Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mladí a chudí. Pětina Čechů od 18 do 30 let je ohrožena chudobou, tvrdí průzkum

Mladí a chudí. Pětina Čechů od 18 do 30 let je ohrožena chudobou, tvrdí průzkum

Více než pětině mladých od 18 do 30 let v Česku hrozí chudoba. V přepočtu by jich mohlo být kolem 300.000. Častěji jsou to ženy než muži. Největší vliv na situaci mladých má jejich rodinné zázemí, vzdělání a také bydlení. Ukázal to průzkum agentury Median pro Charitu ČR.

„Vidíme, že do chudoby se dostanou v mládí a nejsou často schopni se z ní vymanit. Vyrůstá tak celá generace. Pro společnost je to velmi rizikové, protože lidé zůstávají ve vyloučení celý život. Je to zátěž ekonomická i morální,“ uvedla charitní analytička Martina Veverková.

Do reprezentativního průzkumu se v dubnu zapojilo 800 lidí od 18 do 30 let. Podle zjištění hrozí chudoba 22 procentům mladých - 18 procentům mužů a 27 procentům žen. „Mladým mužům se daří z chudoby vymanit, mladým ženám méně a často v chudobě zůstávají,“ řekla socioložka Kateřina Pulkrábková. Ve věku do 25 let trápí chudoba 20 procent mužů a poté do třicítky 16 procent. Podíl žen se nemění a zůstává na 27 procentech.

Podle Veverkové na chudobu mladých má největší vliv to, že si jejich rodina nemohla koupit to, co potřebovala. Druhým faktorem je nestabilní bydlení, zkušenost s jeho ztrátou a náhlým stěhováním. Roli pak hraje maturita. Šance lidí, kteří ji nemají, jsou mnohem horší, dodala analytička.

Chudoba ohrožuje dvě pětiny mladých, kteří mají jen základní vzdělání či nezískali maturitu. Mezi těmi, kteří zkoušku z dospělosti složili a dál už nestudují, je to 22 procent. Mezi vysokoškoláky je to pak 13 procent. Roli hraje ale i vzdělání rodičů. Čím vyšší mají, tím méně jejich potomkům chudoba hrozí.

Ti, které chudoba ohrožuje, častěji zažili zadlužení rodičů a jejich nezaměstnanost a vyrůstali také v neúplné rodině. „Pokud někdo pochází z rodiny, která si nemohla vždy dovolit koupit to, co potřebovala, a navíc nemá maturitu a vyrůstal bez otce, pravděpodobnost, že bude ohrožen chudobou, je 59 procent,“ řekla Veverková. Podle ní u mladých bez maturity, jejichž rodina sice nouzí netrpěla, ale zažila ztrátu bydlení a nucené stěhování, dosahuje pak pravděpodobnost pádu do chudoby 73 procent.

Většina mladých má aspoň hrubou představu o tom, kolik peněz za co vydává. Devět procent ohrožených chudobou uvedlo, že má exekuci či je v insolvenčním řízení.

Podle dotázaných chudobu může způsobit lenost či neochota pracovat a učit se. Pokud se ale mluví o blízkých, vidí mladí podle Veverkové i objektivní příčiny jako špatné rodinné zázemí, předražené bydlení, tíživou životní situaci či nedostatečné vzdělání. „Chtěli bychom nabourat společenský stereotyp, že chudoba je důsledkem osobního selhání,“ dodala Veverková.

Podle šéfa Charity ČR Lukáše Curyla je pro řešení situace podstatné, aby v Česku bylo třeba dostupné sociální bydlení. Charita podporuje také zvyšování minimální mzdy, za kterou často lidé bez vzdělání pracují.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1