Mimořádný objev českých archeologů. Našli stopy obří katastrofy, která mohla měnit dějiny starověku | info.cz

Články odjinud

Mimořádný objev českých archeologů. Našli stopy obří katastrofy, která mohla měnit dějiny starověku

Zkáza Pompejí, záplavy na Blízkém východě, zemětřesení na Krétě. Tyto a další starověké přírodní katastrofy vešly do dějin a staly se i předmětem literárního zpracování. Teď se na tento seznam může dostat další podobná událost mimořádných rozměrů. To vše díky práci českých archeologů a geologů, kteří jsou na stopě zajímavému objevu.

Katastrofa se týká Ochridského jezera, jednoho z nejstarších evropských jezer, ležícího v Severní Makedonii na hranici s Albánií. Kvůli svému stáří, které se odhaduje až na pět milionů let, je Ochridské jezero už dlouho předmětem mezinárodního archeologického a geologického výzkumu světových týmů. Rozbor usazenin na dně nebo u břehů totiž může dát poměrně detailní a věrohodné informace nejen o geologickém a přírodním vývoji na celém Balkáně, ale i o jeho lidském osídlení. 

Svůj výzkum tu provádí i Ústav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. S nimi je v terénu také geolog Jan Hošek z České geologické služby. Na rozdíl od většiny jiných týmů se Češi nesoustředí na samotné jezero, ale na oblast v jeho bezprostředním okolí.

Při terénním průzkumu ve zhruba pětimetrové hloubce narazili vlastně náhodou na stopy starověkého lidského osídlení, zjevně postiženého dosud nepopsanou přírodní katastrofou. „Vypadá to, jako by se celé sídliště ve velmi krátké čase několika málo minut doslova propadlo o několik metrů,“ vysvětluje Jaromír Beneš z PřF Jihočeské univerzity. Na samotném pohybu země by nebylo nic divného. Jezero totiž leží ve významné tektonické oblasti a zemětřesení tady byla a jsou poměrně častá.

Otřesy, byť katastrofálního charakteru, se ale obyčejně projevují v geologickém podloží mnohem méně invazivně. „Tady to ale skutečně vypadá, že se najednou doslova propadla zem a celé sídliště bylo zaplaveno vodou z jezera. Je docela možné, že lidé neměli čas utéct, všechno zůstalo na místě,“ uvedl Beneš. Archeologové našli jak stopy po sídlišti, tak jezerní usazeninu, která vznikla po jeho zaplavení.

Stalo se v oblasti Ochridského jezera skutečně něco tak velkého a významného, že by se to dalo nazvat katastrofou biblických rozměrů? A pokud ano, proč o tom chybí jakákoliv zmínka třeba v pozdější antické literatuře? „Událost, o které mluvíme, se stala někdy mezi lety 1 100 až 700 před naším letopočtem, tedy v době, kdy o lidském osídlení v této oblasti Balkánu neexistují žádné písemné záznamy,“ popisuje pro INFO.CZ archeolog Marek Verčík z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK Praha.

Pouze jedna věc je, jak se zdá, jistá. Dosavadní výsledky archeologických výzkumů napovídají, že se lidé začali od břehů jezera stěhovat na výše položené kopce. Nabízí se tedy domněnka, že je podoba a rozsah katastrofy vystrašily natolik, že už nechtěli riskovat opakování podobné události. „Tuhle domněnku zatím nemůžeme potvrdit. Každopádně stěhování od jezera změnilo dějiny. Lidé se totiž z břehu přestěhovali do míst, kde později vznikla slavná římská obchodní trasa Via Egnatia, vybudovaná ve 2. století před naším letopočtem,“ uvedl Verčík. Místa ležící na této trase, spojující oblasti kolem Jaderského a Egejského moře, se těšila nebývalému kulturnímu a společenskému rozkvětu.

Teorie o možné přírodní katastrofě, která na konci doby bronzové předcházela důležitým přesunům obyvatelstva v této části Balkánu, proto vzbudila velkou pozornost i mezi domácími odborníky a historiky. „Máme přislíbenou podporu pro výzkum i v příštích letech,“ uvedl Beneš, který dodává, že na výsledcích výzkumu mají eminentní zájem i místní instituce: „Proto úzce spolupracujeme s Národním archeologickým muzeem ve Skopje a Muzeem Struga.“

Část výzkumu bude pokračovat i v Česku. Archeologové nabrali na místě vzorky sedimentů, rostlinných zbytků, dřev i pylu, které budou následně podrobeny detailní analýze v tuzemských laboratořích. Pokud se potvrdí předpoklady, mohl by popis dosud neznámé přírodní katastrofy měnit dějiny nejen na Balkáně.

Okolí Ochridského jezera bylo obecně zajímavou kulturní oblastí i pro české dějiny. Koncem 9. století se Ochrid stal útočištěm žáků věrozvěstů Cyrila a Metoděje po jejich vyhnání z Velkomoravské říše. Šlo tedy o významné centrum slovanské kultury, vzdělanosti a křesťanství.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud