každém kraji jeden takový Český Krumlov. Místo, které si může dovolit omezit nabídku. To totiž automaticky zvýší jeho exkluzivitu a umožní i rozvoj okolních destinací, které z tohoto omezení budou profitovat.

V současné době se často hovoří o takzvané skanzenizaci historických center, kde na každém rohu nalezneme předražené obchody s irelevantními suvenýry a drahé restaurace profitující na tom, že turisté se příliš neorientují v cenách. Existuje nějaký účinný nástroj, jak tomuto negativnímu jevu předcházet?

Kromě autenticity, tedy zjednodušeně již zmíněného poměru turistů a místních obyvatel, je důležité udržet si unikátnost. Víte, kolik je KFC restaurací v Pekingu? Sto třicet čtyři. A víte, kolik jich je na Manhattanu? Sedm. Musíme si umět pohlídat, abychom turistům nabízeli místo trdelníků třeba laskonky, věnečky nebo chlebíčky. V tom hodně zaostáváme například za Rakouskem. To se nestydí opřít se o své tradice, ale naopak je prodávají jako luxusní zboží. Je to i o podpoře rodinných podniků a o efektivním využívání a řízení veřejného prostoru.

Měla by se turisticky atraktivní města snažit o to, aby v nich bylo co nejméně vizuálního smogu v podobě různých tančících medvědů, pivních kol, historicky se tvářících automobilů poskytujících předražené vyhlídkové jízdy a podobných záležitostí?

Jednoznačně ano. A proto je důležité, aby si obce a místní politici začali uvědomovat důležitost destinačního managementu. Cílem je turismus řídit tak, aby lokální ekonomika dokázala na cestovním ruchu vydělat, aniž by přitom zlikvidovala normální život. A to je naše práce a úkol. CzechTourism musí pomáhat regionům s rozvojem unikátních turistických produktů a s jejich propagací v zahraničí s jednoduchým cílem – prodloužit sezónu, prodloužit délku pobytu a zvýšit počet turistů, kteří se do Česka opakovaně vrací. Možností, jak toho dosáhnout, je mnoho. Od lokální gastronomie přes lázeňství, wellness nebo aktivní turismus, tedy opět zjednodušeně řečeno třeba kolo v létě nebo lyže v zimě.

Daří se podle Vás českým městům zvládat výše uvedené výzvy? Jak by se měla hledat rovnováha toho, aby se turisté na daná místa rádi vraceli a přinášeli ekonomický užitek, a toho, aby města stále byla dobrým místem pro život místních?

Trochu jsme zaspali, ale pracujeme na tom. Například rakouský Hallstat omezil autobusy o 6 měsíců dříve než Český Krumlov. A jak už jsem uvedl, právě Český Krumlov je dobrým příkladem toho, jak lze s turismem dobře naložit. Vloni město Český Krumlov navštívily odhadem 2 miliony lidí, státní hrad a zámek Český Krumlov pak 429 000 osob. Cestovní ruch zde vedení radnice chápe jako příležitost. V Krumlově totiž tvoří až 40 % pracovních úvazků. Strategickým projektem, na kterém Český Krumlov participuje, je 150 km dlouhé propojení z Nové Pece až do Týna nad Vltavou páteřní cyklostezkou podél Vltavy. Ta do regionu přiláká aktivní a sportující turisty, o které je v Krumlově zájem. Město je totiž strategicky umístěno mezi oblíbenou Šumavou, Lipnem, Třeboní a Budějovicemi. Povltavská cyklostezka bude navíc sloužit místním při cestě do práce nebo výletech po okolí.

Jsou v Česku pro turisty nějaká nová atraktivní místa? Jaký je jejich přístup k tomu, aby se zařadila po bok klasických turistických destinací?

Dalším příkladem je třeba hřebčín v Kladrubech, který se letos nově dostal na seznam UNESCO. Jejich cílem je zvýšit počet turistů na tisíc za den. Ne víc. A přesně tohle je ta výzva. Přilákat 1 500 lidí o letním víkendu je jednoduché, ale úlohou CzechTourism je pomoci takovýmto lokalitám, aby tisíc klientů přijelo každý den od pondělí do pátku, od dubna do října. Cestovní ruch má v Česku obrovský potenciál. Už dnes jsou ekonomické výnosy z turismu třikrát vyšší než dotace z EU. Hlavní roli CzechTourism proto vidím v pomoci místům, jako jsou například Karlova Studánka nebo Domažlice, stát se dalšími Českými Krumlovy.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud